Při zdění stěn můžeme maltu nahradit například polyuretanovou pěnou. Avšak pro založení první řady cihel je použití malty nevyhnutelností. Cihly se kladou do vyrovnávacího maltového lůžka z vápenocementové malty nebo ze speciální zakládací malty.
Výhodou současného světa suché výstavby je, že téměř na všechny stupně vlhkosti má řešení. Problém spočívá pouze ve volbě vhodného materiálu pro konkrétní prostředí, neboť reálných situací je mnoho. Zásadním parametrem bude vždy množství a intenzita vlhkosti.
K vyplnění různých typů prasklin, spár nebo trhlin ve starších stavbách či novostavbách se v současnosti používají zejména tmely a silikony. Jsou baleny do plastových nebo hliníkových kartuší, případně do větších hliníkových náplní a vytlačují se pomocí aplikačních pistolí.
Potěr jako poslední vrstva ve skladbě podlahy, tvořící podklad pod finální vrstvu, musí splňovat technické požadavky, jako je rovinnost, pevnost, tvrdost, odolnost proti otěru a dobrá tepelná vodivost.
Pokud jsme pevně rozhodnuti, že zimní zahrada je něco, co absolutně musíme u svého objektu mít a že jsme prošli všemi fázemi promýšlení jakou zahradu vlastně chceme, kam ji umístíme, jak bude velká, jak bude orientovaná a zda – samozřejmě – bude disponovat vodním prvkem či dokonce bazénem, pak se dostáváme do fáze vyřizování náležité dokumentace.
Vysoká pevnost, dobrá tvarovatelnost a hospodárnost činí z betonu dominantní stavební materiál pro zhotovení stavebních konstrukcí. Jednou ze zvláštností tohoto univerzálního materiálu je praskání. V důsledku uvolňujícího se hydratačního tepla a vlivu teploty venkovního vzduchu při betonáži vznikají trhliny.
Recept na ideální a všestrannou opravu betonové konstrukce prakticky neexistuje. Ke každé poruše je třeba přistupovat individuálně – a v předstihu se smířit, že je vždy reálná možnost, že bude třeba dotyčnou betonovou konstrukci odstranit a vytvořit znovu. Kvalitněji.
Jádrová omítka tvoří základní vrstvu pod finální tenkovrstvou omítku. Před její aplikací je potřeba nechat jádrovou omítku dostatečně vyzrát (přibližně 10 dní na 10 mm tloušťky vrstvy).
Zdění běžně probíhá za teplot nad 5 °C, což je hraniční teplota pro většinu stavebních procesů (jmenovitě těch mokrých), a naopak při teplotách pod - 5 °C se zdění striktně nedoporučuje. Co ovšem při teplotách mezi těmito hranicemi? Jmenovitě mezi 0 a 5 °C?
Jak na plot z betonových tvarovek? I v případě výstavby jednoduché konstrukce je třeba dodržovat určité stavební zásady – nedostatky při stavbě se dříve či později projeví vznikem trhlin na stěnách plotových tvárnic. Základním předpokladem pro úspěšnou realizaci je zpracovaná projektová dokumentace v souladu s platnými technickými normami a předpisy.
Zdění na pěnu vyžaduje určitou zručnost a odlišné počasí než běžné metody zdění, rozhodně ale může nabídnout úsporu času. Pěnu lze používat v běžném nepříliš větrném počasí a teplotách do -5 °C. Pěna v dóze je hotová a ihned připravená k použití, není tedy třeba dalšího náčiní nebo přípravy na stavbě.
Rok 2023 bude pro stavebnictví obdobím postupné stabilizace. Po enormním růstu poptávky po stavebních materiálech, kterou trh nestíhal uspokojit, a jejím následném ochlazení se vrátíme ke stabilnějšímu tempu výstavby.
Co vše má vliv na vzduchotěsnost stavby, proč je důležité ji řešit a jak vlastně ovlivňuje energetickou náročnost budovy? To vše a mnohem více bude obsahem nového online webináře společnosti Heluz, který se uskuteční v úterý 10. února od 10:00 do 11:00.
Nejčastějším materiálem, ze kterého jsou v současné době vytvářeny základy budov, je beton. Než se tedy vrhneme do analýzy zacházení se základy v zimě, musíme si přiblížit chování betonu, abychom pochopili rizika, která s sebou zima a mráz přináší.
Mokré stavební procesy zpravidla končí ve chvíli, kdy teploty klesnou pod 5 °C, pod touto hranicí už je třeba začít přijímat ochranná opatření, ohřívat materiály, speciálně hmoty chránit nebo se uchýlit k zimním příměsím nebo variantám, které nám umožní teplotní hranici ošálit ještě o několik stupňů. S hraniční teplotou je ovšem často skloňovaný ještě jeden pojem – “vymrznutí stavby”.
Jakmile udeří zima, což je běžně definováno 5 °C, pod kterými již musíme sáhnout po zimních směsích nebo zimních příměsích, měli bychom stavbu připravit na zimu, sníh a mráz. Správně zazimovaná stavba ovšem nemusí znamenat, že budeme muset ukončit všechny práce – naopak, pokud zazimujeme správně, můžeme pokračovat v celé řadě úkonů uvnitř objektu a to nehledě na počasí!
