Obměna vybavení domácností, rekonstrukce bytů, modernizace kanceláří nebo demolice představují každoročně tisíce tun vyřazeného nábytku. Přestože se jedná o běžnou součást životního cyklu staveb i interiérů, otázka správného nakládání s použitým nábytkem bývá často podceňována. Veřejnost mnohdy považuje starý nábytek automaticky za odpad, přestože značná část výrobků může nadále sloužit jiným uživatelům nebo být materiálově využita.
Městské tepelné ostrovy zvyšují teploty českých měst o několik stupňů oproti okolní krajině. Nejvýrazněji se tento fenomén projevuje v Praze a Brně, kde rostoucí vedra zvyšují význam adaptačních opatření a rozvoje městské zeleně.
Města se během letních vln veder zahřívají výrazně více než okolní krajina. Fenomén známý jako městský tepelný ostrov ovlivňuje kvalitu života obyvatel, spotřebu energie i odolnost urbanizovaných území vůči klimatické změně. Proč vzniká, jaké jsou jeho důsledky a jaká řešení dnes využívají města po celém světě?
Společnost YIT zahajuje v kladenské lokalitě Růžové pole nový rezidenční projekt Virta Kladno. V několika etapách zde má vzniknout 11 bytových domů s přibližně 750 jednotkami. Dokončení celé čtvrti je plánováno na konec roku 2032. Součástí záměru bude také mateřská škola navržená jako dřevostavba.
Projekt bytových domů ve Žďáru nad Sázavou patří k prvním realizacím vícepodlažních bytových dřevostaveb v České republice. Zároveň představuje model cenově dostupného nájemního bydlení. Autorem návrhu je studio Kuba & Pilař architekti (Ladislav Kuba, Tomáš Pilař).
Evropa se v posledních letech svými jednostrannými rozhodnutími dostává do složité energetické situace. Prostá energetická logika založená na ekonomické a technické výhodnosti byla nahrazena ideologií udržitelnosti a soběstačnosti.
V několika obcích jižně od Plzně roste odpor vůči plánům na výstavbu desítek větrných elektráren. Lidé ze Střížovic, Chlumu, Jarova, Netunic, Seče a Chválenic nesouhlasí s rozsahem připravovaných projektů a požadují, aby s nimi byly konzultovány změny, které podle nich zásadně ovlivní krajinný ráz a kvalitu života v oblasti.
Evropská unie směřuje k ambicióznímu cíli – do roku 2040 zásadně snížit emise, transformovat energetiku a přejít na cirkulární ekonomiku jako klíčový pilíř klimatické neutrality. Zkušenost některých členských států však ukazuje, že legislativa, investice a technická infrastruktura samy o sobě nestačí.
Zvyšující se intenzita klimatické krize vede k rostoucímu tlaku na mezinárodní instituce, aby této problematice přiznaly odpovídající společenskou a vědeckou váhu. Mezi diskutovanými kroky se objevuje také návrh na vytvoření samostatné Nobelovy ceny zaměřené na klima a planetární zdraví. Podporu této iniciativě vyjadřují významné osobnosti z oblasti klimatického aktivismu, vědy i globální politiky, které poukazují na to, že změna klimatu představuje nejzásadnější výzvu současnosti.
Projekt Illa Glòries otáčí pohled na klasický městský byt a jeho půdorys – flexibilní dispozice, sdílené prostory a udržitelné materiály. Cierto Estudio staví svůj projekt na inkluzivitě a otázkách genderové rovnosti. Do pravidelných ulic Barcelony přináší madridský pavlačový dům.
V jednom z parků v Madridu se nedávno objevil nový, netradiční návštěvník: plně autonomní elektrický minibus, který má veřejnosti přiblížit mobilitu budoucnosti a zároveň nabídnout možné řešení nedostatku řidičů, který trápí řadu evropských regionů. Jeho cílem je ověřit funkčnost autonomního řízení v reálném provozu – provoz je ale prozatím plánován pouze po testovací dobu.
Bambus se v moderním stavebnictví stále více prosazuje jako perspektivní materiál, který spojuje udržitelnost, nízkou energetickou náročnost a mimořádné mechanické vlastnosti. Zatímco po staletí sloužil v tradiční architektuře Jižní Ameriky, Afriky či Asie zejména díky snadné dostupnosti a rychlé obnovitelnosti.
Rezidenční komplex Huebergass ukazuje, že udržitelnost nemusí být jen nedosažitelným luxusem, ale dostupným standardem. Díky svému inovativnímu řešení získal také uznání na kongresu Mezinárodního svazu architektů v Kodani.
Agrovoltaika představuje moderní a udržitelný způsob, jak efektivně využívat zemědělskou půdu. Jejím principem je kombinace zemědělské výroby a výroby elektrické energie ze slunce na jednom místě.
Ačkoliv je chemie podzimních barev dobře prozkoumána, otázka, proč stromy vůbec vyvinuly své zářivé podzimní odstíny, zůstává předmětem živé a stále otevřené vědecké diskuse. Má v tom prsty i oteplování a znečištění planety?
