udržitelnost

Francouzské město Saint-Joachim instaluje nad hřbitovem přístřešek solárních panelů, které budou distribuovat energii místním obyvatelům. Obyvatelé se mohou zapojit do tohoto neobvyklého komunitního energetického programu za pouhých 5 EUR.

Průměrný občan EU vyprodukoval v roce 2020 4,8 tuny odpadu – ale pouze 38 % z toho množství bylo recyklováno. V některých členských státech jde stále více než 60 % domovního odpadu na skládky. Recyklace odpadu je přitom zásadní způsob, jak snížit spotřebu primárních zdrojů jejich nahrazením recyklovatelnými materiály. Mezi zásadní otázky ohledně recyklace tak lze zařadit například: jak jsou na tom jednotlivé země v nakládání s odpady? Kolik odpadu se vyprodukuje a recykluje na obyvatele v Evropě? A které evropské země nejvíce recyklují?

Bornholm, malý ostrov v Baltském moři se 40 000 obyvateli, je známý svou nedotčenou přírodou, malebnými rybářskými vesnicemi a tradicí uměleckých řemesel. Jde rovněž o místo, které se pyšní nejvíce hodinami slunce z celého území Dánska, což mu vyneslo přízvisko „ostrov slunečního svitu“. Možná i proto se každoročně stává cílem tisíce turistů.

Přestože se to zdá téměř nemožné, i střechy podléhají trendům. Rozhodně si to nelze představit ve stejném měřítku, jak běžně pojem chápeme například díky módnímu průmyslu, ale rozhodně nelze říct, že by střechy byly konzervativním a neměnným odvětvím stavebnictví. Trendy v zastřešení jsou pak velmi regionálně orientované (v závislosti na místní tradici a na počasí), přesto lze vysledovat několik “novinek”, které se zřejmě ukážou jako globální.

Odpovědnost architektů nikdy nebyla tak zásadní jako dnes. Projekt A Lot With Little ukazuje jedinečnou práci světových architektonických studií, která hledají řešení na klimatickou, sociální i ekonomickou krizi. Právě zahájená výstava A Lot With Little v pražském CAMPu potrvá do 3. března.

Loňský rok byl svědkem několika pozoruhodných kroků vpřed v řešení přírodních a klimatických krizí. Bohužel je přirozené, že naši pozornost upoutaly jiné události (zejména katastrofy), které ovládly titulky. O úspěších tolik slyšet není, protože je vedou zejména místní komunity nebo domorodé skupiny, jejichž hlasy jsou často marginalizovány.

Při přemýšlení o udržitelné architektuře nejde jen o to, jaké zvolíme technologické postupy a architektonická řešení, ale jakým stylem sami žijeme, tvrdí francouzský architekt Mathew Wiggett z kanceláře Valode & Pistre. Jak se snaží o výzkum a co jim přináší projektování v zemích, jako je Saúdská Arábie nebo Čína?

Podzemní vodní elektrárna se stala známou jako ‚Hollow Mountain‘. Skotská vláda nyní dala zelenou k rozšíření vodní elektrárny západním směrem. Společnost Drax, která vyrábí obnovitelnou energii, chce ve svém stávajícím zařízení Cruachan postavit nový projekt za 500 milionů liber (581 milionů eur).

Města zabírají pouhá dvě procenta zemského povrchu, mají však na svědomí takřka tři čtvrtiny globálních emisí skleníkových plynů a spotřebovávají drtivou většinu veškeré energie a dalších zdrojů. Pokud to tedy s bojem proti změně klimatu myslíme vážně, musí dojít k podstatné změně toho, jak města známe. A právě tomu je věnováno poslední číslo časopisu ASB v roce 2023.

V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.

Materiálová laboratoř NOVAVITA představuje novou směs tvořenou z kombinace 100% recyklovaného plastu a kávové sedliny. Výsledný produkt firma poprvé představí na letošním Designbloku, který proběhne od 4. do 8. října 2023 ve Veletržním paláci v Praze.

U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.

Začátkem září se v Praze konal Summit udržitelnosti, který byl pořádán skupinou Saint-Gobain, Českou komorou architektů a Sdružením pro architekturu a rozvoj. Konference se stala zajímavou platformou pro diskuse o budoucnosti udržitelného stavebnictví a současných trendech v architektuře.

Dotační programy ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí. Žádosti o dotace pro bytové domy bude možné podávat od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později, tedy od 26. září.

Yazd, Írán, krásný letní den čítající přes 40 °C – pouštní město v srdci země se ani v nejmenším neobtěžuje s klimatizacemi. K udržení chladu má totiž mnohem lepší technologii, starověké lapače větru. Tyto vysoké, komínové stavby (persky zvané badgirs), které vyčnívají ze střech starších domů v mnoha íránských pouštních městech fungují na poměrně velmi jednoduchém principu. Chladný vánek, který prochází konstrukcí, je přesměrován dolů do domu nebo do podzemních skladovacích prostor, kde ochlazuje potraviny podléhající zkáze.