Pardubické Automatické mlýny čeká rekonstrukce. Nyní poslouží uprchlíkům
Významná kulturní památka od architekta Josefa Gočára dlouhá léta chátrala. Winternitzovy automatické mlýny by však měly už letos dostat druhou šanci. Architekt Lukáš Smetana, který objekt koupil společně s manželkou, se však chystá pustit do rekonstrukce. Ještě předtím však budovu nabídl jako dočasné ubytování pro lidi prchající z Ukrajiny před ruskou invazí.
Jak uvedl Smetana pro Hospodářské noviny, rozhodl se nabídnout ubytování až pro deset ukrajinských rodin. Dočasné přístřeší by mohli nalézt v prázdné ubytovně na pozemcích mlýnů. Prozatím se také rozhodl budovy nasvítit v barvách ukrajinské vlajky jako výraz solidarity s válkou zmítanou zemí.
Smetanovi odkoupili soubor budov automatických mlýnů v roce 2016, poté, co zde předchozí majitel ukončil výrobu mouky. Objekty dlouho nikdo nechtěl koupit a hrozilo, že mimořádná technická památka se stane dalším chátrajícím brownfieldem.
Smetanovi v současnosti rekonstruují druhou část Gočárovy stavby, bývalé obilné silo. Vznikne zde výstavní prostory a divadelní sál. Hlavní budova z roku 1911 patří kraji, který sem plánuje přemístit Východočeskou galerii z nevyhovujících prostor pardubického zámku.
Město Pardubice se do obnovy areálu rovněž zapojilo, v zadní části staví Centrální polytechnické dílny, vzdělávací centrum pro děti mateřských škol, žáky základních a středních škol. Dílny budou také sloužit k volnočasovým aktivitám a ke vzdělávání dospělých. Součástí nové podoby areálu bude i park s přilehlým náměstím.
Ojedinělá památka svého druhu
Monumentální budovy byly stavěny po etapách v letech 1909-1926 podle originálního návrhu přední osobnosti české moderní architektury Josefa Gočára, ve stylu dekorativní moderny. Vystavěny byly na objednávku předních pardubických mlynářů, Egona a Karla Winternitzových. Dvoukřídlá dispozice mlýna a sila je orientována ve směru toku Chrudimky na jejím pravém břehu. Mlýn, původně třípatrová 13-osá hmota, dostavěná v r. 1919 o 4. patro, je v průčelí doplněn o věžovitou část staršího sila s atikou tvaru vlaštovčího ocasu.
Nad celým křídlem mlýna se vypíná dominantní vodárenská věž s dekorativní atikou. Do současné délky bylo křídlo mlýna dostavěno po r. 1960. Druhou samostatnou převýšenou hmotu tvoří mladší moučné silo, propojené s budovou mlýna vysoko položeným prampouchem. Mlýny byly roku 2014 zapsány na seznam Národních kulturních památek České republiky.
