Bývalý InterContinental: Ikonický pražský hotel vstupuje do nové éry

Po několika letech rekonstrukcí a debat o budoucnosti jednoho z nejvýraznějších pražských hotelů se v polovině dubna znovu otevřela veřejnosti ikonická stavba na nároží Pařížské ulice a Dvořákova nábřeží – bývalý InterContinental, dnes Fairmont Golden Prague.

Brutalistní objekt z pera Karla Filsaka, postavený v roce 1974, prošel rozsáhlou a architektonicky citlivou obnovou, kterou vedl ateliér TaK Architects pod vedením Marka Tichého. Výsledkem je hotel, který si zachovává svůj původní architektonický jazyk, ale zároveň přináší současný komfort, špičkový interiérový design a uměleckou vrstvu, jakou v českém kontextu nenajdeme.

Citlivá obnova brutalismu

Marek Tichý ale v rámci rekonstrukce mířil dál než k obnovení původního hotelu. Jeho myšlenkou bylo ukázat dřívější části budovy v novém světle, hotel rozšířit a doplnit o novou vrstvu. Nezůstal proto jen u vlastního objektu. Doplnil ho o řadu dostaveb a konverzí prošlo kompletně celé okolí. Řada původně hotelových ploch se transformovala na veřejný prostor, který je plně prostupný, nabízí nové pěší trasy a pobytově atraktivní místa. Díky této demokratizaci a také úpravám stavby se hotel po mnoha letech s městem propojuje a stává se jeho součástí.

Jedním z klíčových prvků vize Marka Tichého je dokončení parteru ulice Pařížská. Plně transparentní linie s unikátní konstrukcí ze skla doplněná autorskými díly vystupuje z těla hotelu, potkává se s nově vysázenou zelení a pokračuje k nově vybudovanému veřejnému prostoru na rohu Dvořákova nábřeží. Ten sestupuje po zeleném svahu na úroveň, kde je možné pokračovat nově vytvořeným průchodem až k řece. Městský bulvár a park je v tomto místě doplněn další dostavbou, unikátním pavilonem pro galerii současného umění.

Souběžně s ulicí Pařížská je uvnitř hotelu vedena i hotelová galerie se vstupy z obou stran, z města i od řeky. Díky tomu jí lidé budou moci volně procházet. Cílem bylo přilákat návštěvníky dovnitř hotelu, kde zejména přízemí je samo o sobě sbírkou umění, z velké části komponovaného v rámci spolupráce s architektem projektu.

Už při rekonstrukci kladli architekti důraz na to, aby prostory nebyly určeny pouze pro hotelové hosty, byly jednoduše a svobodně přístupné pro všechny, a toho dosáhli vytvořením samostatných přístupů. Dvě ze šesti restaurací, které Fairmont Golden Prague otevírá, a galerie s uměleckými díly mají přímý vstup z Pařížské ulice nebo z nové lávky ze Dvořákova nábřeží, takže každý může přirozeně vstoupit bez pocitu, že se ocitá v uzavřeném hotelovém prostoru.

Rekonstrukce budovy a její přestavba propojují restaurované prvky s novou vrstvou na úrovni architektury, umění a prostorového uspořádání. Architekti navázali na původní koncepci, založenou na dialogu tří základních materiálů – betonu, skla a dřeva, které se v obměnách objevují ve všech částech objektu. Mnohem podstatnější je ale filosofie přístupu, snaha navázat na způsob práce svých předchůdců, pracovat od počátku v týmu s výtvarníky a designéry, společně tvořit dílo, kde se smazává hranice mezi architekturou a uměním.

Stejně podstatný je princip demokratizace místa, otevření hotelu jeho okolí, vykročení architektury do veřejného prostoru a propojení toho, co je uvnitř a venku. To vše je provedeno s velkou důsledností a úsilím zpracovat autenticky každý detail, od obvodových plášťů, zahrad, městského parteru s řadou autorských prvků až po náročný, vrstvený, atypicky navržený interiér. Vzhledem k mimořádnému rozsahu stavby a okolí je výsledek grandiózní i svým rozsahem.

