Solární panely 4: Návratnost fotovoltaiky a co do ní (ne)započítat

Solární panely
Zdroj: Shutterstock

V minulé části jsme si přiblížili cifru, kterou je třeba si na pořízení domácí fotovoltaické elektrárny vyhradit – tedy částku, která se v závislosti na všech zařízeních, funkcích a součástech pohybuje mezi 150 a 600 tisíci korun před odečtením potenciálních dotací.

Suma, zvláště ta vyšší, která počítá s celou řadou doplňků a alternativ pro dny a měsíce, kdy slunce nesvítí tak jasně, jak bychom potřebovali, je to skutečně děsivá. Existuje vůbec šance, že se nám investované peníze vrátí a že se fotovoltaika jako investice vyplatí? Podívejme se na jednotlivé položky blíže…

Nikdy nezanedbejme střídač

Před tím, než vůbec začneme o návratnosti uvažovat, musíme si ujasnit, jaký střídač naše domácí elektrárna obsahuje. O jeho funkci jsme se zmínili již v dřívější části, podívejme se ale na celý problém blíže, protože i typ střídače v našich podmínkách rozhoduje o návratnosti celku.

Střídač (či měnič) je takovým mozkem celé domácí elektrárny, protože nejen převádí stejnosměrný, získaný proud na střídavý, který můžeme v domácnosti využít, ale stará se i o rozvod získané energie ke spotřebičům, které proud právě potřebují. Střídač přitom může být symetrický nebo asymetrický a návratnost investice do elektrárny se v obou případech velmi liší.

Představme si modelovou situaci objektu se třemi fázemi, na které fotovoltaická elekrárna distribuuje získanou elektřinu. Na dvou fázích neběží žádný spotřebič, na jedné fázi ano a je to právě střídač, který rozhodne, kolik energie bude proudit na kterou z fází – dříve jsme sice mluvili o 5 kW fotovoltaice, pro jednoduchost ale nyní zvolme 3 kW, stejné 3 kW pak bude potřebovat náš spotřebič  – v případě symetrického střídače bude na každou ze tří fází proudit 1 kW, takže dvě nevyužívané fáze budou energii odvádět nevyužitou např. do distribuční sítě, zatímco na třetí využívané fázi budeme muset energii 2 kW dokupovat, aby spotřebič měl dostatek. Pokud by v takovém případě byl použit asymetrický střídač, na nevyužívané fáze by energie netekla a naopak by bylo potřebné množství směřováno do využívané fáze, aby spotřebič nemusel dočerpávat ze sítě. Proč je toto důležité?

Jednoduše proto, že v České republice, alespoň podle posledních informací, probíhá měření odběru po jednotlivých fázích, což v praxi znamená, že pokud symetrický střídač do sítě odešle 2 kW nevyužité energie za výkupní cenu, která se rozhodně nerovná ceně, za kterou energii nakupujeme, pak jsme vlastně ušetřili jen 1 kW.

Solární panely
Solární panely | Zdroj: Shutterstock

Nedělejme si iluze, rozdíl mezi výkupem 2 kW a nákupem 2 kW pro používanou fázi je záporný, takže i přes vlastní fotovoltaiku platíme prakticky za 2/3 využívané energie, přestože nám elektrárna plně pracuje a produkuje energii. V případě asymetrického střídače jsme pak, logicky, ušetřili 3 kW, protože spotřebič nemusel ze sítě čerpat nic.

Ve výsledku sice šetříme u obou typů střídačů, ale se symetrickým střídačem je návratnost výrazně pomalejší, protože šetříme násobně méně než s asymetrickým střídačem. Potom logicky slibovaná návratnost cca 10 let prudce vzroste a může z ní být rázem 50 a více let. Samotná fotovoltaika má přitom životnost 20-25 let.

