Partneři sekce:
  • Prefa

Plochá střecha: rychlé a pevné řešení pomocí cementové pěny

6a Poriment PS500 jednoduch srovnan do sp du 8 pomoci nivela n ty e min

Nedílnou součástí každé stavby je střecha. Tento nezbytný stavební prvek má mnoho nezastupitelných funkcí pro zbytek stavebního díla, ale i sám o sobě může být velmi zajímavým architektonickým prvkem. Již od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy.

Až moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá. K těmto funkcím mohou dopomoci i příhodně provedené spádové vrstvy na ploché střeše.

Info o materiálu
Cementové pěny PORIMENT jsou lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce. Cementové pěny sice nemají tak nízký součinitel tepelné vodivosti jako polystyren, ale jsou oproti němu snáze zpracovatelné a pevnější. V porovnání s lehčeným betonem je součinitel tepelné vodivosti cementových pěn asi 2x nižší. Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.Cementové pěny PORIMENT se vyrábějí v několika variantách – od těch vhodných pro spádové vrstvy, přes pěny pro výplně konstrukcí, vyrovnávací vrstvy až pro pěny primárně určené pro tepelněizolační vrstvy. Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm. Pěny bez příměsi polystyrenu se musí ukládat po menších vrstvách a drží maximálně do spádu 4 %, což je ale v praxi zpravidla dostačující.

O plochých střechách a spádech

Při návrzích střech lze obecně vycházet z normy ČSN 731901. Tento předpis podrobně popisuje požadavky a doporučení i pro ploché střechy. Plochá střecha se obecně uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75 %. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3–4 %, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí.

U ploché střechy je nutné dobře promyslet detail a napojení na atiky, okrajové okapy, vpusti nebo odtokové kanálky či prostupující konstrukce (komín), a to u všech jejích vrstev – jak konstrukčních, tak izolačních, spádových, či pokryvných-pochozích.

Materiálová řešení

V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů než užitku.

Používaly se tepelné izolace z novin, spádové vrstvy ze škvárobetonu, které se, kromě přirozeného rozpadu radionuklidů, rozpadaly i mechanicky, případně velmi na pojivo „hubené“ a tenké potěrové vrstvy, které se míchaly přímo na střeše. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.

Když pomineme vývoj izolačních materiálů, límcová těsnění prostupujících materiálů, případně kvalitnější materiál na oplechování, kde už není potřeba o kvalitě zpracování a zabudovatelnosti pochybovat, zbývá nám právě spádová vrstva.

skladba
Skladba | Zdroj: Českomoravský beton

Spádové vrstvy

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, anebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny určené pro uložení do spádu. Každá z uvedených, dnes nejobvyklejších technologií, má své výhody a samozřejmě i svá omezení.

Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi (betony, potěry) mají relativně vysokou pevnost, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost. Na 1 m3 je to asi 900 kg, což je několikanásobně vyšší zatížení než u pěnového polystyrenu (objemová hmotnost cca 20 kg/m3). Navíc je třeba do nich obvykle potřeba použít výztuž a je nutné je dilatovat. Jejich doprava se provádí většinou pomocí jeřábu a bádií. Zpracovávat se musí obvykle ručně. Pro pojížděné střechy jsou velmi vhodné. Jejich izolační funkce je ale omezená.

Polystyrenové klíny (EPS) s přípravou pro natavování izolace jsou naopak velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy, a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci a bez významné roznášecí desky je nelze použít na pojížděné konstrukce, jsou relativně deformabilní a mají nižší pevnost, což ve výsledku znamená, že vůbec nemusí splnit projektem dané požadavky na spádovou vrstvu.

Jejich izolační funkce je velmi dobrá. Mírný problém vzniká při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat. Tato činnost může způsobovat vznik preferenčních cest pro vodní páru nebo tepelné mosty.

Řešením nastíněných problémů mohou být cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %. Zatížení konstrukce pěnou je tak ve výsledku asi 500 kg/m3. Lze je použít i pro pochozí či pojížděné střechy (při aplikaci roznášecí vrstvy).

Stavba s litou cementovou pěnou

Skupina Českomoravský beton produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500–700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5–2 MPa. Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Místo použití je samozřejmě vhodné konzultovat s výrobcem.

Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny. Kolem detailů je možné pak pěnu dotvarovat oškrábáním nebo ubroušením.

Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. To znamená, že z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m3 koncového výrobku. Tento fakt ulehčuje od zatížení staveb vícenásobnými nájezdy.

Čerpat PORIMENT do spádu je možné na 200 m do délky a cca 50 m do výšky, čerpací vzdálenosti jsou ale prodloužitelné použitím dalšího čerpadla na stavbě, kde není také nutné hledat přípojky ani vody, ani elektrické energie.

Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže nebo vodicími cementopískovými násypy anebo jednoduše napnutím provázku – to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny.

Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání kupř. nivelační hrazdy, stejné jako u samonivelačních potěrů.

Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná. Na otevřeném prostranství je samozřejmě problém se srážkami, čerstvý materiál by neměl propršet intenzivní srážkou, případně by měl být chráněný před sluncem při extrémních teplotách (mlžení vodou).

01 Doprava na místo

Pěnu PORIMENT je možné čerpat do 200 m délky a cca 50 m výšky, bez problémů ji tak dostaneme i na místo zamýšlené střešní konstrukce.

3 Dispozice stavby Poriment erp n vyska15m vzd lenost 40m min
01 Doprava na místo | Zdroj: Českomoravský beton

02 Spád

Směr a spád budoucí vrstvy pěny připravíme rovněž v předstihu, například pomocí provázků.

4b Dispozice pripravenost stavby pro realizaci ploch st echy nastaveni spadu PROVAZKY min
02 Spád | Zdroj: Českomoravský beton

03 Připravená plocha

Otvory a spáry je třeba v předstihu vyplnit. U okrajů střechy musíme instalovat bednění, které zabrání úniku pěny.

4c Dispozice pripravenost stavby pro realizaci ploch st echy nastaveni spadu PROVAZKY min
03 Připravená plocha | Zdroj: Českomoravský beton

04 Ukládání

Ukládka pěny probíhá pomocí gumových hadic o průměru 50 mm.

5c PORIMENT cerpan lit cementov p ny do spadu 8 min
04 Ukládání | Zdroj: Českomoravský beton

05 Úprava spádu

K urovnání povrchu použijeme např. nivelační hrazdy.

Od partnerů ASB

6a Poriment PS500 jednoduch srovnan do sp du 8 pomoci nivela n ty e min
05 Úprava spádu | Zdroj: Českomoravský beton

06 Péče

Následující dva dny konstrukci chráníme před srážkami, přímým sluncem a vysokou teplotou.

7b Poriment PS500 hotova plocha strecha do spadu 8 min
06 Péče | Zdroj: Českomoravský beton

07 Penetrace

Připravenou pěnu musíme před natavením izolace ošetřit penetrací.

8 penetrace p ed natavov n m izolace na Poriment PS500 min
07 Penetrace | Zdroj: Českomoravský beton

08 Izolace

Na takto připravenou pěnu je možné natavit izolační pásy. Plochá střecha je následně připravena plnit svou funkci.

9 Natavov n izolace na Poriment PS500 min
08 Izolace | Zdroj: Českomoravský beton

Víte, že?

Skladeb a typů střech a plochých střech existuje samozřejmě mnoho. Kupříkladu jednoplášťové a víceplášťové nebo standardní a inverzní. U inverzních střech je zamýšlená hydroizolační vrstva až pod vrstvou tepelněizolační. Pro tuto skladbu se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé.

Výhodou pěn ale je, že díky vzduchovým pórům, příp. polystyrenovým perlám, dobře kompenzují objemové a tepelně-délkové změny a není nutné do jejich vrstev příliš zasahovat smršťovacími či dilatačními spárami.

Rada odborníka

Pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8 % je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrenem PORIMENT PS 500. Tato pěna má po vytvrdnutí objemovou hmotnost 500 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5 MPa. V jednom kroku při spádu okolo 5 % lze aplikovat vrstvu až 20 cm, při větších vrstvách se doporučuje technologická přestávka a navrstvení. Na tuto pěnu lze aplikovat bez problémů natavované pásy, za použití přípravného, asfaltového, penetračního prostředku. Slouží i jako vhodná tepelná izolace, její součinitel tepelné vodivosti je l = 0,11 W . m-1 . K-1.Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použitá pěny PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W . m-1 . K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace. V určitých případech je samozřejmě možné kombinovat vrstvy PORIMENT PS 500 společně s PORIMENT WS 700.

Českomoravský beton
RubrikyStřechaŠtítky,