Jednomu z nejvýznamnějších architektů dvacátého století, jehož stavby se vyznačují archaickou krásou a silnou univerzální symbolikou, je věnována velká retrospektivní výstava ve Vitra Design Muzeu v německém Weil am Rhein na dohled od Basileje. Více jak 60 fyzických modelů a desítku filmů doplňuje i na 70 originálů skic, které dokrádají Kahnovo malířské a kreslířské umění. Jedno z nejprestižnějších světových muzeí designu se bude dílu Louise Kahna věnovat až do 11. srpna tohoto roku.
Jaromír Kročák je architekt, hudebník a spisovatel, autor knihy o architektonickém ateliéru v jednom nejmenovaném českém městě. Jeho architektonická kancelář – Ateliér Kročák – je podepsaná pod mnoha inspirativními projekty, mezi něž patří vestavba městské knihovny do hradu v Soběslavi, Hotel Clarion v Českých Budějovicích, Obchodní centrum Černý Pelikán nebo například Galerie a atelier malíře Josefa Geršla a jeho škola výtvarných umění tamtéž.
Skupina Mjölk architekti byla založena již během studia na Fakultě umění a architektury Technické univerzity v Liberci v roce 2008. Zakládajícími členy jsou Jan Mach, Pavel Nalezený a Jan Vondrák. S přibývajícími zkušenostmi se atelier postupně rozrůstá.
Montáž představovaných sloupů a průvlaků při rekonstrukci výškové budovy City Tower umožnila realizovat nejpodstatnější úpravu konstrukce stávajícího objektu, tj. doplnit původní trojtrakt, s mírně vykonzolovanými stropními tabulemi u východního a západního průčelí, čtvrtým traktem u západního průčelí a rozšířit krajní pole u severního a jižního štítu, dosud široká půl modulu, na celý modul.
Ve stavební praxi se můžeme denně setkat s chybami nebo přímo poruchami staveb. Ty zasahují do životního cyklu stavby. Podle původu vzniku se rozdělují do čtyř velkých oblastí. Jsou to chyby projektové přípravy, materiálů, realizace a chyby užívání, respektive údržby stavby.
Terčem oprávněné kritiky jsou již dlouho netransparentní tendry, mnoho společností je ochotno přijmout zakázku s nulovou i zápornou marží, stavbaři si stěžují na nezájem vlády o problémy stavebnictví. Co je pro Vás tou největší překážkou, kterou musejí překonávat dodavatelé stavebních materiálů? A jak lze tyto problémy řešit?
Společný československý pavilon, nádherná, ale z hlediska výstavních potřeb dnes už částečně přežitá stavba (prakticky nevyvětratelná) se stává pastí na kreativní ideje.
S architektem Josefem Pannou jsme diskutovali o fungování České komory architektů a o cílech, na které se chce soustředit. Co architekty v jejich profesi trápí a jak to může ČKA pomoci změnit?
Jedním z hojně diskutovaných témat v oblasti stavebnictví je již několik desetiletí revitalizace panelových domů a sídlišť. Pod tímto zásadním pojmem si však spousta investorů, architektů i realizačních firem často představuje pouze zateplení fasády, výměnu oken nebo rekonstrukci bytových jader. V Sudoměřské ulici se komplexně revitalizoval obytný panelový dům – výsledek překonal očekávání.
Ve svém designu se odmítá přidržovat přísné funkcionality, neboť výsledný tvar by pak byl pouze suchým konstatováním. Jeho vášní ve tvorbě je posedlost zvědavostí a při výběru materiálů se cítí jako režisér při castingu, protože si je vybírá jako herce do svých rolí. Fabio Novembre patří k respektovaným italským architektům a designérům a stal se jednou z významných osobností 3. ročníku Dní architektury a designu v Bratislavě, které se konaly letos na přelomu května a června.
V prostorech bývalé Galerie Kartografie Praha v pražských Holešovicích, kde je dodnes cítit atmosféru někdejší tiskárny, sídlí od května mezinárodní škola architektury ARCHIP. Škola ani přes léto není prázdná. V době, kdy vznikal rozhovor s její spoluzakladatelkou Reginou Loukotovou, tu probíhala Letní škola architektury a připravoval se nový semestr. Jak se škole daří před začátkem druhého školního roku a jak se daří naplňovat to, s čím byla tato jediná česká soukromá škola architektury s výukou v angličtině zakládána?
Krajina, kterou známe, kterou jsme zvyklí vídat, je většinou lidským výtvorem. Ty nedotčené kousky jsou tak vzácné, že se musejí chránit zvláštními zákony. Krajinu vytvářejí lidská společenstva i jednotlivci a stále častěji profesionálové – krajinářští architekti.
Tématem analýzy je tentokrát profese architekta a jeho místo na trhu. Ptali jsme se proto architektů, co považují za největší problém, se kterým se musejí v Česku ve své praxi potýkat. Je jím nedostatek financí, komplikovaná administrativa nebo nedostatek veřejných architektonických soutěží? A kde hledat řešení?
Zásadním zdrojem financování veřejných staveb jsou fondy Evropské unie. Zeptali jsme se zástupců obcí a regionů na zkušenosti s jejich čerpáním: Co je nejobtížnější při přípravě a realizování projektů financovaných z evropských fondů? Jaké máte zkušenosti z vašeho regionu?
Jako jeden z hlavních řečníků na konferenci reSITE, která se koná od 21. do 27. května v Praze, se představí Craig Dykers. Spoluzakladatel norského architektonického studia Snøhetta a hlavní architekt New Yorské pobočky této kanceláře patří mezi současné světové špičky ve svém oboru. Dykers mimo jiné pracoval na návrzích pro Alexandrijskou knihovnu v Egyptě, Norskou národní operu a balet v Oslo, nedávno otevřený Národní památník a muzeum 11. září na místě bývalého Světového obchodního centra v New Yorku nebo na návrhu pro newyorské náměstí Times Square. Své mezioborové znalosti a zkušenosti předává studentům na Architectural College v Oslo, prestižní newyorské City College a přednáší i na dalších místech v Evropě, Asii i Americe. V Čechách Craig Dykers promluví ve čtvrtek 24. května, již nyní si můžete udělat přehled o jeho uvažování.
