Partneři sekce:
  • Stavmat

Vliv tepelnětechnických požadavků na povrchové úpravy zateplovacích systémů

Vývoj růstu plísní v čase na běžné silikonové omítce 1

Kontaktní zateplovací systémy jsou dnes běžnou součástí staveb a jedním z hlavních opatření v rámci energeticky úsporných staveb. Důraz na úspory energií logicky vede k požadavku na zvýšení izolační schopnosti systémů.

Tepelnětechnické výpočty kalkulují s výrazně vyššími tloušťkami izolantů. U tradičních desek z polystyrenu (EPS) nebo desek a lamel z minerální vlny (MW) se pohybujeme běžně nad 15 cm, u novějších izolantů PUR a PIR desek v tloušťkách kolem 10 cm. Pro nízkoenergetické a pasivní domy není výjimkou tloušťka izolace 20–30 cm.

Tento trend sice vede k výborným izolačním schopnostem celého souvrství, současně se však objevují některé technické a technologické problémy, které je třeba řešit. Zvýšení tloušťky běžných izolantů nad 12 cm výrazně zvětšuje pravděpodobnost tzv. prokreslování hmoždinek na povrchu zateplené fasády.

Zde se nabízí především používání talířových hmoždinek se zapuštěnou montáží a víčkem z izolantu, případně talířových hmoždinek s nulovým bodovým součinitelem prostupu tepla nebo injektovaných kotev rovněž s nulovým bodovým součinitelem prostupu tepla.

Zcela nezbytné u vyšších tlouštěk izolantů je dokonalé utěsnění spár mezi izolanty, a to nejlépe v celé tloušťce izolantu, minimálně však ve 2/3, aby se celková plocha izolantu chovala jako jeden celek bez teplených a difuzních mostů. Zvětšení tlouštěk izolantů zejména v případě MW znamená vyšší hmotnost systému.

Je tedy třeba klást důraz na vhodnost podkladu pro lepení izolantu, na kvalitu lepicích tmelů a zejména na kvalitu mechanického kotvení. Zvyšují se smykové síly způsobené vlastní tíhou systému, a to především v případech zateplení z MW. Toto by mělo být řešeno odpovídajícím kotvením.

Nebezpečí pro vzhled fasád

Pro investora je nejvíce viditelným důsledkem používání zvýšených tlouštěk izolantů výrazný nárůst biotického napadení povrchu zateplených fasád řasami a plísněmi. Povrchová teplota vnějšího souvrství u zateplovacího systému je podstatně nižší než u standardní nezateplené fasády, což vede k pomalejšímu vysychání fasády.

Tento efekt se projevuje nejen při dešti, ale zejména při zvýšené vlhkosti vzduchu, kdy dochází kvůli nízké teplotě povrchu pod rosným bodem ke kondenzaci vody na fasádě. V podzimních měsících je doba, kdy je na povrchu fasády zkondenzovaná vlhkost, mnohonásobně delší než doba, kdy je na fasádě vlhkost z dešťových srážek. Nízké teploty v podzimních až jarních měsících, orientace na sever, blízkost zeleně, vodních ploch a celková kvalita ovzduší v dané lokalitě jsou aspekty, které růst mikroorganismů výrazně zvyšují.

Jak chránit vzhled fasády

Tyto uvedené aspekty jsou výrobci nebo zhotoviteli prakticky neovlivnitelné. Výrobci zateplovacích systémů se proto soustředí na faktory, které ovlivnit mohou. Jde především o povrchové úpravy zateplovacích systémů, které rozhodujícím způsobem ovlivňují spokojenost zákazníků. Technologie výroby tenkovrstvých strukturovaných omítek zaznamenala v posledních 20 letech značný pokrok a stále se rozvíjí.

Vznikají nové materiálové kombinace, které účinněji chrání fasády budov a omezují vznik a růst mikroorganismů různými způsoby. Např. omezováním doby působení vlhkosti, zvyšováním pH omítky nad 10, speciálními biocidními přísadami apod.

Faktor, který lze technologickým vývojem materiálů ovlivnit, je především urychlení odvodu vlhkosti z povrchu fasády. Toho lze dosáhnout buď nízkou nasákavostí (například vysoce hydrofobní povrchy s tzv. lotosovým efektem), nebo zrychleným vysycháním (povrchy hydrofilně-hydrofobní, které díky svému složení část vlhkosti rychle pojmou a umožní její rovnoměrné rozložení a zkrácení doby vysychání).

