Obnova po katastrofě. Spolupráce architektů a obcí napravuje škody způsobené tornádem

Návrhy pro domy po tornádu
Zdroj: YUAR architects

Katastrofy a další mimořádné události velkého rozsahu a jejich dopady představují kromě zkázy také celospolečenskou příležitost. Jihomoravské tornádo v červnu roku 2021 podnítilo spolupráci architektů, studentů, představitelů obcí, komunitních krizových spolupracovníků a dalších.

Výstupy spolupráce zařazují společensky odpovědnou architekturu do oblasti krizové připravenosti a upozorňují na přínosy mezioborového pojetí architektury zaměřené na člověka. Hmatatelným výstupem potornádové spolupráce architektů s ostatními byly studentské návrhy, jak vyřešit tornádem uprázdněný veřejný prostor v městysu Moravská Nová Ves. Návrhy byly symbolicky předány starostovi na semináři k prvnímu výročí tornáda.

Součástí spolupráce je iniciativa Obnova 21, která zdarma vytváří architektonické návrhy pro obyvatele, jež tornádo připravilo o dům. Tato iniciativa vedla Českou komoru architektů k založení fondu a pracovní skupiny pro vytváření architektonických návrhů zdarma v souvislostech mimořádných událostí.

Možnosti budoucí mezioborové spolupráce se týkají například zjednodušení architektonických veřejných soutěží pro obce v souvislostech katastrof a zařazení architektury do systému krizové připravenosti. S tím souvisí vzdělávání laické a odborné veřejnosti o přínosech architektury zaměřené na člověka při utváření prostředí pro dobré spolužití rozmanitých jedinců a skupin.

Architektura se přiblížila lidem

Téměř dvě stovky domů musely být po tornádu na základě nařízení stavebních úřadů strženy. Architektonické ateliéry edit! architects, desk architekti, Marco Maio Architects, YUAR Architects se záštitou

České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě zareagovaly založením iniciativy Obnova21. Lidem postiženým tornádem poskytli architekti podklady pro projekt, nebo přímo projekt rodinného domu zdarma – pro bono. Architektura přišla za lidmi tam, kde jí v tu chvíli bylo nejvíc zapotřebí.

Klimatické změny vedou k připravenosti budované na spolupráci a pružnosti Jihomoravské tornádo 2021 nebylo prvním tornádem u nás. Víme již, že nebylo ani posledním. Velké moravské povodně roku 1997 také nebyly prvními povodněmi. Byly však natolik rozsáhlé, že vedly ke kýžené systémové změně – ke vzniku a uzákonění integrovaného záchranného systému. Pro architekturu může mít podobný význam tornádo roku 2021 anebo týdny trvající požár Českého Švýcarska roku 2022.

Architekti z Obnovy 21 si uvědomují, že po tornádu přišli pozdě. Přesto díky jejich návrhům několik lidí nově bydlí v domech, které přispívají k souladnému dojmu z jihomoravské obce. Vnějškově respektují architektonický ráz místa a vnitřními dispozicemi vycházejí vstříc potřebám současných obyvatel. „Architekt má při navrhování obvykle na mysli dvojí význam domu – soukromý a veřejný. Jeho obyvatelům by se v něm mělo příjemně bydlet a jeho sousedé by kolem něj měli rádi chodit. Znamená to vyjednávat – být pružný a komunikovat, komunikovat, komunikovat,“ říká architekt Lukáš Janáč z ateliéru YUAR.

Utváření obce po katastrofách

Komunikace a pružnost je vyznáním též komunitních krizových pracovníků, kteří se po katastrofách zaměřují na utváření obce jako společenství, kde o sebe lidé navzájem pečují. „Jde o to využít k dobru ohromnou energii, kterou katastrofa má. Snažíme se přispět k tomu, aby spontánní solidarita a odhodlání prvních dní po katastrofě neskončily s těmi prvními dny. Aby se zisky katastrofy dostaly obci do „krve“, staly se udržitelnou součástí sousedského spolužití,“ doplňuje terénní krizová pracovnice Bohumila Baštecká. „Naší hlavní metodou je propojování a síťování. Díky tomu jsme se spojili s iniciativou Obnova21 a začali spolupracovat.“

Od partnerů ASB

Na semináři k prvnímu výročí tornáda sesešli představitelé a obyvatelé zasažených obcí, představitelé České komory architektů, vyučující a studenti z katedry architektury stavební fakulty ČVUT, vyučující a studenti sociální a pastorační práce a komunitní krizové spolupráce z Evangelické teologické fakulty UK, národní i místní zástupci Českého červeného kříže. Nad návrhy pro Moravskou Novou Ves se spolu učili vést veřejnou diskusi o architektuře a sousedství.

Lidé z terénu, lidé z akademického prostředí, architekti, sociologové, obecní zastupitelé spolupracovali v průběhu celého roku. Inspiracemi přispívali lidé ze City Upgrade, z Vyšší odborné školy CARITAS, z Filozofické fakulty UK, z Tyfloservisu – organizace na pomoc nevidomým a slabozrakým.

Jedním z cílů spolupráce je pro iniciativu Utváření obce po katastrofách učit se mezioborově „myslet na všechny“, tedy využívat lidsko-právní universální design jako design pro spolužití rozmanitých. „Architekti se ptají: Je to hezké? Je to příjemné? My se k tomu ptáme: Propojuje to lidi? Začleňuje to do obce?“ přibližuje komunitní pohled Bohumila Baštecká.

red
RubrikyAktuálněŠtítky