Designová obnova a nové vrstvy

Během rekonstrukce se podařilo zachovat a restaurovat řadu původních uměleckých děl a celků architektury. Za příklad může sloužit obnovená keramická fasáda, navržená a původně realizovaná sochařem Zbyňkem Sekalem, která se ve své době stala předlohou desítkám staveb v Československu.

Do interiéru se vrátila ikonická díla, jako jsou dřevěné stropní plastiky s motivy cechovních erbů od Čestmíra Kafky nebo kompozice sloupových soch Začarovaný les od Miloslava Hejného, byť zachovaná jen z části. Návratu se dočkala pozlacená svítidla Huga Demartiniho, která v restauraci Zlatá Praha doplňují lehané paravany sklárny Sallinger, nebo v přízemí skleněné tavenice od výtvarníků Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové.

Na ty pro změnu navazuje jejich pokračovatel a vynikající tvůrce Zdeněk Lhotský. Právě toho přizval Marek Tichý jako jednoho z prvních ke spolupráci na nové podobě “Gesamtkunstwerk” hotelu. Mezi další restaurované práce a umělecké analogie patří devět vitráží od Josefa Jíry, doplňované současníkem této techniky Janem Černohorským, velkoformátový obraz malovaný voskem od Františka Ronovského, na kterého navazuje velký triptych Iry Svobodové, či monumentální plastické dřevěné stěny od Josefa Klimeše.

Během rekonstrukce bylo do restaurování, návrhu a realizací nových děl zapojeno více než dvacet studií. Jejich výběr, zadání a návrhy od počátku řídil a celou práci supervizoval Marek Tichý, hlavní architekt projektu, jehož vizí bylo navázat na formát spolupráce architekt – umělec při tvorbě společného díla.

Udržitelnost jako nový standard

Rekonstrukce hotelu byla navíc provedena s důrazem na udržitelnost a ekologickou stopu. Jedním z pilířů vize rekonstrukce bylo ukázat, že i historické stavby lze obnovovat s důrazem na udržitelnost. Tato filozofie se přesně protíná s ambicí značky Fairmont Hotels & Resorts. Fairmont Golden Prague je příkladem toho, že i historické budovy mohou být citlivě přizpůsobeny moderním technologiím a prvkům šetrným k životnímu prostředí.

Budova je nově z velké části dotována chladem i teplem z obnovitelného zdroje, rozsáhlého geotermálního pole využívajícího blízkosti řeky. Dalším z příkladů je zpětné využívání tepla vznikajícího při provozu hotelu – například z užitkové vody wellness centra a gastronomických provozů nebo prádelny.

Velký důraz je kladen také na udržitelné hospodaření s vodou – zavlažování zelených ploch bude zajištěno využitím dešťové a tzv. šedé vody. Součástí ekologického přístupu jsou také rozsáhlé zelené střechy a vertikální zahrady, které přispívají k ochlazování budovy a zlepšují mikroklima v okolí.

Důležité centrum společenského a kulturního dění

Otevřením hotelu však rekonstrukce nekončí. Projekt, založený na myšlence dokončit celé okolí hotelu, ještě čeká jeho poslední část – revitalizace náměstí Miloše Formana před budovou. Na její podobu bude letos vypsaná architektonicko-urbanistická soutěž, která má za cíl najít a doplnit poslední kámen do mozaiky projektu Staroměstská brána. Fairmont Golden Prague tak zažívá nový začátek, opět se stává důležitým centrem společenského a kulturního dění v Praze a příležitostí pro život města a jeho rozvoj.

Projekt Fairmont Golden Prague představuje důležitý precedens v přístupu k architektuře 2. poloviny 20. století. Ukazuje, že i budovy z období tzv. normalizace mohou být rehabilitovány nikoliv skrze vymazání své identity, ale naopak skrze její reinterpretaci. Projekt nevytěsňuje minulost, ale staví na ní současný standard, který se nebojí detailu, vrstvení a otevřenosti vůči veřejnosti.

V kontextu Prahy jde o výjimečný příklad komplexní rekonstrukce, která překračuje pouhou obnovu hotelové funkce. Výsledkem je architektonický celek, který znovu vstupuje do hry o podobu města – tentokrát nikoliv jako uzavřený svět zahraničních hostů, ale jako městotvorný prvek s kulturním přesahem.