Technologicky ovlivnitelným faktorem je také zvýšení pH omítek kombinací silikátových aditiv. Další formou ochrany povrchu může být působení fotokatalytického jevu, které je založeno na fotokatalyticky aktivním oxidu titaničitém, jenž absorbuje světelnou energii, a vzniklé radikální sloučeniny narušují organické buněčné struktury.

Využití této metody v tenkovrstvých omítkách je ale na počátku vývoje a tomu odpovídá i její účinnost. Naopak nejúčinnějším faktorem s vysokou efektivitou je v současnosti technologie výroby speciálních, postupně a dlouhodobě se uvolňujících biocidních přísad, které jsou vhodně zakomponovány v receptuře omítky a aktivně působí proti růstu mikroorganismů na povrchu fasád.

Vývoj růstu plísní v čase na běžné silikonové omítce
Vývoj růstu plísní v čase na běžné silikonové omítce |
Vývoj růstu plísní v čase na omítce PCI Multiputz® NoBio Z
Vývoj růstu plísní v čase na omítce PCI Multiputz® NoBio Z |

Řešení PCI MultiTherm®

Povrchové úpravy systémů MultiTherm® se zvýšenou biotickou odolností nabízejí dvě technologická řešení. Prvním řešením je použití tenkovrstvé omítky PCI Multiputz® NoBio Z. Jedná se o zatřenou silikonovou omítku, která se vyznačuje vysokou ochranou proti růstu plísní a řas. Základem ochrany je obsah širokospektrálního postupně uvolňovaného, tzv. zakapslovaného biocidu Multibiotik.

Vlhkost na povrchu fasády aktivuje uvolňování biocidu, který následně vytváří účinnou ochrannou clonu proti růstu mikroorganismů. Tato biotická clona v kombinaci s minimální funkční nasákavostí omítky udržuje povrch fasády dlouhodobě čistý. Vysoká paropropustnost zabezpečuje plynulý tok vodních par z vnějšího souvrství.

Navíc je tato silikonová omítka tónována především anorganickými pigmenty, které mají nejvyšší možnou UV stabilitu a zajišťují tak dlouhodobou stálost barev. Druhé řešení je cesta ekologické ochrany fasád, která využívá fyzikálních vlastností minerálně-polymerní silikonové omítky PCI Multiputz® ZM.

PCI Multiputz® NoBio Z – produkt z řady Stop řasám
PCI Multiputz® NoBio Z – produkt z řady Stop řasám |

Hydrofilně-hydrofobní chování omítky umožňuje část především kondenzované vlhkosti absorbovat a postupně díky vysoké paropropustnosti z omítky uvolňovat. Tento proces významně urychlí vysychání povrchu fasády a tím omezí jednu ze základních podmínek vzniku mikroorganismů.

Dalším ochranným faktorem je minerální charakter omítky s přirozenou vyšší odolností díky vyššímu pH. Účinnost ochrany je i zde mírně zvýšena přítomností fotokatalyticky aktivního TiO2. Omítka
PCI Multiputz® ZM neobsahuje zakapslované biocidy a je řešením pro ekologicky smýšlející zákazníky.

Oba typy výše uvedených omítek obsahují vhodnou kombinaci několika druhů výztužných vláken. Ta zvyšují odolnost omítek vůči hydrotermickému namáhání ve fasádách a také odolnost proti případnému mechanickému poškození.

Vývoj růstu řas v čase na běžné silikonové omítce
Vývoj růstu řas v čase na běžné silikonové omítce |
Vývoj růstu řas v čase na omítce PCI Multiputz® NoBio Z
Vývoj růstu řas v čase na omítce PCI Multiputz® NoBio Z |

Řešení pro starší fasády

Pokud jde o případ starší fasády již zasažené mikroorganismy, je nutné ji pečlivě a systémově sanovat. V tomto případě se osvědčil systém čištění a prevence na bázi koncentrované biocidní ochrany. Poškozené fasády jsou ošetřeny biocidním prostředkem PCI Multitop® FC a následně omyty tlakovou vodou. Jako ochrannou vrstvu je potřeba použít kvalitní silikonovou barvu PCI Multitop® FS s nízkou nasákavostí a velmi dobrou paropropustností.

Několik příkladů ochrany fasád ovšem nevystihuje celou škálu řešení pro jednotlivé případy napadení, a tedy ani pro všechny domy. Každý problém je třeba samostatně, odborně posoudit a najít odpovídající řešení jak v oblasti fasád, tak betonových konstrukcí, podlah i úprav interiérů.

Text: Michal Macura, produktový manažer PCI
Foto: BASF Stavební hmoty Česká republika, s. r. o.

Článek byl uveřejněn v časopisu Realizace staveb 2/2018.

Komentáře