Domy na bázi dřeva jsou různé a rozdílné. Stejně tak jejich střechy, které se jako domy pod nimi liší typem, tvarem a konstrukcí – a navíc ještě samozřejmě krytinou, jejím materiálem a barvou. Vilka s omítkou, u které se na první pohled vůbec nedá rozeznat, že jde o dřevostavbu, mívá střechu modernějšího rázu než tradiční (i když nová a nízkoenergetická) roubenka v horách. Typy střech a krytina se vybírají velmi pozorně a samozřejmě přísně individuálně.
Pod pojmem „dřevostavba“ se může skrývat cokoliv, jakákoliv stavba obsahující dřevo v nějaké podobě. A ty podoby jsou velmi různé – od dřeva „vcelku“ – od domů z masivních trámů, až po dřevo zpracované zcela na jemno, na třísky v některém výplňovém materiálu. Proto se dřevostavby velice liší jedna od druhé. To také vystihuje označení „domy na bázi dřeva“ – protože právě báze, tedy základ, je odlišný.
Nová studie probíhající v Austrálii ukazuje, že dřevostavby mohou být až o 10–15 % levnější než výstavba budov tradičním zažitým způsobem. Tímto projektem se zabýval Andrew Dunn z Timber Development Association v Austrálii. Svůj experiment ukázal na čtyřech vybraných typech budov různého využití.
Domy na bázi dřeva v minulých desetiletích charakterizovaly snad nejvíce termíny: nedůvěra, mýty a přerušená tradice. Mýty a nedůvěru se dnes už více či méně daří vyvracet, na staletou tradici dřevěných domů u nás se navázalo. A to dokonce tak, že „dřevostavba“ se stala dnes naopak dokola opakovaným a téměř zprofanovaným pojmem.
Krásné prostředí u jezera Femunden poskytlo důvod na obnovu dvou původních malých srubů, jakož i na další přístavbu. Nejen společné zastřešení spojilo všechny tři části dohromady – tři sruby sjednotil jeden jasný architektonický záměr.
Konceptuální projekt rekreačního celoročně obyvatelného objektu našel ideální místo v drsné krajině Českého středohoří. Netradiční dřevostavba vznikla na pozemku bývalé stodoly, ze které zbylo jen torzo obvodových zdí.
Jedna z nejpovedenějších rekonstrukcí roubených stavení posledního desetiletí zachránila usedlost z roku 1791v obci severně od Mělníka. Selská usedlost ze začátku 90. let 18. století se skládá z dlouhého roubeného domu, ze špýcharu a stodoly. Usedlost je kulturní památkou, dokumentující vrcholné období roubené architektury, typické pro oblast Kokořínska.
Nátěry jsou důležitou složkou ochrany dřeva. Vývoj jde cestou stále širšího využívání ekologických výrobků na bázi přírodních olejů a vosků, vodou ředitelných přípravků bez organických rozpouštědel.
Vídeň připravuje stavbu dřevěného výškového domu, který bude prvním svého druhu na světě. Stavba bude mít 24 podlaží a vyroste do 84 metrů.
Stavba se nachází v těsné blízkosti starého kláštera u řeky Fluvia, 9 km od Středozemního moře. Místo leží v úrodné nížině mezi vesnicemi Torroella de Fluvia a Sant Miquel de Fluvia v Katalánsku. Majitelé před deseti lety zakoupili v okolí kolem 70 ha pozemků. Na většině z nich ekologicky hospodaří. Pěstují převážně olivy, čočku, hrách, cizrnu a zeleninu. Cílem projektu je proměnit starý areál kláštera a jeho okolí v biohotel s lázněmi a vzděláváním.
Nest We grow, tak se nazývá vítězný návrh 4. ročníku mezinárodní architektonické soutěže LIXIL International Design-build, zaměřené na „produktivní zahrady“. Je to doslova hnízdo potravin, které vyrostlo v malé vesničce Taiki na japonském ostrově Hokkaido. Tato experimentální architektura vznikla ve spolupráci s architektem Kengo Kuma & Associates a projekčním týmem College of Environmental Design, UC Berkeley.
Sympatický přízemní rodinný dům s dřevěnou fasádou v barvě antracitu je pilotním projektem komplexního nekonvenčního bydlení studia MIRAMARI DESIGN. Střídmý tvar a jednoduchý výraz této dřevostavby maximálně respektuje sousedství přírody a vzrostlého lesa za domem.
V úterý 17. března 2014 udělila odborná porota ankety Dřevěná stavba roku 2014 první cenu poroty v kategorii „Realizované moderní domy“ mateřské škole v Babicích, kterou v loňském roce podle návrhu Ing.Arch. Lubora Slaného a Ing.Arch. Lukáše Holuba realizovala společnost Haas Fertigbau Chanovice s.r.o. Nová školka pro 48 dětí byla předána k užívání v loňském roce a vyniká jak svojí architekturou, tak rozsahem využití dřeva (54 m3), konstrukčními detaily a vysokým komfortem pro děti a personál školky.
Architektu Pavlu Horákovi z architektonického studia Prodesi jsme položili několik otázek o projektování a realizaci dřevostavby v Jizerských horách, která zapadla do okolní krajiny.
Dřevěná loděnice Českého Yacht Klubu na konci navigace pod pražským Vyšehradem na pravém vltavském břehu je dobře známá. Z obou vltavských břehů přitahuje pohled její mohutná hmota a temná fasáda s bílými okny a nápisem na střeše. Jak ale vypadá tato památkově chráněná dřevostavba z roku 1912 uvnitř?
