Dle nových studií Grónská ledová čepice údajně ztrácí v důsledku klimatické krize v průměru 30 milionů tun ledu za hodinu, což je o 20 % více, než se dříve předpokládalo. Někteří vědci se proto obávají, že tento dodatečný zdroj sladké vody vylévající se do severního Atlantiku by mohl znamenat zhroucení oceánských proudů, tzv. Atlantické meridionální cirkulace (Atlantic meridional overturning circulation, zkráceně Amoc), což by mělo vážné důsledky pro lidstvo.
Písek je ve stavebnictví druhou nejvyužívanější komoditou po vodě a zcela zásadním materiálem pro stavebnictví. Používá se pro výrobu betonu, malt a dalších stavebních směsí. Poptávka po písku ovšem v posledních letech prudce vzrostla, což vede k jeho nedostatku a mnoha ekologickým, ekonomickým a logistickým výzvám.
Rakousko v posledních desetiletích investovalo do zvládání povodní. Když pak rekordní srážky nesené bouří Boris zalily 15. září Vídeň, situace na první pohled vypadala dramaticky: zaplavené silnice, evakuované domy a všude voda a bahno. Během pouhých pěti dnů spadlo na město a další části Rakouska dvakrát až pětkrát více srážek než za celý průměrný měsíc září. I přes dramatickou situaci si povodeň vyžádala jen několik raněných a necelé dvě desítky evakuovaných domů, to vše díky systému řízení povodní.
Studie University of Technology v Sydney z roku 2023 uvádí, že zelené střechy v kombinaci se solárními panely zvyšují nejen biologickou rozmanitost, ale i samotný solární výkon – a to o těžko uvěřitelných 107 %. Mimo to rovněž snižují vzdušnou teplotu o významných 8 °C.
Po staletí kočovné rodiny hnaly svůj dobytek po severní tibetské stepi a zachovávaly si způsob života, který dědily z generace na generaci. Obyvatelé Horního Mustangu, kteří sem dorazili asi před 3000 lety, původně přišli ze severu a mají svou vlastní jedinečnou domorodou kulturu, tradice, jazyky a praktiky. Když vstoupili do Mustangu, vytesali jeskyně do strmých údolních stěn, nyní známých jako nebeské jeskyně, a žili tam. Jak čas plynul, usazovali se a stavěli kláštery a hliněné domy, zatímco se zabývali „solnou ekonomikou“ – obchodovali s tibetskou solí a vlnou široko daleko, napříč přes centrální kopce a pláně.
Za posledních šest měsíců roku 2023 se Sicílie dočkala pouhých 150 milimetrů srážek. O pár měsíců později vyhlásila vláda regionu kvůli suchu stav nouze. Odborníci varovali, že by mohlo jít o třetí nejhorší vodní krizi, jakou kdy ostrov zažil. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a ekonomice, která je závislá na zemědělství, má nedostatek vody pro Sicilany rozsáhlé důsledky.
Globální produkce vína dosáhla v roce 2023 historického minima a na vině může být změna klimatu – mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) uvádí, že nápoj dosáhl nejnižší úrovně od roku 1962. Tato organizace má 50 členských států, které představují 75 % světové plochy vinic. Odborníci obviňují „extrémní podmínky prostředí“, včetně sucha a požárů, které vedly k sestupnému trendu výroby.
Nejen Egypt, ale prakticky celý svět řeší problém s ubývající vodou, zejména v horkých letních měsících nebo obdobích sucha, a nedostatkem zemědělské půdy. Právě Egypt se ale rozhodl začít tento problém řešit alternativně za použití již léta známý metod – tedy hydroponií. Hydroponie totiž využívá pouze 10 % vody potřebné pro tradiční pěstování na orné půdě.
Když mluvíme o boji se změnou klimatu, často přemýšlíme o výsadbě dalších a dalších stromů. Pobřežní mokřady se ovšem ukazují být neméně spolehlivým řešením – uhlík totiž zachycují a ukládají snad ještě lépe než tropické pralesy.
V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Celá staletí se indická architektura vyznačuje charakteristickými, okrasnými, složitými, prolamovanými vertikálními konstrukcemi. Přestože se může zdát, že tyto prvky mají zejména estetickou funkci – a je pravda, že napomáhají k osvětlení interiéru, hře světla a tvorbě prostoru –, není to úplná pravda.
Města zabírají pouze dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však 2/3 energie a produkují 70 procent všech emisí CO2. Mají tak obrovský dopad na životní prostředí. Udržitelnost z hlediska celých měst byla tématem letošní jarní série přednášek Rethink Architecture v Centru architektury a městského plánování.
Jaké dopady bude mít změna klimatu? Proč je důležité mluvit o stupních Celsia? Bude nutné přehodnotit všechny technické normy a postupy? Proč se z klimatické změny stala krize? O těchto otázkách píše klimatolog Jozef Pecho ze Slovenského hydrometeorologického ústavu.
