Budeme využívat systémy s upravenou šedou vodou?
Partneři sekce:
Od leda 2019 platí v České republice norma ČSN EN 16941 Zařízení pro využití nepitné vody na místě. Dosud byla v platnosti pouze její první část přeložená i do českého jazyka: Zařízení pro využití srážkových vod. Začátkem roku 2021 vstupuje na Slovensku v platnost i její druhá část: Systémy na použití upravené šedé vody (zatím v anglickém jazyce), v ČR se na tuto druhou část teprve čeká.
Cílem užívání šedé vody je ekologické a udržitelné hospodaření s vodou obecně. Šedá voda se podle zdroje (konkrétního zařizovacího předmětu) odlišuje objemem a složením, což vyžaduje různé úrovně čištění v závislosti na zamýšleném použití. Systémy šedé vody se proto mohou výrazně lišit ve své složitosti a v technickém řešení.
Účel normy
Evropská norma EN 16941-2 specifikuje zásady navrhování, dimenzování, montáže, identifikace, uvedení do provozu a údržby systémů šedé vody s cílem použít šedou vodu v budově. Projektanti mohou najít ve znění normy velmi důležité minimálně hygienické a bezpečnostní požadavky na systémy šedé vody. Přednostně se upravená šedá voda doporučuje používat na:
- splachování WC
- zalévání zahrady
- praní
- čištění
Zároveň se vylučuje její využití:
- jako pitné vody a pro přípravu jídla
- na osobní hygienu
- v systémech přímého použití bez úpravy
- jako průmyslové odpadní vody
- na zpětné získávání tepla a chlazení
V této souvislosti můžeme zmínit ještě pojmy jako lehká šedá voda (splašková voda bez obsahu fekálií a také voda z dřezů a myček nádobí), černá voda (splašková voda s fekáliemi), žlutá voda (splašková voda s obsahem OCU) a bílá voda – vyčištěná šedá voda, která se může využít pro provozní účely, tedy recyklovaná voda.
Zjednodušený návrh systému
Systém je velmi podobný systému využití srážkových vod z povrchového odtoku, který se používá již déle a věnuje se mu první část normy ČSN EN 16941-1. Potřebné jsou vstupní údaje na dimenzování jednotlivých jeho součástí (zachycování, čištění, akumulace a distribuce).
Závěr
Systémy šedé vody musí být konstruovány, instalovány, označeny, provozovány a udržovány tak, aby byla kdykoliv zajištěna požadovaná úroveň jejich bezpečnosti a aby bylo možno snadno provést nutné údržbové práce.
Systémy šedé vody nesmí způsobovat záplavy, proto musí obsahovat správně nadimenzované přepady. Objem a znečištění různých druhů šedé vody závisí na jejich původu. Pokud se šedá voda odebírá z dřezu nebo myčky nádobí, úroveň znečišťujících látek je vyšší a může vyžadovat intenzivnější čištění.
Jak to vypadá s ČSN EN 16941-2 v ČR?
Překlad ČSN EN 16941-2 se u nás v ČR v současné době nachází ve stadiu 2. návrhu. Připomínky účastníků připomínkového řízení k 1. návrhu byly zapracovány a text normy byl na jejich základě opatřen 16 národními poznámkami. Termín pro zaslání případných připomínek ke 2. návrhu byl 25. 5. 2021.
Dosavadní největší kuriozitou byla žádost jedné z účastnice připomínkového řízení, která chtěla text doplňovat a upravovat, což samozřejmě není možné. Překlad evropské normy musí odpovídat originálu a případné národní poznámky nemohou nic nařizovat, mohou pouze vysvětlovat.
Současně s připomínkovým řízením ke 2. návrhu ČSN EN 16941-2 probíhá připomínkové řízení k návrhu ČSN 75 6780, která má tvořit zbytkovou národní normu k ČSN EN 16941-1 a 2. Termín pro zaslání připomínek byl stanoven rovněž k 25. 5. 2021.
Dosavadní největší kuriozitou byla žádost jedné z účastnice připomínkového řízení, která chtěla text doplňovat a upravovat, což samozřejmě není možné. Překlad evropské normy musí odpovídat originálu a případné národní poznámky nemohou nic nařizovat, mohou pouze vysvětlovat.
Současně s připomínkovým řízením ke 2. návrhu ČSN EN 16941-2 probíhá připomínkové řízení k návrhu ČSN 75 6780, která má tvořit zbytkovou národní normu k ČSN EN 16941-1 a 2. Termín pro zaslání připomínek byl stanoven rovněž k 25. 5. 2021.
Jakub Vrána, Ph.D., spolutvůrce české verze normy
Článek vznikl s podporou projektů APVV-18-0360 Aktivní hybridní infrastruktura pro houbové město; VEGA 1/0217/19 Výzkum hybridní modré a zelené infrastruktury jako aktivních prvků „houbovitého“ velkoměsta a VEGA č. 1/0847/18 Nízkoenergetické systémy techniky prostředí na bázi obnovitelných zdrojů energie.
prof. Ing. Zuzana Vranayová, Ph.D., doc. Ing. Jana Peráčková, Ph.D.
Zuzana Vranayová působí na Oddělení TZB Ústavu pozemního stavitelství SvF TUKE. Jana Peráčková působí na Katedře TZB SvF STU v Bratislavě.
Zuzana Vranayová působí na Oddělení TZB Ústavu pozemního stavitelství SvF TUKE. Jana Peráčková působí na Katedře TZB SvF STU v Bratislavě.
Článek vyšel v časopisu TZB 2/2021.
