Křižovatky architektury 2016: Kulturní krajina
Galerie(4)

Křižovatky architektury 2016: Kulturní krajina

V Národním technickém muzeu v Praze odehrály se 2. června dvě události hodné pozornosti: stylový svatební obřad v kulisách historických lokomotiv, letadel a automobilů a také konference Křižovatky architektury.

Po vstupu do budovy jsem suverénně zamířila na první ze zmíněných akcí, načež jsem byla urychleně nasměrována ke správným dveřím vedoucím do přednáškového sálu na akci druhou. Nepodařilo se mi sice ukořistit nevěstinu kytici, přednášky architektů, projektantů a dalších odborníků zabývajících se tématem naší kulturní krajiny ale byly kompenzací více než dostatečnou.

Územní plány bývají sporným bodem jednání mezi samosprávou, developery a obyvateli mnoha měst a obcí v ČR. Jak nastavit pravidla pro dlouhodobé formování městské kulturní krajiny? Jakou finanční podporu lze od státu čerpat na její rozvoj? Jak bude Praha řešit svá velká rozvojová území a jak s veřejným prostorem nakládají další česká města? Je dialog vedení měst s architekty, developery a obyvatelstvem konstruktivní? Aktuálními otázkami se v rámci konference zabývali kromě architektů také zástupci ministerstev, IPR Praha nebo Svazu měst a obcí ČR. Akci zahájila ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová. Hlavním tématem osmého ročníku Křižovatek architektury byla tentokrát Kulturní krajina, její proměny, tvorba a ochrana.

Architektka Pavla Melková, která působí v IPR Praha jako ředitelka Sekce detailu města, představila v rámci své přednášky zajímavé poznatky týkající se koncepční přípravy veřejných prostranství. Poukázala na nenaplněný prostor mezi územně plánovací dokumentací a dokumentací projekční. Koncepční rovina je podle Melkové jakýmsi chybějícím článkem mezi rovinou právní a zcela konkrétní, projekční. Při zásahu do veřejného prostoru by se nemělo zapomínat na hledání širších souvislostí v konkrétním místě a nepouštět se do realizace bez rozmyslu. IPR Praha se v současnosti aktivně zabývá tvorbou revitalizačních koncepcí pražských ulic (Bělohorská, Vinohradská…), do kterých aktivně zapojuje veřejnost. Pavla Melková se podílela na vzniku dokumentu Manuál tvorby veřejných prostranství. Ten je volně přístupný na webu IPR Praha (ve formátu pdf ke stažení ZDE).

Manuál tvorby veřejných prostranství

Štěpán Špoula z IPR Praha se ve své přednášce zabýval tématem krajiny měst a otázkou, zda existuje hranice mezi městem a volnou krajinou. Populace roste, města rostou do krajiny. Například v oblasti Dolního Porýní je už jen těžko rozeznatelné, kde končí město a kde začíná volná krajina. Město už je v dnešní době chápáno spíše v regionálním měřítku. Špoula představil také projekt revitalizace Císařského ostrova a nově plánované vodní linky.

Krajinářské řešení Císařského ostrova

Krajinářské řešení Císařského ostrova

Leoš Anderle (Sekyra Group) prezentoval výsledky architektoniké soutěže na zástavbu Smíchovského nádraží z pohledu developera. Poukázal mimo jiné také na špatnou legislativní situaci v České republice nebo na pejorativní nálepku slova developer. Architekt Michal Fišer poté představil realizaci nové podoby nábřeží Maxipsa Fíka v Kadani, jehož revitalizace pomohla vytvořit reprezentativní vizitku města.

Vítězný návrh zástavby Smíchova - Kuba & Pilař architekti

Vítězný návrh zástavby Smíchova – Kuba & Pilař architekti

Podrobný program konference Křižovatky architektury a více informací najdete na webových stránkách www.krizovatkyarchitektury.cz

Text: Tereza Janišová
Obrazový materiál: IPR Praha