Jeden obytný dům a stavení připomínající stodolu. Uprostřed Jizerských hor společně vytvářejí ideální domov pro víkendový útěk z města i ke stálému obývání. Celý koncept je zdárným příkladem toho, že i moderní stavby pojaté s pokorou dokážou harmonicky splynout s tradičním horským prostředím a nenarušovat ráz okolní krajiny.
Obyčejný, vesnický dům s podkrovím a malým sklepem stojí uprostřed rohového pozemku v osadě Baně jihovýchodně od Zbraslavi. Jeho osud ovlivnil požár, který nenávratně poškodil zejména stropy a střechu. Novými majiteli domu se stali manželé se dvěma dětmi, kteří si přáli dům rekonstruovat, přistavět větší garáž a navrhnout novou podobu zahrady.
Dispozice katalogových domů se zdály mladé rodině nepraktické a nehospodárné. Oslovila proto Papundekl architekty se základním zadáním, kterým byl návrh jednopodlažní bezbariérová typologie bungalovu a dispozice s minimálním množstvím chodeb, to vše s ohledem na nízké celkové náklady. Tak se zrodil Dům v zahradě.
Hlavní cenu získali Jiří a Barbora Weinzettlovi z Atelieru 111 architekti za návrh rodinného Domu na Kozině v Trhových Svinech. Ve finále letošního ročníku České ceny za architekturu porota vybírala mezi pěti díly. Vítěz i Finalisté se etablovali z 29 nominovaných prací, které ČKA představila v červnu tohoto roku.
Malebné prostředí Jizerských hor dalo vzniknout modernímu horskému domu, který plní požadavky současného bydlení, ale zároveň respektuje okolní přírodu a ráz krajiny. Z jedné strany mu tak „kryje záda“ stará lipová alej a místo lišek tam dobrou noc chodí dávat srnky.
Na okraji největší hanojské čtvrti navrhla a realizovala kancelář Nghia-Architect Villu LP. Jedná se o specifický projekt novostavby, určený pro třígenerační bydlení jedné rodiny. Výzvou bylo, kromě jiného, i zachování stávajících stromů v borovém lese.
Rekonstrukce z roku 2018 od studia Fuertes-Penedo Arquitectos ve španělském přímořském městě Muros v okrese Muraflores netradičně kombinuje beton a kámen.
Na velkorysé zahradě ve Vajnorech vytvořili architekti z bratislavského studia Totalstudio rekreační objekt, který formálně odkazuje na kempinkové bydlení, ale také na tradiční architekturu Vajnor.
Je neopomenutelnou a dobře známou skutečností, že autenticita a hodnota času jsou architektonické komodity, které nelze synteticky získat ani nahradit. Nominaci na cenu CE ZA AR 2021 v kategorii rodinných domů a architektonických fenoménů udělila porota netradičnímu rodinnému domu, v němž mají tyto vlastnosti hlavní slovo.
Na první pohled křičí řadové domy v této ulici na Praze 6: „Jsme čisté devadesátky!“ Jsou reliktem doby, kdy do Česka dorazil kapitalismus a namísto šumperáku z pokoutně sehnaných cihel se začaly stavět domy s nádechem do té doby nepoznaného Západu, což se projevovalo třeba pseudomansardovými střechami. Samotné dispoziční řešení však bylo velmi tristní a nedostačující, pokud jde o moderní bydlení.
Než se pustil tým ze studia FRIS architekti do práce na novostavbě rodinného domu na Brněnsku, vedla k tomu cesta nejen skrze různá přání investora, ale i snaha vyhovět přísným požadavkům CHKO Moravský kras, v němž se dům nachází. Rozhodli se, že celý požadovaný objem rozdělí do několika drobnějších pavilonků, společně provozně propojených.
Areál někdejší cihelny v Čachticích na Slovensku, který bezpochyby mistrně revitalizoval architekt Pavol Paňák, získal novou přístavbu. Zapadá do mozaiky pozoruhodných objektů, z nichž byl dosud výrazný zejména ateliér – revitalizované ruiny vesnické cihlářské pece.
Touha za každou cenu už bydlet ve vlastním často zvítězí nad rozumem. Proto se tak výtečně daří produkci v místě často naprosto nelogických domů na klíč, unifikovaným projektům z katalogů. Pro pořizovatele je to nejsnazší řešení. Jen zajistí hypotéku, vyplatí sumu a vyplaví endorfiny, než je dílo hotové k předání. Jde to vůbec jinak?
Vloni dokončená rekonverze starého větrného mlýna v Lublinském vojvodství na východě Polska okouzlí člověka na první pohled. Dvojice architektů zde totiž na přání investora vytvořila mimořádně působivý rodinný dům, který si zachovává tradiční prvky polské venkovské architektury a přitom svým obyvatelům nabízí veškerý komfort moderního bydlení.
Polootevřený a přesto ve svých rysech kompaktní, kryjící se zelenou střechou k nenápadnosti a přitom nepopiratelně objemný. Každá snaha podchytit Flow House, autorský projekt architektů z ateliéru Platforma Architekti, nějakým zobecňujícím popisem, zkrátka proteče mezi prsty. Nestaví se proti proudu, jen zvolna plyne. Stéká ze svahu a svým tokem rámuje obraz pohody.