Pro zajímavost můžeme zmínit, že měření spotřeby probíhá v jiných zemích odlišně, tedy nikoli po fázích, ale součtem. Pak použití symetrického či asymetrického střídače nehraje roli, protože se ve výsledku všechny odvody a odběry sečtou a postaví v rovnici proti sobě, takže zda jsme poslali do sítě 2 kW a 2 kW odebrali – nebo poslali 0 kW – je v praxi jedno, pořád jsme na nule a fotovoltaika nám vydělává. Tento způsob se pak odrazí i na návrhu fotovoltaiky, protože je možné použít právě symetrický, levnější střídač. My, v našich podmínkách, bychom ale měli trvat na střídači asymetrickém, dražím. Jinak o návratnosti prakticky nemůže být řeč.

Proč investovat do fotovoltaiky?

Jak již zaznělo, návratnost optimálně navržené fotovoltaiky, v závislosti na veškerém vybavení a celkovém odběru domácnosti se pohybuje průměrně kolem 10 let, což se samozřejmě může zdát v porovnání s výškou okamžité investice hodně – je ale třeba vzít v potaz celou řadu faktorů, proč právě nyní je nejvhodnější doba k instalaci domácí elektrárny.

1) v první řadě jde o jistý způsob nezávislosti, soběstačnosti a šetrnosti k životnímu prostředí, což ovšem samozřejmě nemusí být důležité pro každého investora, zejména, když vezmeme v potaz, že v zimě se bez náhradní možnosti na vytápění a běžný provoz zřejmě neobejdeme,

2) elektrárna s asymetrickým střídačem přináší úsporu energie, zvláště když ji zkombinujeme s ohřevem vody nebo bateriovým úložištěm, které umožní čerpat energii i v přechodně podmračených nebo deštivých dnech,

3) ceny za energie se neustále zvyšují a nikdo v současné době nedokáže říct, kdy se nárůst zastaví a jaká v tu dobu cena bude – každá úspora se tak počítá a dnešní odhady mohou za několik být nepřesné a realita návratnosti s ohledem na skutečnou aktuální cenu energií mnohem příznivější,

4) technologie nyní zažívají největší technologický a prodejní rozmach, což se odráží nejen na jejich kvalitě, ale i ceně. Zejména s ohledem na výkon panelů se nyní pohybujeme na špici a do budoucna se počítá hlavně se zaměřením na vyšší šetrnost a ekologičtější přístup při výrobě a likvidaci, není tedy třeba s investicí nijak zvlášť otálet.

Návratnost fotovoltaiky

S ohledem na veškeré vybavení elektrárny se cena pohybuje mezi cca 150.000 až 600.000 korun. Levnější elektrárny mívají zpravidla menší výkon či jsou méně vybaveny, což s sebou samozřejmě nese i pomalejší návratnost oproti větším, výkonnějším a lépe vybaveným elektrárnám, které získanou energii ukládají a distribuují v rámci domácnosti i po několik dní.

Nejmenší návratnost zaznamenáme v zimních měsících, kdy sice fotovoltaika pracuje, ale pouze na zlomku výkonu letních měsíců – což zpravidla nestačí například na topení nemovitosti a je třeba si vypomoci plynem nebo elektřinou ze sítě, ev. tepelným čerpadlem, které lze pořídit jako doplněk elektrárny. Pak je samozřejmě logické, že v prvních dvou případech budeme platit, zatímco s čerpadlem opět účet o snížíme o něco výrazněji než bez něj.

Abychom tedy začali optimisticky, čím vybavenější a výkonnější elektrárnu pořídíme, tím větší dotace dosáhneme. Maximální podpora bývá zpravidla kolem 200.000 Kč, v případě levnějších elektráren může tvořit maximálně 50 % pořizovacích nákladů, což už samo o sobě investici dělá o mnoho přijatelnější.

