Brněnští architekti představili plány pro novou čtvrť v Budapešti

Studio CHYBIK + KRISTOF představilo návrh transformace rozsáhlého brownfieldu Rákosrendező v Budapešti. Masterplán pracuje s územím o rozloze přibližně 244 hektarů a proměňuje jej v soustavu propojených čtvrtí a parků, které mají znovu integrovat dnes oddělené části města. Projekt patří mezi největší urbanistické záměry ve střední Evropě.

„Projekt Rákosrendező ukazuje, jak mohou evropská města znovu nabídnout kvalitní prostředí pro život a smysluplně pracovat s brownfieldy. Během práce na návrhu jsme se mohli opřít o zkušenosti našeho studia s transformací brownfieldů na obytné čtvrti v Česku,“ uvedl Michal Krištof, spoluzakladatel studia CHYBIK+KRISTOF. Jejich návrh získal v urbanistické soutěži na přeměnu rozlehlého brownfieldu Rákosrendező
v Budapešti sdílené třetí místo.

Rákosrendező se nachází mezi historickým centrem a okrajovými částmi Budapešti a dlouhodobě funguje jako vnitřní periferie. Město zde vidí významný potenciál pro udržitelný rozvoj, zejména v kontextu rostoucí suburbanizace. V roce 2025 proto vyhlásilo mezinárodní urbanistickou soutěž na novou čtvrť pro zhruba 20 000 obyvatel.

Propojení rozděleného území

Návrh vychází z principu „sešívání“ dnes nepřístupného území, které rozděluje mezinárodní železniční koridor. Cílem je znovu propojit městské části Budapešti XIII a XIV. Urbanistická struktura je založena na pěti vzájemně provázaných čtvrtích doplněných pěti parky.

Zelená infrastruktura tvořená parky, lesy a trasami prostupuje celým územím a navazuje na jeho okolí. Přináší nejen rekreační funkce, ale také podporu komunitního života a každodenních aktivit.

Prostupné město pro každodenní život

Nová čtvrť je koncipována jako dobře prostupné městské prostředí s důrazem na pěší a cyklistickou dopravu. Jednotlivé části propojuje síť ulic, veřejných prostranství i lávek přes kolejiště.

Centrálním bodem je Rákos Agora, hlavní veřejný prostor navržený jako sociální a kulturní těžiště území. Na něj navazuje městská třída s obchody, službami a kulturními institucemi, doplněná menšími parky.

Zástavba je rozdělena do pěti kompaktních celků propojených zelenými koridory. Tento přístup umožňuje vyšší podíl bydlení v kontaktu s parkem a zároveň podporuje vznik plnohodnotně fungujících čtvrtí už v raných fázích výstavby. Každá část má vlastní charakter a nabízí občanskou vybavenost od škol a zdravotnických zařízení po administrativní a inovační centra.

Urbanistická koncepce pracuje s principy patnáctiminutového města a zároveň navazuje na tradiční blokovou strukturu Budapešti, včetně typologie činžovních domů s vnitřními dvory (bérház).

Krajina jako součást návrhu

Krajinářské řešení je integrální součástí celého projektu. Některé části území si zachovávají přírodnější charakter, vycházející ze stávající vegetace, včetně přibližně 25hektarového lesa u železničního muzea a zelených koridorů podél tratí.

Návrh využívá principy tzv. houbovitého města (sponge city), které reaguje na klimatické výkyvy, zadržuje vodu a přispívá k ochlazování prostředí. Součástí jsou také dvě umělá jezera určená k retenci srážkové vody a podpoře biodiverzity.

Dopravní řešení upřednostňuje pěší, cyklisty a veřejnou dopravu před individuální automobilovou dopravou. Území doplňuje síť zelených tras a promenád.
Podél kolejiště je navržen vyvýšený terénní val označovaný jako budapešťská high-line, který slouží k bezpečnému pohybu i jako ochrana proti hluku. Vznikne z materiálu získaného při výstavbě.

Celé území bude napojeno na kolejovou dopravu včetně tramvají, metra a železnice. Klíčovým prvkem je intermodální dopravní uzel doplněný o byznys distrikt s nejvyšší budovou o výšce přibližně 60 metrů.

Postupná transformace území

S ohledem na rozsah projektu je návrh koncipován jako flexibilní a dlouhodobě udržitelný rámec. Počítá s etapizovanou realizací a spoluprací veřejného a soukromého sektoru.

Cílem je postupná proměna brownfieldu v plnohodnotnou městskou čtvrť odpovídající současným požadavkům na kvalitu života i environmentální udržitelnost.