Veřejné stavby jsou ty, které stát nebo město staví pro své občany, ale i návštěvníky – pro veřejnost. Společnost, komunita, jimi mění své prostředí ke svému prospěchu. Naproti tomu soukromé stavby uspokojují ambice jedince. Realita nepochybně není takto černobílá a soukromé stavby vždy vznikají v určitém společenském rámci a často rozhodnutím skupiny.
Richard Meier je americký architekt, jehož elegantní bílé stavby se vyjímají v mnoha zemích po celém světě. Navrhuje domy, ve kterých lidé rádi bydlí i pracují. Inspirací pro jeden z jeho posledních projektů se stala bohatá historie českých měst a vesnic.
Česká komora architektů již 6. rokem pořádá akci Architekti na jedné lodi, jež je určena všem milovníkům architektury. Letošním tématem neformálního setkání, které se uskutečnilo 29. června na (A)VOID Floating Gallery na Rašínivě nábřeží, byla kvalita architektury ve městech. Tu na setkání hodnotili jak architekti, tak zástupci měst, která se mohou pyšnit kvalitní architekturou a urbanismem: Litomyšl, Líbeznice a Dolní Břežany. Jejich příklady dokazují, že krásná architektura nemusí být nutně záležitostí velkých měst.
Pět z nich se na toto téma svěřilo a prozradilo nám, jaké projekty by si jednou přáli přidat na svůj seznam realizací. Někteří z nich spíše než o konkrétním projektu sní o ideálním klientovi, nebo o přetváření idejí do hmoty a materiálu.
Architektura stojí v době neomezených možností před náročnými otázkami – lidé čekají od staveb nemožné: Papírový stan. Budova, jež pohlcuje smog. Výzkumná laboratoř pohybující se na sněhu… V knize Marca Kushnera Budoucnost architektury ve 100 budovách najdete nejen nejnovější stavby současnosti, ale i budoucnosti.
Značka PCI letos uvádí na trh dva nové produktové systémy. První je určen pro rychlou výstavbu a rekonstrukci koupelen, druhý pro rychlou výstavbu a rekonstrukci balkónů a teras. Systémy jsou ideální pro stavební práce menšího rozsahu nebo tam, kde se ocitneme v časové tísni.
Michal Kohout, architekt a vysokoškolský pedagog, se spíše než tvůrcem cítí být moderátorem prostředí. Tvrdí, že věci se dějí samy, člověk by jim měl „jen“ uvolnit cestu a nechat prostor. Během svého působení v zahraničí zjistil mimo jiné, že Španělé dovedou snít, Britové zase řeší konflikty produktivně, s nonšalancí a gentlemansky.
Když opadne první radost z přijetí na vysokou školu, nastupují provozní starosti. Jednou z největších je otázka bydlení. Jaké má dnešní student možnosti, čemu dávají vysokoškoláci přednost a je vůbec možné najít ideální studentské bydlení?
Česká komora architektů (ČKA) v dubnu otevřela nominace do Pocty ČKA za rok 2015. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným osobnostem z oblasti architektury. Nominovat svoji osobnost může odborná veřejnost až do 20. června. V odborné porotě, která bude z nominací vybírat, usedne například laureátka Pocty za rok 2007 Alena Šrámková.
Lucie Hlavsová, mladá architektka a absolventka FA ČVUT, se před dvěma lety vydala do Dánska, aby tu nasbírala zkušenosti a inspiraci do profesního života. Původně časově omezená stáž se protáhla na neurčito. V autorském článku Lucie Hlavsové se dozvíte, jak se žije české architektce v Kodani, a co si myslí o místní soudobé architektuře.
reSITE vzkazuje politickým stratégům: přijďte si 16. a 17. června do pražského Fora Karlín pro opravdová témata do příštích kampaní.
Cena Architekt roku je čestný titul udělovaný každoročně osobnosti, která vynikla, nebo dlouhodobě vyniká v oblasti architektury a která se významně podílí na jejím dobrém jméně. Právo nominovat na cenu má každý.
Město Kolín zastoupené starostou Mgr. Bc. Vítem Rakušanem vyhlásilo dne 17. 5. 2016 výběrové řízení na pozici „ARCHITEKT MĚSTA KOLÍNA“.
Spolek ARCH FOR PEOPLE pořádá v Praze další z řady panelových diskuzí českých architektů. Těšit se tentokrát můžete na Ladislava Lábuse, Petra Hrůšu, Marka Štěpána, Pavlu Melkovou, Petra Hájka a Norberta Schmidta, kteří budou odpovídat na otázky Jaroslava Sládečka.
Přibližně polovina stávajících budov v Evropě pochází z let 1945 až 1980. Řada z nich je ale zastaralá a zaostává za novostavbami komfortem i vnitřním prostředím. Ani budovy v Nizozemsku nejsou výjimkou. Nejméně dva miliony z celkem dvou a půl milionu nájemního bydlení v zemi budou v příštích 10 letech vyžadovat rekonstrukci.
