Otevření vzdělávacího střediska společnosti Zehnder Group Czech Republic s.r.o. v Sezimově Ústí loni vzbudilo velký zájem projektantů, instalatérů, specialistů velkoobchodu a dalších odborníků v oboru. Možnost přihlásit se na odborná školení máte i letos.
Jedině kombinací kvalitní větrací jednotky a hygienických zdravotně nezávadných rozvodů vzduchu přinese investice do systému větrání kýžené přednosti jako trvalý přívod čerstvého vzduchu, úspory nákladů na vytápění 30-50%, odstranění vlhkosti a plísní, odstranění průvanu a snížení prašnosti stejně jako zvyšování hodnoty stavby.
Ať již se jedná o rodinný nebo bytový dům, byt nebo firemní prostory, novostavbu nebo rekonstrukci, větrání, předehřívání nebo ochlazování vzduchu, s rozmanitou paletou produktů v různých kvalitativních, cenových a komfortních třídách, existuje na našem trhu mnoho řešení. Pouze kombinací kvalitních větracich jednotek a rozvodů vzduchu spolu s vhodnými doplňujícími produkty lze dosáhnout žádaného výsledného efektu a dlouhodobé spokojenosti zákazníka. Při realizaci řízeného větrání s rekuperací tepla se postupuje níže uvedeným postupem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov byla implementována do českého právního řádu zákonem 318/2012 Sb., o hospodaření energií, který mění stávající zákon 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů včetně nových vyhlášek, které se v současné době připravují. Tento zákon nám ukládá za povinnost, aby nové budovy (od r. 2018 veřejné a od r. 2020 všechny) byly „budovami s téměř nulovou spotřebou energie“.
Přesná měření parametrů vnitřního prostředí v místnostech a budovách jsou náročná a vyžadují změření, analýzu a dokumentaci četných parametrů. Přístroje, které napomáhají efektivnímu zpracování a správě příslušných dat, proto představují pro výrobce, specialisty, experty nebo poskytovatele servisních služeb značné usnadnění práce. Následující příspěvek poukazuje na možnosti, které zde vyplývají z dnešní úrovně techniky.
Regulace větrání podle kvality vzduchu nebo obsahu oxidu uhličitého v interiéru je v posledních letech oblíbenou funkcí, propagovanou dodavateli vzduchotechnických jednotek i řídicích a regulačních systémů. Aby ovšem splnila svůj účel, tedy snížit provozní náklady (kterými rozumíme nejen platby za spotřebu energie, ale i např. náklady na servis a údržbu) a zachovat komfort pro uživatele, musí být instalována a nastavena s přihlédnutím k několika základním pravidlům.
Se zvyšujícími se nároky na tepelně-technické vlastnosti staveb se z obytného prostoru pozvolna stává prostor skoro vzduchotěsný. Spárová průvzdušnost oken ani dodatečné umělé regulovatelné spáry v okenních rámech naprosto nestačí zajistit dostatečný přívod a výměnu vzduchu. Proto nezbývá než přistoupit k nějakému vhodnému technickému řešení tohoto stavu, například k instalaci větrací jednotky se zpětným ziskem tepla.
Odhalení potenciálně zhoubných účinků tvrdých freonů (CFC) na konci 80. let minulého století a později měkkých freonů (HCFC, jedním z nich je i R22) na ozonovou vrstvu vedlo k jejich postupné náhradě chladivy na bázi fluorovaných uhlovodíků (HFC) ve většině chladicích systémů. Měkké freony byly původně považovány za minimálně škodlivé pro životní prostředí, ale nyní je jasné, že významně přispívají ke globálnímu oteplování. Ve skutečnosti jsou tyto sloučeniny na principu náhrady molekuly za molekulu jako skleníkové plyny až 3900krát účinnější než oxid uhličitý (CO2). Použití tvrdých i měkkých freonů bylo regulováno a jejich postupné vyřazení bylo naplánováno Montrealským protokolem z roku 1987. V současné době je zakazují vlády zemí Evropské unie i dalších zemí.
Obliba a používání textilních rozvodů vzduchu rok od roku stoupají i přes to, že tento způsob distribuce vzduchu je znám již několik desetiletí. Nové technologie a technická vylepšení umožňují aplikaci prakticky v jakémkoliv prostředí.
Článek se zabývá problémem vnitřního tepelného mikroklimatu v pracovním prostředí, konkrétně kancelářských budov. Na praktické případové studii ukazuje aktuální problém přehřívání místností kanceláří často nejen v letním, ale i přechodném období. Ve svém závěru prezentuje výsledky matematických modelů a reálných měření, které jsou přímo závislé na architektonicko-stavebním řešení objektu, a to zejména na tepelně-technických vlastnostech obvodového pláště budovy.
Dostatečný přísun čerstvého vzduchu je nezbytnou podmínkou pro život. Pokud člověk nemá přísun vzduchu vůbec, po několika málo minutách ztrácí vědomí a následně umírá. Tuto skutečnost si uvědomuje každý, ale uvědomují si všichni i následky dlouhodobého dýchání nekvalitního vzduchu?
Mezinárodní centrum pro energeticky efektivní větrání (AIVC – Air Infiltration and Ventilation Centre) vytvořilo program budov „s téměř nulovou spotřebou energie“, v němž většina evropských zemí přijala plán, v rámci kterého se zavazují stavět od roku 2019 nové budovy ve smyslu tohoto programu.
Pojem energeticky pasivní dům (EPD) v roce 2013 již prakticky nikoho neohromí, stává se běžným. Kolem roku 2020 by jiný než energeticky nenáročný dům neměl být ani postaven. Při realizaci prvních EPD v České republice v roce 2004 byla situace jiná. Nebylo kde získávat zkušenosti, úzká skupinka zasvěcených byla netrpělivá očekáváním. První domy tak sloužily v podstatě jako obydlené laboratoře.
V chladicích zařízeních jsou tepelné výměníky používány k rozptýlení ztrátového tepla, které je nejčastěji absorbováno okolním vzduchem. Ke zvýšení odvodu tepla je nutné zajistit dostatečné proudění vzduchu přes výměník, k čemuž slouží ventilátory. Na trhu existuje řada různých typů ventilátorů a možností jejich nastavení, které ovlivňují výslednou efektivitu, hlučnost a životnost systému. Nová pasivní složka ventilátoru difuzor AxiTop, vyvinutý firmou ebm-papst a úspěšně prezentovaný na mezinárodním veletrhu Chillventa v Norimberku, přispívá k výraznému zlepšení účinnosti a hlučnosti použitých ventilátorů. AxiTop usměrňuje radiální složky proudění a tím snižuje aerodynamické ztráty vznikající za ventilátorem.
Při hodnocení moderních obytných budov již jejich majitelé nesledují jen velikost využitelné plochy a estetiku architektury, ale i provozní náklady a komfort bydlení. V rovnici energetické efektivnosti zastává významné místo úspora energie na vytápění a udržování kvality vnitřního vzduchu.
