Větrání a klimatizace

Od května letošního roku je veřejnosti k dispozici nový showroom Ferrari Praha, který je v České republice zcela ojedinělý. Slavnostního otevření se zúčastnil také vicemistr formule 1, Brazilec Felipe Massa.

Při úkolu energeticky optimalizovat již pracující či nové klimatizační zařízení je třeba v první řadě získat historická data o spotřebách energie, ale i o dalších veličinách. Některé senzory a měřiče ve vzduchotechnických jednotkách najdeme, jiné je nutné doplnit. Příspěvek popisuje možnosti sběru a registrace dat nutných pro vyhodnocování energetické náročnosti klimatizačních jednotek.

Mnoho moderních obytných budov je v současnosti stavěno formou dřevostavby v nízkoenergetickém nebo pasivním standardu. V těchto budovách se musí řešit otázka větrání a jednou z cest je aplikace systému hybridního větrání s centrálním odtahem a lokálními přívody větracího vzduchu regulovatelnými prvky v obvodových stěnách. Článek se zabývá vyhodnocením vybraných parametrů vnitřního prostředí za běžného provozu reálného domu, vybaveného hybridním větráním.

Pokud se má vzduchotechnika a klimatizace rozvíjet i v dalším období, musí akceptovat současné i budoucí trendy v poptávce jak společnosti, tak i architektury, na které je z velké části závislá. V současné době je zjevný celospolečenský trend snižování potřeb energie, který se projevuje i v architektuře a který má vliv i na celkové řešení techniky prostředí budov.

Vzduch je nezbytný k životu. Tato skutečnost dostává v současnosti nový význam, neboť civilizační rozvoj na jedné straně znečišťuje životní prostředí a na druhé straně poskytuje nástroje, kterými se proti tomuto znečištění můžeme bránit. Takovým nástrojem je i větrání. Během života se v lidském organizmu ukládají látky, jejichž hlavní složku tvoří z více než 80 % vzduch. Dbáme na kvalitu vody a potravin, ale hledíme si dostatečně i kvality vzduchu?

Větrání či výměna vzduchu je základním opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov. V současné době je třeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu více než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb je obvodový plášť dokonale utěsněn. Při absenci účinného větrání se zvyšuje vlhkost vzniklá lidskou aktivitou, roste koncentrace oxidu uhličitého nad požadované hodnoty a kvalita vzduchu se zhoršuje. Výměna vzduchu je však energeticky náročná, proto je potřeba hledat optimální řešení mezi hygienickými parametry a spotřebou energie.

Rostoucí ekologické uvědomění vede k tvorbě nových standardů pro energeticky úspornou výstavbu. Jako příklad může sloužit německá norma pro pasivní domy – Passivhaus standard. Článek přináší výsledky studie kvality vnitřního vzduchu ve čtyřech různých nízkoenergetických domech v Nizozemí, jež byly postaveny podle výše zmíněné normy. Je nucené větrání zárukou pro zdravé vnitřní prostředí?

Ve dnech 3. a 4. února 2010 se bude konat 19. konference Klimatizace a větrání 2010 s podtitulem Nejen kvalitně projektovat a vyrábět, ale také správně instalovat a provozovat.

V minulých desetiletích se výrazně zlepšila kvalita venkovního vzduchu, které se věnuje velká pozornost s ohledem na globální ekologické problémy. Během stejné doby se však také snížila kvalita vnitřního prostředí kvůli úsporám energie, které jsou často spojeny s významným poklesem intenzity větrání. Zároveň se ve vnitřním prostředí vyskytují nové škodliviny ze stavebních materiálů a z velkého množství spotřebních produktů používaných v domácnostech, jako jsou například estery ftalátů.

Jako jeden z prvních systémů větrání – dokonale fungující – sloužila ve středoevropském klimatu vždy okna. Spáry a netěsnosti v okenních rámech stačily na dostatečnou výměnu vzduchu v interiéru a bylo lhostejné, zda byly vytvořeny vědomě, nebo byly výsledkem nepřesnosti výroby či důsledkem sesychání dřevěných rámů. V kombinaci s lokálními tepelnými tělesy a prohřívanými komíny vytvářely v každé místnosti dokonale funkční větrací soustavu. V zimním období, během topné sezony, bylo nutné odvádět určité množství vzduchu smíšeného s kouřem ven z místnosti komínem; trvalý aerační odtah zajišťoval i v době odstávky v teplém prostředí vnitřních komínů dostatečnou intenzitu podtlakového větrání. Čistý venkovní vzduch byl pak do interiéru nasáván netěsnostmi oken a samotnou konstrukcí. Jakýkoliv způsob regulace větrání podle požadavků nepřicházel v úvahu, na druhou stranu byla výměna vzduchu zajištěna prakticky bez zásahu osob, pouze jako vedlejší projev jeho činnosti, kdy intenzita výměny vzduchu byla závislá na provozu topného zdroje.

Zajištění základních požadavků na větrání budov bylo v minulosti vždy bez vyjímky respektováno všemi architekty. Jejich zkušenosti prověřené staletou praxí se postupně staly základem pro tehdejší stavební řády a zákony. Ty byly dokonalejší než současné předpisy a normy. Je až neuvěřitelné, že již před dvěma tisíci lety byly ve starověkém Řecku předepsány požadované intenzity výměny vzduchu v hodnotách, ke kterým jsme se znovu dopracovali až ve 20. století pomocí rozsáhlých vědeckých výzkumů mnoha univerzit a výzkumných ústavů.

Sálavé chladicí systémy umožňují úpravu tepelného komfortu osob při nízké spotřebě energie. Článek se zaměřuje na jejich obecné výhody a nevýhody a popisuje konkrétní typy těchto systémů. Mezi nejrozšířenější sálavé chladicí systémy patří chladicí stropy, jimž je věnována největší pozornost. 

Sálavé chladicí systémy umožňují úpravu tepelného komfortu osob při nízké spotřebě energie. Článek se zaměřuje na jejich obecné výhody a nevýhody a popisuje konkrétní typy těchto systémů. Mezi nejrozšířenější sálavé chladicí systémy patří chladicí stropy, jimž je věnována největší pozornost. 

Dokonalé zabezpečení vnitřního prostředí podle jeho účelu je hlavním úkolem úspěšné realizace. Ne vždy je však tato snaha úspěšná. Součástí projektu by měla být také studie vnitřního mikroklimatu, kterou lze použít i jako podklad pro aplikaci systému tzv. inteligentních budov.

Výzkum kvality vnitřního prostředí se začal rozvíjet v 70. letech minulého století. Předmětem bádání se postupně stávala kvalita vnitřního vzduchu, obsah a chování škodlivin v ovzduší, zdravotní aspekty a v neposlední řadě spotřeba energie. V dánském Lyngby vzniklo výzkumné centrum, které si vybudovalo pověst světově uznávaného pracoviště.