Partneři sekce:
Typy a vlastnosti větracích systémů v rodinných domech

Typy a vlastnosti větracích systémů v rodinných domech

Vzduch je nezbytný k životu. Tato skutečnost dostává v současnosti nový význam, neboť civilizační rozvoj na jedné straně znečišťuje životní prostředí a na druhé straně poskytuje nástroje, kterými se proti tomuto znečištění můžeme bránit. Takovým nástrojem je i větrání. Během života se v lidském organizmu ukládají látky, jejichž hlavní složku tvoří z více než 80 % vzduch. Dbáme na kvalitu vody a potravin, ale hledíme si dostatečně i kvality vzduchu?

Energie versus čerstvý vzduch

Energie versus čerstvý vzduch

Větrání či výměna vzduchu je základním opatřením k zajištění potřebné kvality vnitřního prostředí budov. V současné době je třeba se starat o kvalitu vnitřního vzduchu více než dříve, neboť u velké části nových a rekonstruovaných staveb je obvodový plášť dokonale utěsněn. Při absenci účinného větrání se zvyšuje vlhkost vzniklá lidskou aktivitou, roste koncentrace oxidu uhličitého nad požadované hodnoty a kvalita vzduchu se zhoršuje. Výměna vzduchu je však energeticky náročná, proto je potřeba hledat optimální řešení mezi hygienickými parametry a spotřebou energie.

Kvalita vnitřního vzduchu nízkoenergetických domů v Nizozemí

Kvalita vnitřního vzduchu nízkoenergetických domů v Nizozemí

Rostoucí ekologické uvědomění vede k tvorbě nových standardů pro energeticky úspornou výstavbu. Jako příklad může sloužit německá norma pro pasivní domy – Passivhaus standard. Článek přináší výsledky studie kvality vnitřního vzduchu ve čtyřech různých nízkoenergetických domech v Nizozemí, jež byly postaveny podle výše zmíněné normy. Je nucené větrání zárukou pro zdravé vnitřní prostředí?

Ftaláty ve vnitřním prostředí a jejich účinky na zdraví

Ftaláty ve vnitřním prostředí a jejich účinky na zdraví

V minulých desetiletích se výrazně zlepšila kvalita venkovního vzduchu, které se věnuje velká pozornost s ohledem na globální ekologické problémy. Během stejné doby se však také snížila kvalita vnitřního prostředí kvůli úsporám energie, které jsou často spojeny s významným poklesem intenzity větrání. Zároveň se ve vnitřním prostředí vyskytují nové škodliviny ze stavebních materiálů a z velkého množství spotřebních produktů používaných v domácnostech, jako jsou například estery ftalátů.

Systémy větrání budov a teplovzdušné vytápění

Systémy větrání budov a teplovzdušné vytápění

Jako jeden z prvních systémů větrání – dokonale fungující – sloužila ve středoevropském klimatu vždy okna. Spáry a netěsnosti v okenních rámech stačily na dostatečnou výměnu vzduchu v interiéru a bylo lhostejné, zda byly vytvořeny vědomě, nebo byly výsledkem nepřesnosti výroby či důsledkem sesychání dřevěných rámů. V kombinaci s lokálními tepelnými tělesy a prohřívanými komíny vytvářely v každé místnosti dokonale funkční větrací soustavu. V zimním období, během topné sezony, bylo nutné odvádět určité množství vzduchu smíšeného s kouřem ven z místnosti komínem; trvalý aerační odtah zajišťoval i v době odstávky v teplém prostředí vnitřních komínů dostatečnou intenzitu podtlakového větrání. Čistý venkovní vzduch byl pak do interiéru nasáván netěsnostmi oken a samotnou konstrukcí. Jakýkoliv způsob regulace větrání podle požadavků nepřicházel v úvahu, na druhou stranu byla výměna vzduchu zajištěna prakticky bez zásahu osob, pouze jako vedlejší projev jeho činnosti, kdy intenzita výměny vzduchu byla závislá na provozu topného zdroje.

Řízené větrání obytných budov – ano, nebo ne?

Řízené větrání obytných budov – ano, nebo ne?

