Historické stavby

Villa Stiassni byla od svého vzniku v roce 1929 němým svědkem mnoha pohnutých událostí. Její majitelé museli před gestapem uprchnout do Ameriky. Po znárodnění fungovala jako vládní vila a ubytováni zde byli politici od Edvarda Beneše až po Fidela Castra. Dnes patří Národnímu památkovému ústavu, který ji podrobil vzorové rekonstrukci.

Rekonstrukce národní kulturní památky dolu Hlubina v Dolní oblasti Vítkovice probíhala v duchu jemné modernizace umožňující využít potenciál těchto historických staveb v dnešní době. Takto provedená realizace umožňuje rozšířit kulturní hodnoty Ostravy.

Lze si jen těžko představit autentičtější prostředí, ve kterém by se vzdělávací projekt Science and Technology Centra mohl rozvinout lépe. Nachází se totiž v autentickém prostředí, ve kterém se po dobu téměř dvou staletí těžilo uhlí, vyráběl koks a surové železo. A nejenom to – zde se surové železo zušlechťovalo v ocel a z ní se pak v rámci těžkého strojírenství vyráběly špičkové strojírenské výrobky.

Chátrající historické památky dnes zachraňují různé iniciativy nadšenců, snaží se o to i obce, ale především těm menším chybějí peníze. Aktuálně se připravuje nový památkový zákon, který si klade za úkol zajistit účinný, transparentní a odborně garantovaný způsob nakládání s památkovým fondem. Co by se podle vás mělo zlepšit především? Je možná symbióza památek a nových architektonických prvků?

Architekti vám vždy řeknou, že navrhují stavbu pro několik generací, a v tom je jejich obrovská odpovědnost. Ve skutečnosti to ale často bývá jen jejich přání. Účel, styl či umístění stavby leckdy nepřežijí ani generaci jedinou. Takový Karlův most se zkrátka podaří výjimečně.

Co se stane s košířskou usedlostí v Praze 5? Vznikne tady komunitní a kulturní pražské centrum? Anebo tahle zdevastovaná kulturní památka spadne? Přes dvacet let kulturní památka Cibulka v lesoparku nad Plzeňskou ulicí chátrá. V posledních letech se již propadají střechy. Proč k takovémuto stavu romantické usedlosti na lukrativním místě došlo?

Na prvního máje se v Ostravě otevře originální rozhledna. Dílo Ing. arch. Josefa Pleskota je umístěno v památkové zóně Dolní Vítkovice, na vysoké peci č. 1. Ta byla spuštěna v roce 1911 a poslední surové železo zde bylo taveno v roce 1998.

Negrelliho viadukt je jedinečnou technickou a kulturní památkou spojující vltavské břehy, do roku 1910 dokonce nejdelší viadukt v Evropě. Místo toho, aby byla vnímaná jako infrastrukturní překážka, se stavba po plánované rekonstrukci (2016-2018/19) může proměnit v aktivátor veřejného života lokalit, kterými prochází. Pokud se již od začátku bude specifikovat jeho identita směřovaná ke kulturně kreativnímu využití, stane se viadukt a jeho okolí prostorem celoměstského významu.

Mezi 43 nově prohlášenými kulturními památkami v prvním pololetí 2014 je například rabínský dům, mateřská škola a klubovna tenisového klubu.

Chátrající vile z roku 1912 a staré výrobní hale v areálu firmy Jihlavan nedaleko centra Jihlavy vdechli Mjölk architekti nový život. Základním principem rekonstrukce bylo nalezení starých skrytých kvalit a jejich doplnění současným designem tak, aby komplex vyhovoval provozu moderní administrativní budovy a školicího centra.

Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. Demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem však i nadále pokračují.

Nedávno zmizely poslední zbytky karlínské Rustonky, nejstarší pražské strojírny z roku 1832, zánik hrozí havířovskému nádraží postavenému v tzv. bruselském stylu nebo například bývalé přádelně bavlny firmy A. Landsberger ve Frýdku-Místku. Lze proti tomu něco dělat?

Plavecký stadion v Českých Budějovicích je nedílnou součástí města již více než 40 let. Jde o jednu z pozoruhodných staveb české architektonické kultury 20. století. Jeho konstrukce a oblé tvary působí v přírodním prostředí udržovaného městského parku na břehu Vltavy přirozeně a harmonicky.

Kam paměť sahá je Ještěd jednou z dominant severních Čech a současně také symbolem města Liberec, které se rozprostírá pod ním. Bývá častým cílem výletů místních i přespolních návštěvníků, a to nejen pěších, ale i lyžařských.