Klíčový dokument pro rozvoj Prahy jde do finále. Zastupitelstvo o něm bude hlasovat v květnu

Pražští zastupitelé by měli o novém územním plánu hlavního města hlasovat na svém květnovém jednání. Magistrát podle vedení města již zpracoval podstatnou část podnětů z posledního kola připomínkování. Pro ČTK to uvedl náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN).

Takzvaný Metropolitní plán má nahradit dosavadní územní plán z roku 1999. Podle vedení města má přinést srozumitelnější pravidla a zjednodušit plánování rozvoje metropole. Dokument však dlouhodobě vyvolává i kritické reakce části odborné i občanské veřejnosti.

Klíčový dokument pro rozvoj města

Územní plán je základním nástrojem, který určuje, kde a za jakých podmínek je možné ve městě stavět. Stávající plán platí od roku 1999 a bez změny legislativy může zůstat účinný nejdéle do konce roku 2028.

Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013. O pět let později zveřejnil návrh městský Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR). Následovala tři kola připomínkování – v letech 2018, 2022 a naposledy v roce 2025.

Podle Hlaváčka dorazilo v aktuálním kole přibližně 10.000 připomínek, z toho zhruba třetina byla pozitivních. „Ze zbytku je velká část zpracována,“ uvedl. Pro srovnání: v roce 2018 evidovalo město asi 45.000 připomínek, v roce 2022 přibližně 18.000. Zrychlení nynějšího vypořádání podle náměstka umožnila skutečnost, že většina podnětů byla podána digitálně prostřednictvím Portálu Pražana.

Výšková regulace i nové čtvrti na brownfieldech

Podle IPR má nový plán zefektivnit územní plánování a přispět k urychlení výstavby. Oproti stávajícímu dokumentu zavádí například výškovou regulaci a pracuje s podrobněji vymezenými lokalitami, pro něž stanovuje konkrétní pravidla ochrany a rozvoje.

Dokument zároveň počítá s rozvojem nových čtvrtí na území současných brownfieldů. Podle informací IPR vytváří rámec pro výstavbu přibližně 350.000 bytů.

Kritika transparentnosti i ztráty flexibility

Metropolitní plán čelí i dlouhodobé kritice. Občanské sdružení Arnika upozorňuje na nedostatečnou transparentnost přípravy dokumentu a poukazuje na rezervy v oblasti ochrany zeleně či zajištění veřejné vybavenosti.

Kriticky se k výsledné podobě vyjádřil také autor původního návrhu, architekt Roman Koucký. Podle něj plán během projednávání ztratil vlivem zapracování připomínek – zejména ze strany státních institucí a ministerstev – svou původně zamýšlenou flexibilitu.

Podle Hlaváčka je však Metropolitní plán mimořádně komplexním dokumentem, u něhož je nutné vyvažovat řadu protichůdných zájmů. Změny vzniklé v průběhu projednávání proto označuje za přirozený důsledek tohoto procesu.