Zajištění základních požadavků na větrání budov bylo v minulosti vždy bez vyjímky respektováno všemi architekty. Jejich zkušenosti prověřené staletou praxí se postupně staly základem pro tehdejší stavební řády a zákony. Ty byly dokonalejší než současné předpisy a normy. Je až neuvěřitelné, že již před dvěma tisíci lety byly ve starověkém Řecku předepsány požadované intenzity výměny vzduchu v hodnotách, ke kterým jsme se znovu dopracovali až ve 20. století pomocí rozsáhlých vědeckých výzkumů mnoha univerzit a výzkumných ústavů.

Sálavé chladicí systémy 2.

Sálavé chladicí systémy 2.

Sálavé chladicí systémy umožňují úpravu tepelného komfortu osob při nízké spotřebě energie. Článek se zaměřuje na jejich obecné výhody a nevýhody a popisuje konkrétní typy těchto systémů. Mezi nejrozšířenější sálavé chladicí systémy patří chladicí stropy, jimž je věnována největší pozornost. 

Sálavé chladicí systémy 1.

Sálavé chladicí systémy 1.

Sálavé chladicí systémy umožňují úpravu tepelného komfortu osob při nízké spotřebě energie. Článek se zaměřuje na jejich obecné výhody a nevýhody a popisuje konkrétní typy těchto systémů. Mezi nejrozšířenější sálavé chladicí systémy patří chladicí stropy, jimž je věnována největší pozornost. 

Stavby mohou být znehodnoceny syndromem nemocných budov

Stavby mohou být znehodnoceny syndromem nemocných budov

Dokonalé zabezpečení vnitřního prostředí podle jeho účelu je hlavním úkolem úspěšné realizace. Ne vždy je však tato snaha úspěšná. Součástí projektu by měla být také studie vnitřního mikroklimatu, kterou lze použít i jako podklad pro aplikaci systému tzv. inteligentních budov.

Mezinárodní centrum pro vnitřní prostředí a energii v Lyngby

Mezinárodní centrum pro vnitřní prostředí a energii v Lyngby

Výzkum kvality vnitřního prostředí se začal rozvíjet v 70. letech minulého století. Předmětem bádání se postupně stávala kvalita vnitřního vzduchu, obsah a chování škodlivin v ovzduší, zdravotní aspekty a v neposlední řadě spotřeba energie. V dánském Lyngby vzniklo výzkumné centrum, které si vybudovalo pověst světově uznávaného pracoviště.

Chladicí trámy – komplexní řešení

Chladicí trámy – komplexní řešení

V severských zemích vytvářejí kvalitní vnitřní klima chladicí trámy, které poskytují vysoký komfort se správnou teplotou bez hluku a průvanu. Trámy pracují na indukčním principu, chladicí a topná voda udržuje správnou teplotu v místnosti a přívod upraveného primárního vzduchu zajišťuje přísun čerstvého vzduchu do prostoru. Výběr typu chladicích trámů závisí na typu budovy a charakteru místnosti.

Klimatizace s přímým chlazením

Klimatizace s přímým chlazením

V klimatizaci s přímým chlazením, tzv. DX (direct expansion) systémem, se vzduch ochlazuje s velkým teplotním rozdílem a ochlazuje se až pod teplotu rosného bodu, čímž nastává kondenzace vzdušné vlhkosti. Část chladicího výkonu se tedy odčerpá odvodem latentního tepla, čili na odvod tepelné zátěže není k dispozici celý chladicí výkon zařízení. Tento jev je však v případě komfortní klimatizace žádoucí, protože v prostorech, kde se trvale vyskytují nebo pracují lidé, je důležité odvádět nejen teplo, ale i zvýšenou vlhkost.

Konference Indoor Air 2008

Konference Indoor Air 2008

Ve druhé polovině srpna se v Kodani sešla široká odborná veřejnost na tradiční konferenci Indoor Air. Akce se koná pravidelně každé tři roky, první setkání se uskutečnilo již v roce 1978. Pořadatelství se tedy do Dánska symbolicky vrátilo po třiceti letech.