Regulace větrání podle kvality vzduchu nebo obsahu oxidu uhličitého v interiéru je v posledních letech oblíbenou funkcí, propagovanou dodavateli vzduchotechnických jednotek i řídicích a regulačních systémů. Aby ovšem splnila svůj účel, tedy snížit provozní náklady (kterými rozumíme nejen platby za spotřebu energie, ale i např. náklady na servis a údržbu) a zachovat komfort pro uživatele, musí být instalována a nastavena s přihlédnutím k několika základním pravidlům.
Se zvyšujícími se nároky na tepelně-technické vlastnosti staveb se z obytného prostoru pozvolna stává prostor skoro vzduchotěsný. Spárová průvzdušnost oken ani dodatečné umělé regulovatelné spáry v okenních rámech naprosto nestačí zajistit dostatečný přívod a výměnu vzduchu. Proto nezbývá než přistoupit k nějakému vhodnému technickému řešení tohoto stavu, například k instalaci větrací jednotky se zpětným ziskem tepla.
Odhalení potenciálně zhoubných účinků tvrdých freonů (CFC) na konci 80. let minulého století a později měkkých freonů (HCFC, jedním z nich je i R22) na ozonovou vrstvu vedlo k jejich postupné náhradě chladivy na bázi fluorovaných uhlovodíků (HFC) ve většině chladicích systémů. Měkké freony byly původně považovány za minimálně škodlivé pro životní prostředí, ale nyní je jasné, že významně přispívají ke globálnímu oteplování. Ve skutečnosti jsou tyto sloučeniny na principu náhrady molekuly za molekulu jako skleníkové plyny až 3900krát účinnější než oxid uhličitý (CO2). Použití tvrdých i měkkých freonů bylo regulováno a jejich postupné vyřazení bylo naplánováno Montrealským protokolem z roku 1987. V současné době je zakazují vlády zemí Evropské unie i dalších zemí.
Obliba a používání textilních rozvodů vzduchu rok od roku stoupají i přes to, že tento způsob distribuce vzduchu je znám již několik desetiletí. Nové technologie a technická vylepšení umožňují aplikaci prakticky v jakémkoliv prostředí.
Článek se zabývá problémem vnitřního tepelného mikroklimatu v pracovním prostředí, konkrétně kancelářských budov. Na praktické případové studii ukazuje aktuální problém přehřívání místností kanceláří často nejen v letním, ale i přechodném období. Ve svém závěru prezentuje výsledky matematických modelů a reálných měření, které jsou přímo závislé na architektonicko-stavebním řešení objektu, a to zejména na tepelně-technických vlastnostech obvodového pláště budovy.
Dostatečný přísun čerstvého vzduchu je nezbytnou podmínkou pro život. Pokud člověk nemá přísun vzduchu vůbec, po několika málo minutách ztrácí vědomí a následně umírá. Tuto skutečnost si uvědomuje každý, ale uvědomují si všichni i následky dlouhodobého dýchání nekvalitního vzduchu?
Mezinárodní centrum pro energeticky efektivní větrání (AIVC – Air Infiltration and Ventilation Centre) vytvořilo program budov „s téměř nulovou spotřebou energie“, v němž většina evropských zemí přijala plán, v rámci kterého se zavazují stavět od roku 2019 nové budovy ve smyslu tohoto programu.
Pojem energeticky pasivní dům (EPD) v roce 2013 již prakticky nikoho neohromí, stává se běžným. Kolem roku 2020 by jiný než energeticky nenáročný dům neměl být ani postaven. Při realizaci prvních EPD v České republice v roce 2004 byla situace jiná. Nebylo kde získávat zkušenosti, úzká skupinka zasvěcených byla netrpělivá očekáváním. První domy tak sloužily v podstatě jako obydlené laboratoře.
V chladicích zařízeních jsou tepelné výměníky používány k rozptýlení ztrátového tepla, které je nejčastěji absorbováno okolním vzduchem. Ke zvýšení odvodu tepla je nutné zajistit dostatečné proudění vzduchu přes výměník, k čemuž slouží ventilátory. Na trhu existuje řada různých typů ventilátorů a možností jejich nastavení, které ovlivňují výslednou efektivitu, hlučnost a životnost systému. Nová pasivní složka ventilátoru difuzor AxiTop, vyvinutý firmou ebm-papst a úspěšně prezentovaný na mezinárodním veletrhu Chillventa v Norimberku, přispívá k výraznému zlepšení účinnosti a hlučnosti použitých ventilátorů. AxiTop usměrňuje radiální složky proudění a tím snižuje aerodynamické ztráty vznikající za ventilátorem.
Při hodnocení moderních obytných budov již jejich majitelé nesledují jen velikost využitelné plochy a estetiku architektury, ale i provozní náklady a komfort bydlení. V rovnici energetické efektivnosti zastává významné místo úspora energie na vytápění a udržování kvality vnitřního vzduchu.
Snaha o šetření energií dnes dělá novostavby téměř vzduchotěsnými. Jejich tvůrci i potenciální uživatelé však často zapomínají, že je důležité interiér nejen optimálně vytopit, ale zabezpečit v něm i potřebnou výměnu vzduchu.
V současnosti nám inteligentní budovy nabízejí mnoho výhod. Asi největší je jejich schopnost ušetřit finance optimalizací spotřeby a vyšší schopností regulace jednotlivých procesů. S tím je spojeno značné pohodlí obyvatel, ať už díky komfortu prostředí nebo automatizaci některých úkonů v budově. Ke komfortu se ale může v budoucnosti přidat jeden zatím opomíjený aspekt – kontrola zdravotního stavu obyvatel samotnou budovou.
V současnosti nám inteligentní budovy nabízejí mnoho výhod. Asi největší je jejich schopnost ušetřit finance optimalizací spotřeby a vyšší schopností regulace jednotlivých procesů. S tím je spojeno značné pohodlí obyvatel, ať už díky komfortu prostředí nebo automatizaci některých úkonů v budově. Ke komfortu se ale může v budoucnosti přidat jeden zatím opomíjený aspekt – kontrola zdravotního stavu obyvatel samotnou budovou.
SBToolCZ je metodika pro hodnocení komplexní kvality budov založená na mezinárodním schématu SBTool (Sustainable Building Tool), ovšem je vytvořena pro české prostředí. Ve verzi pro stavby pro bydlení ve fázi návrhu z roku 2010 chybělo kritérium zohledňující kvalitu vnitřního vzduchu, v nově vznikající revizi je už ale zahrnuto a má i poměrně velký vliv na celkový výsledek hodnocení touto metodikou.
Člověk je i přes svůj kvalitní imunitní systém křehký tvor a snadno podléhá řadě vnějších vlivů. Příkladem může být kvalita ovzduší v průmyslových i obytných budovách, která má vliv nejen na lidské zdraví a pracovní výkony, ale také na pocit pohodlí a vnímání životního komfortu.
