Retenční nádrže budou od příštího roku povinností

V Praze se aktuálně spotřeba vody v bytech pohybuje kolem 110 litrů na jednoho obyvatele. Z toho největší část, 40 %, jde na vrub hygieny, dalších 25 % pak na splachování toalet. Úklid spotřebuje 16 %, mytí nádobí dalších 10 % – na samotné pití vyjde pouhých 5 % z těchto 110 litrů vody, které každý z nás denně využije. Tyto informace skýtají velký prostor pro změnu zaběhlých zvyklostí šetrnějšími a ekonomičtějšími, tedy pro nahrazení pitné vody jinou – buď přečištěnou šedou, nebo dešťovou vodou.

Technologie pro akumulaci dešťové vody i zpětné použití šedé vody přitom mohou mít reálnou návratnost kolem deseti let. Například řešení pro zadržování dešťové vody na modelovém příkladu z plochy 1200 m2 uspořilo 720 m3 pitné vody za rok na závlahy a další potřeby. Při ceně 90 Kč za m2 pitné vody tak provozovatel ušetřil za rok 65 000 Kč, návratnost tohoto systému tak vychází z výpočtů* na necelých deset let.

Retenční nádrže, které zachytávají a uskladňují dešťovou vodu, navíc budou od roku 2021 u novostaveb povinností. Odvod dešťové vody do kanalizace tak bude u novostaveb umožněn jen v těch případech, kdy bude prokazatelně doloženo, že jiné řešení hospodaření se srážkovou vodou není možné.

Jak nádrž vybrat?

Retenční nádrže se vyrábějí v různých velikostech – důležitá je zejména velikost plochy střechy (celková odvodňovací plocha, ze které bude voda svedena do nádrže) a vydatnost srážek v dané lokalitě. Tyto údaje je třeba znát a při výběru retenční nádrže se jimi řídit. Například u střech s plochou do 100 m2 se volí nádrže do 30 hektolitrů.

Pokud se dešťová voda využívá i v domácnosti, je třeba přikročit k opatřením navíc – teplota vody nesmí přesáhnout 16 °C kvůli nebezpečí kontaminace bakteriemi, sinicemi ad. Vodu je rovněž nutné filtrovat minimálně přes 3 filtry (nejprve vyčištění od velkých nečistot, jako je listí, větve, přímo na trubce k nádrži, následně zachycení drobných nečistot, jako je písek těsně před nádrží, a nakonec poslední filtr pro úplně dočištění vody od cizích součástek u nasávání do kompresoru).

Retenční nádrže se vyrábějí z betonu, sklolaminátu, ale i plastu. V poměru cena/výkon jsou nejvýhodnější plastové skořepinové nádrže, které jsou na rozdíl od betonových lehčí a levnější, co se týče dopravy i instalace.

Při výběru je třeba brát v úvahu plánované využití vody – pokud je plánováno využití v domácnosti, je kvůli požadavku na teplotu vody lepší nádrž zakopat pod zem, kde půda požadovanou teplotu zajistí.

Šedá voda vyžaduje náročnější úpravu

Zájem o systémy pro recyklaci šedé vody pomalu roste, hlavním problémem ovšem je, že české právní prostředí zatím neumí s tématem šedé či užitkové vody pracovat, a projednat takové projekty s úřady je proto složité. Systém šedé vody se ale nevyplatí nejen díky úspoře vody, má i reálnou finanční návratnost. Úprava takto jímané vody je sice náročnější než u dešťovky, kromě sedimentace a filtrace je nutná i další membránová filtrace a hygienické zabezpečení vody, i přesto se ale investice vrátí do 15 let.

Na modelovém příkladu systému*, který počítal s 85 uživateli, se podařilo uspořit ročně 930 m3 vody a tím 84 000 Kč nákladů. Návratnost tak tak byla spočítána zhruba na 12,5 roku. A to jen z úspory samotné vody.
Systém šedé vody je vhodné doplnit také rekuperací tepla z této odpadní vody, který v modelovém příkladu malého rodinného domu pro tři osoby dokáže ušetřit za rok 1 200 MWh energie v ceně 6 000 Kč, a vrátí se tak za dva až čtyři roky.

Dotace na retenční nádrže

Na retenční nádrž je možné čerpat dotaci dle typu plánovaného využití dešťové vody:
1) využití dešťové vody pouze pro zálivku,
2) využití dešťové vody pro zálivku a splachování WC,
3) využití přečištěných odpadních šedých vod.
Dotace pokryjí maximálně 50 % uznatelných výdajů realizace systému pro využití dešťové vody. Uznatelné výdaje jsou veškeré náklady spojené se zprovozněním systému využití dešťové vody (např. nákup akumulační nádrže, čerpadla, rozvodů, svodného potrubí, filtrace, je možné vyčíslit i zemní práce…). Uhradit lze i s instalací spojené zemní práce.

Kdo na dotaci dosáhne?

V případě využití dešťové vody pouze pro zálivku mohou dotaci využít majitelé domů, tento typ dotace ovšem není určen pro novostavby (pro ty jsou určeny ostatní kategorie). Dotace pokryje až 50 % nákladů, maximální hodnota je 55 000 Kč.

Dotaci pro zalévání a splachování dešťovou vodou mohou využít majitelé domů (vč. novostaveb) či lidé žijící v obci, kde platí omezení využívání pitné vody. Tato dotace pokryje až 50 % nákladů, maximálně ovšem 65 000 Kč.

Dotace na přečištění odpadních vod je určena zejména pro ty, kteří ještě nezačali stavět, příp. pro rekonstrukce. Maximální částka této dotace je 105 000 Kč.
Příspěvky jsou určeny i pro již započaté nebo dokončené stavby nádrží. Realizace ovšem nesmí být hotová déle než jeden rok.