Nejen Egypt, ale prakticky celý svět řeší problém s ubývající vodou, zejména v horkých letních měsících nebo obdobích sucha, a nedostatkem zemědělské půdy. Právě Egypt se ale rozhodl začít tento problém řešit alternativně za použití již léta známý metod – tedy hydroponií. Hydroponie totiž využívá pouze 10 % vody potřebné pro tradiční pěstování na orné půdě.
Když mluvíme o boji se změnou klimatu, často přemýšlíme o výsadbě dalších a dalších stromů. Pobřežní mokřady se ovšem ukazují být neméně spolehlivým řešením – uhlík totiž zachycují a ukládají snad ještě lépe než tropické pralesy.
V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Celá staletí se indická architektura vyznačuje charakteristickými, okrasnými, složitými, prolamovanými vertikálními konstrukcemi. Přestože se může zdát, že tyto prvky mají zejména estetickou funkci – a je pravda, že napomáhají k osvětlení interiéru, hře světla a tvorbě prostoru –, není to úplná pravda.
Města zabírají pouze dvě procenta zemského povrchu, spotřebují však 2/3 energie a produkují 70 procent všech emisí CO2. Mají tak obrovský dopad na životní prostředí. Udržitelnost z hlediska celých měst byla tématem letošní jarní série přednášek Rethink Architecture v Centru architektury a městského plánování.
Jaké dopady bude mít změna klimatu? Proč je důležité mluvit o stupních Celsia? Bude nutné přehodnotit všechny technické normy a postupy? Proč se z klimatické změny stala krize? O těchto otázkách píše klimatolog Jozef Pecho ze Slovenského hydrometeorologického ústavu.