Návratnost zbylé investice je poměrně jednoduché zjistit, pokud známe tři základní údaje:

  • aktuální cenu elektřiny ze sítě, ev. aktuální výkupní cenu,
  • množství energie, kterou fotovoltaika vyrobí, kterou jsme schopni zpracovat či uložit a kterou prodáme do sítě (včetně všech přidružených poplatků)
  • celkovou cenu investice po odečtení dotace.

Pak stačí vynásobit energii, kterou sami vyrobíme a jsme schopni zpracovat, aktuální cenou elektřiny (případně u prodeje zpět do sítě k tomu přičteme prodané množství vynásobené výkupní cenou) a máme hrubou představu.

Solární panely
Solární panely | Zdroj: Shutterstock

Modelový příklad

Pokud zvolíme elektrárnu s výkonem 5 kWp, pak roční zisk bude zhruba 5.000 kWh, ze kterých jsme při používání bateriového úložiště nepochybně schopni využít alespoň 70 % (těchto 70 % je rovněž doporučením pro pořízení fotovoltaiky obecně!). Řekněme, že cena elektřiny je 10 Kč za kWh a výkupní cena 1 Kč za kWh, což jsou v roce 2022 poměrně optimistické hodnoty, ale pro výpočet nejjednodušší. Investici do fotovoltaiky po odečtení dotace stanovme na 300.000 Kč. Výpočet pak bude následující:

5 000 * 0,7 = 3 500 kWh (které reálně využijeme při provozu)

3 500 * 10 = 35 000 Kč (reálně úspory za energii z fotovoltaiky využitou v domácnosti)

5 000 – 3 500 = 1 500 kWh (které jsme prodali zpět do sítě)

1 500 * 1 = 1 500 Kč (výdělek za prodanou energii)

35 000 + 1 5000 = 36 500 Kč (které reálně ušetříme za rok provozu)

300 000 / 36 500 = 8 let a 3 měsíce za které se nám investice vrátí

Tento modelový příklad lze uvažovat pouze v případě, že kalkulujeme s odprodejem do sítě a že využití naší elektrárny bude alespoň 70 %. Pokud samozřejmě využijeme větší procento vyrobené energie, návratnost se urychlí.

Ceny za elektřinu jsou pro horizont zmíněných 8 let návratnosti fixní (v rámci zjednodušení výpočtu) , reálně se ovšem budou měnit – a to v drtivé většině případů v náš prospěch, tj. že elektřina bude dražší a naše návratnost rychlejší. Výpočet rovněž neuvažuje inflaci a přibližně 0,7% snížení výkonu panelů ročně.

Od partnerů ASB

Zde je třeba mít na paměti, že většina kalkulací, která nám bude předložena, počítá s ideálním stavem využití 100 % vyrobené energie, což může být – jak jsme si nastínili v předchozích dílech seriálu o solárech – problematické, zvláště pak u silnějších elektráren nebo domů s nižším odbytem energie, a zvláště pak u systémů bez bateriového úložiště.

Zejména v letních měsících, kdy budeme trávit čas mimo domov, se totiž i u sebelépe navržené a vybavené elektrárny může stát, že fotovoltaika za jasného dne při svém maximálním výkonu nejen zvládne zásobit energií všechny „stand-by“ spotřebiče, ale i naplní bateriové úložiště a začne přetékat do distribuční sítě, abychom tedy skutečně využili fotovoltaiku a mohli počítat s maximálním ziskem energií, maximální úsporou a nejoptimističtější návratností, musíme fotovoltaiku nejen správně navrhnout, ale i se jí v rámci svého životního stylu přizpůsobit, abychom měli co nejmenší přebytky.

V takovém případě lze nejen říct, že se nám investice vrátí v rozumném horizontu, ale zároveň že nám panely, jejichž životnost se uvádí zhruba na 20-25 let budou ještě alespoň dalších 12 let snižovat účty a vydělávat. Což by při výše zmíněných hypotetických fixních cenách bez zohlednění inflace znamenalo přínos dalších zhruba 430 000 korun.