Komplex textilky Slezanu ve Frýdku-Místku je podle nejvyššího profesního sdružení architektů v ČR stavbou zcela výjimečnou a jako taková má být zachráněna. Ministerstvo přijalo do řízení návrh na prohlášení objektu kulturní památkou a 1. dubna o tom informovalo zástupce města, Národní památkový ústav a správce konkurzní podstaty, jenž zastupuje vlastníka tovární budovy. Demolice zadního traktu objektu v rozporu s památkovým zákonem však i nadále pokračují.
Nedávno zmizely poslední zbytky karlínské Rustonky, nejstarší pražské strojírny z roku 1832, zánik hrozí havířovskému nádraží postavenému v tzv. bruselském stylu nebo například bývalé přádelně bavlny firmy A. Landsberger ve Frýdku-Místku. Lze proti tomu něco dělat?
Jak naložit se starou nevyužívanou budovou? Co podniknout s velkým množstvím opuštěných, zapomenutých i postupně se rozpadajících stavení, brownfieldů? Tato otázka je dnes víc než aktuální. Zaptali jsme se na to několika odborníků.
Plavecký stadion v Českých Budějovicích je nedílnou součástí města již více než 40 let. Jde o jednu z pozoruhodných staveb české architektonické kultury 20. století. Jeho konstrukce a oblé tvary působí v přírodním prostředí udržovaného městského parku na břehu Vltavy přirozeně a harmonicky.
Kam paměť sahá je Ještěd jednou z dominant severních Čech a současně také symbolem města Liberec, které se rozprostírá pod ním. Bývá častým cílem výletů místních i přespolních návštěvníků, a to nejen pěších, ale i lyžařských.
Opuštěných budov, průmyslových areálů, zemědělských staveb i vojenských objektů je v České republice, podle odhadu agentury CzechInvest, asi 10 tisíc. Sama jich má zmapovaných zhruba dvě tisícovky. Aktuálně její databáze nabízí k využití 471 brownfield. Před třemi lety agentura měla k využití připravených zhruba 350 objektů.
Není to tak dávno, kdy pojmy „environmentální zátěž“ a „ochrana životního prostředí“ přestoupily ze slovníku občanských hnutí a vědců do slovníku ekonomického. Životní prostředí bylo po většinu 20. století považováno za bezbřehý, nikomu nepatřící a tedy bezcenný ( penězi neohodnotitelný) statek.
Když zanikne důvod, proč byl nějaký dům postavený a zůstane už jenom ten dům, nabízí se otázka, co teď s ním. Snaha o radikální a nevratné řešení demolicí má zahladit s hmotným objektem i špatné vzpomínky s ním spojené, radikálně a bez sentimentu obrátit list, odstranit z cesty, co už nefunguje anebo není již potřebné, a postavit „nové a lepší“. S hmotným důkazem však možná zmizí i jakákoliv stopa po něm s velkým kusem historie, zejména pokud neexistuje k památce dokumentace.
Skyfall je v pořadí již 23. film o agentovi 007. Daniel Craig alias James Bond se v něm v doprovodu sličné dámy v nesnázích vydává na fascinující opuštěný betonový ostrov, který si jako své řídící středisko pro vyhlazení celého světa vybral hlavní zlosyn Raoul Silva. I když na plátně uvidíte pouze kulisy, byl filmový ostrov vystavěn podle reálné předlohy- ostrova Hašima v japonské prefektuře Nagasaki.
Nejkrásnější dům architektonické moderny u nás. Nejunikátnější technická řešení. Nejdražší vila předválečného Československa. Dům s nejpohnutějším osudem. Vila Tugendhat v Brně. Toto je příběh její rekonstrukce, díky níž opět září v Černých Polích bílý klenot moderní architektury.
Národní památkový ústav v Brně eviduje v současnosti na území Jihomoravského kraje 76 nemovitých kulturních památek, které bychom mohli zařadit do kategorie nejohroženějších.
V Ústí nad Labem, průmyslové metropoli severních Čech, se nalézá jedna z nejpozoruhodnějších meziválečných administrativních budov na našem území. Expresionismem ovlivněná stavba představovala v době svého vzniku nejvyšší budovu na území tehdejšího Československa.
Nejvýraznější sakrální dominantou pravého vltavského břehu je bezesporu staroměstský kostel Matky Boží před Týnem, který se díky své úzké vazbě na pražskou univerzitu stal brzy jedním z duchovních center Prahy. Tato národní kulturní památka zároveň představuje jednu z nejvýznamnějších gotických staveb na našem území.
Agentura CzechInvest eviduje po celé České republice přes 2300 míst, která splňují atributy takzvaného brownfieldu. Pouze 355 z nich je však připraveno pro budoucí majitele nebo pronajímatele. Nabídka těchto ploch zatím vysoce převyšuje poptávku. I přes fakt, že na renovaci brownfieldů lze získat evropské dotace.
V České republice existují stovky památek, které léta čekají na rekonstrukci a chátrají. Ty méně rozlehlé čas od času koupí nadšenci, kteří mají peníze na opravu. Rozsáhlejší památky takové štěstí obvykle nemívají, dokonce ani kulturní klenoty typu chrám sv. Barbory v Kutné Hoře, kde se začalo s opravami až v době, kdy byla ohrožena statika. Ani ty největší skvosty, zapsané v dědictví UNESCO, tak nemají finance automaticky zajištěny. Konkurence mezi nimi přibývá a objem peněz ze státní kasy spíše slábne. Štěstí mají především ty památky, pro které se najde nová smysluplná funkce.
