Světový unikát v Plzni zachrání rekonstrukce. Stoletá technická památka je poslední svého druhu

Historická budova Puech-Chabalovy filtrace v areálu Vodárny Plzeň na Homolce se po sto letech dočká rozsáhlé rekonstrukce. Stav unikátní technické památky se už blíží havarijnímu stavu, město proto investuje přibližně 164 milionů korun do její záchrany. Projekt počítá s maximálním zachováním původních konstrukcí i industriálního charakteru stavby. Rekonstrukce potrvá dva roky.

Zajímavá architektura a ještě zajímavější útroby. Sto let stará budova Puech-Chabalovy filtrace v plzeňské vodárně ukrývá zařízení, které se podle dostupných informací nikde jinde na světě nedochovalo. Stavba přitom stále není jen historickou připomínkou. V jejích původních nádržích dnes fungují rybí sádky a část dochované technologie tak získala nové využití.

Letos se však po letech chátrání začíná psát další kapitola její historie. Plzeň zahájila rozsáhlou rekonstrukci, která má unikátní stavbu zachránit a zároveň co nejvíce zachovat její původní podobu. Práce potrvají přibližně dva roky a město za ně zaplatí zhruba 164 milionů korun včetně DPH.

„Investujeme do záchrany objektu, který je podle všeho posledním dochovaným zařízením svého druhu na světě. O to symboličtější je, že stavební práce spouštíme právě v roce 2026, kdy tato stavba slaví sto let od svého uvedení do provozu. Náš cíl je jasný: Odkaz, který nám zanechali naši předci, zachovat i pro další generace,“ uvedl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

Industriální stavba Hanuše Zápala

Budovu postavila ve 20. letech minulého století společnost Müller & Kapsa podle projektu Hanuše Zápala, který tehdy působil jako architekt plzeňského stavebního úřadu. Filtrační technologii dodala firma francouzského inženýra Henriho Puech-Chabala.

Objekt tvoří tři souběžné trakty dlouhé přibližně 125 metrů, umístěné stupňovitě ve svahu. Jeho architektura přitom není oddělitelná od technologického řešení. Rozsáhlé prostory, konstrukce i původní nádrže vznikaly jako součást zařízení určeného k úpravě pitné vody a dodnes je na stavbě patrná logika původního provozu.

Právě zachování této autenticity je jedním z hlavních cílů současné rekonstrukce. Projekt připravil plzeňský ATELIER SOUKUP OPL ŠVEHLA, který se mimo jiné zaměřuje na obnovu historických staveb a památek. Rekonstrukci provede společnost GEOSAN GROUP.

„Stávající ocelová konstrukce střechy, vyrobená Škodovými závody, zůstane zachována. Kompletně ji ošetříme a obnovíme střešní plášť, tedy dřevěné krokve, bednění i krytinu, a zrepasujeme světlíky. Řemeslníci dále provedou sanaci železobetonového nosného systému, obnoví fasády a vymění okenní i dveřní výplně. Na střechu instalujeme záchytný systém proti pádu, současně bude provedena kompletní rekonstrukce silnoproudé elektroinstalace včetně výměny osvětlení,“ popsala Veronika Vítová, vedoucí Odboru správy infrastruktury Magistrátu města Plzně, do jehož gesce rekonstrukce spadá.

Ocel ze Škodových závodů zůstane

Jedním z nejcennějších prvků stavby je původní ocelová konstrukce střechy vyrobená v plzeňských Škodových závodech. Ta má být zachována, kompletně ošetřena a doplněna novým střešním pláštěm. Obnovy se dočkají dřevěné krokve, bednění, krytina i světlíky.

Stavební práce se zaměří také na sanaci železobetonového nosného systému, fasády a výplně otvorů. Součástí projektu je nová silnoproudá elektroinstalace, osvětlení a také záchytný systém proti pádu na střeše.

Podstatou návrhu není vytvořit ze stoletého objektu novostavbu v historickém obalu. Naopak. Rekonstrukce má stavbu zachovat s historickými konstrukcemi a v industriálním duchu, s minimálními zásahy do původního architektonického řešení.

Cena vybraného zhotovitele činí přibližně 164 milionů korun včetně DPH, tedy méně, než původně město předpokládalo. Rekonstrukci Plzeň financuje ze svého rozpočtu bez využití dotace.

