Negrelliho viadukt je jedinečnou technickou a kulturní památkou spojující vltavské břehy, do roku 1910 dokonce nejdelší viadukt v Evropě. Místo toho, aby byla vnímaná jako infrastrukturní překážka, se stavba po plánované rekonstrukci (2016-2018/19) může proměnit v aktivátor veřejného života lokalit, kterými prochází. Pokud se již od začátku bude specifikovat jeho identita směřovaná ke kulturně kreativnímu využití, stane se viadukt a jeho okolí prostorem celoměstského významu.
Mezi 43 nově prohlášenými kulturními památkami v prvním pololetí 2014 je například rabínský dům, mateřská škola a klubovna tenisového klubu.
Chátrající vile z roku 1912 a staré výrobní hale v areálu firmy Jihlavan nedaleko centra Jihlavy vdechli Mjölk architekti nový život. Základním principem rekonstrukce bylo nalezení starých skrytých kvalit a jejich doplnění současným designem tak, aby komplex vyhovoval provozu moderní administrativní budovy a školicího centra.
Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. Demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem však i nadále pokračují.
Nedávno zmizely poslední zbytky karlínské Rustonky, nejstarší pražské strojírny z roku 1832, zánik hrozí havířovskému nádraží postavenému v tzv. bruselském stylu nebo například bývalé přádelně bavlny firmy A. Landsberger ve Frýdku-Místku. Lze proti tomu něco dělat?
Jak naložit se starou nevyužívanou budovou? Co podniknout s velkým množstvím opuštěných, zapomenutých i postupně se rozpadajících stavení, brownfieldů? Tato otázka je dnes víc než aktuální. Zaptali jsme se na to několika odborníků.
Plavecký stadion v Českých Budějovicích je nedílnou součástí města již více než 40 let. Jde o jednu z pozoruhodných staveb české architektonické kultury 20. století. Jeho konstrukce a oblé tvary působí v přírodním prostředí udržovaného městského parku na břehu Vltavy přirozeně a harmonicky.
Kam paměť sahá je Ještěd jednou z dominant severních Čech a současně také symbolem města Liberec, které se rozprostírá pod ním. Bývá častým cílem výletů místních i přespolních návštěvníků, a to nejen pěších, ale i lyžařských.
Opuštěných budov, průmyslových areálů, zemědělských staveb i vojenských objektů je v České republice, podle odhadu agentury CzechInvest, asi 10 tisíc. Sama jich má zmapovaných zhruba dvě tisícovky. Aktuálně její databáze nabízí k využití 471 brownfield. Před třemi lety agentura měla k využití připravených zhruba 350 objektů.
Není to tak dávno, kdy pojmy „environmentální zátěž“ a „ochrana životního prostředí“ přestoupily ze slovníku občanských hnutí a vědců do slovníku ekonomického. Životní prostředí bylo po většinu 20. století považováno za bezbřehý, nikomu nepatřící a tedy bezcenný ( penězi neohodnotitelný) statek.
Když zanikne důvod, proč byl nějaký dům postavený a zůstane už jenom ten dům, nabízí se otázka, co teď s ním. Snaha o radikální a nevratné řešení demolicí má zahladit s hmotným objektem i špatné vzpomínky s ním spojené, radikálně a bez sentimentu obrátit list, odstranit z cesty, co už nefunguje anebo není již potřebné, a postavit „nové a lepší“. S hmotným důkazem však možná zmizí i jakákoliv stopa po něm s velkým kusem historie, zejména pokud neexistuje k památce dokumentace.
Skyfall je v pořadí již 23. film o agentovi 007. Daniel Craig alias James Bond se v něm v doprovodu sličné dámy v nesnázích vydává na fascinující opuštěný betonový ostrov, který si jako své řídící středisko pro vyhlazení celého světa vybral hlavní zlosyn Raoul Silva. I když na plátně uvidíte pouze kulisy, byl filmový ostrov vystavěn podle reálné předlohy- ostrova Hašima v japonské prefektuře Nagasaki.
Nejkrásnější dům architektonické moderny u nás. Nejunikátnější technická řešení. Nejdražší vila předválečného Československa. Dům s nejpohnutějším osudem. Vila Tugendhat v Brně. Toto je příběh její rekonstrukce, díky níž opět září v Černých Polích bílý klenot moderní architektury.
Národní památkový ústav v Brně eviduje v současnosti na území Jihomoravského kraje 76 nemovitých kulturních památek, které bychom mohli zařadit do kategorie nejohroženějších.
V Ústí nad Labem, průmyslové metropoli severních Čech, se nalézá jedna z nejpozoruhodnějších meziválečných administrativních budov na našem území. Expresionismem ovlivněná stavba představovala v době svého vzniku nejvyšší budovu na území tehdejšího Československa.