Technologie, která změnila plzeňskou vodu

Puech-Chabalova filtrace nebyla výjimečná pouze svou architekturou. Ve své době představovala technologicky vyspělé řešení, které zásadně zlepšilo kvalitu vody dodávané Plzeňanům.

Systém dokázal ročně vyčistit a dodat téměř 10 milionů metrů krychlových pitné vody. Výhodou byla také jednodušší údržba. Filtry nebylo nutné při čištění vyprazdňovat a měnit jejich náplň, čistily se pomocí tlakového vzduchu a čisté vody.

Filtrace využívala pětistupňový proces, který zahrnoval usazovací nádrž, několik stupňů hrubocezů tvořených štěrkem různé hrubosti a předfiltry. Voda následně odtékala na venkovní pomalé filtry a pokračovala do vodojemu na Homolce.

Přestože šlo o rozměrný provoz, díky promyšlenému systému čištění a automatizaci jej dokázalo obsluhovat pouze šest vodařů. Objekt sloužil svému původnímu účelu až do roku 1997.

Z vodárny mělo být muzeum, nakonec přišli jeseteři

Po ukončení vodárenského provozu se přitom nabízely různé možnosti dalšího využití. Jedním z plánů bylo například vytvoření rozsáhlého muzea automobilových veteránů. Záměr se však neuskutečnil a v roce 2013 město objekt pronajalo společnosti Chabal fish, která v něm provozuje rybí sádky.

Původní nádrže tak dostaly poněkud nečekanou druhou funkci. Místo vody určené k zásobování města v nich dnes plavou ryby. Provozovatel navíc využívá část dochované technologie, takže návštěvníci mohou vidět některé prvky původního vodárenského provozu přímo v prostředí, pro které byly před sto lety navrženy.

„Prostory staré úpravny vody využíváme k chovu ryb od roku 2013. Podařilo se nám skloubit původní dochovanou technologii s chovem ryb – bazény i jednotlivá šoupata slouží svému účelu i po sto letech. Díky tomu můžeme návštěvníkům ukázat tento technický skvost v podobě, v jaké fungoval, když čistil vodu pro Plzeň. Návštěva Chabalu tak nabízí technické zajímavosti a zároveň chutné ryby z našich nádrží. Z chystané rekonstrukce máme velkou radost – s výraznou pomocí se podaří zachránit unikátní památku,“ doplnil provozovatel sádek Jan Mikač.

Rybám by přitom měl objekt sloužit i po rekonstrukci. Nájemní smlouva je uzavřena na dobu neurčitou a současné využití se podle města zatím plánuje zachovat.

Památka, která zůstane čitelná

Puech-Chabalova filtrace je tak zajímavým příkladem stavby, kde se architektura, průmyslová výroba a vodárenská technologie potkávají v jediném celku. Hodnota objektu nespočívá jen v jeho stáří. Podstatné je především množství dochovaných konstrukcí a technických prvků, díky nimž lze stále poměrně dobře číst, jak celý provoz fungoval.

Na důležitost záchrany stavby upozorňuje také publicista a spisovatel Ladislav Silovský, který se historií plzeňské vodárny a čistírny odpadních vod dlouhodobě zabývá. Na záchraně a propagaci Chabalu se podílel například při komentovaných prohlídkách a přípravě obrazových a písemných materiálů pro výstavu věnovanou této unikátní stavbě.

„Jsem rád, že jsem se na záchraně Chabalu mohl podílet, ať už jeho propagací při komentovaných prohlídkách Vodárny Plzeň a letos i samotného Chabalu. Nebo přípravou obrazových i psaných dokumentů na výstavu o Chabalu, která bude od 21. září k vidění v parku na Homolce, a rád jsem podrobnější informace o této úpravně zahrnul do připravované druhé knihy Vodárna Plzeň O vodě a lidech kolem ní. Jsem rád, že Chabal bude zachován pro příští generace.“

Stoletá Puech-Chabalova filtrace tak dostává šanci na další desítky let života. Ne prostřednictvím velké změny funkce nebo efektní přestavby, ale především pečlivou obnovou toho, co se dochovalo. Právě v tom je její současná hodnota. Stavba, která kdysi pomáhala zásadně proměnit plzeňské zásobování pitnou vodou, může zůstat autentickým svědectvím o technické úrovni své doby i o architektuře Hanuše Zápala.