Stále více investorů se dnes zamýšlí nad alternativními zdroji energie. Dostupným, nezpoplatněným a navíc ekologickým zdrojem je Slunce. Během několika málo hodin vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie. V České republice dopadá na jeden metr čtvereční asi 1 000 kWh sluneční energie ročně.
Kovové obkladové prvky fasádních systémů umožňují ekonomické, lehké a odolné opláštění větraných fasád. Nejčastěji je najdeme na průmyslových stavbách nebo halách, v poslední době ale také například na administrativních a školních budovách. Variabilita řešení těchto typů fasád je poměrně široká – mohou být kombinovány v několika barvách nebo s dalšími materiály, například se sklem, dřevem či tahokovy.
Spoje rozvodů potrubí na vodu nebo na vytápění se realizují různými technologiemi. Jednotlivé díly potrubí se mohou spojovat lisováním, pájením, svařováním, lepením závitovými spoji nebo samosvornými spoji. Při použití jakékoli technologie však spoje musejí být vodotěsné a musejí mít požadovanou pevnost. Tento článek se bude věnovat jen jedné technologii – spojování potrubí lisováním, která se začala používat začátkem 60. let minulého století u kovových materiálů. Dnes se aplikuje i při spojování potrubních materiálů z plastů.
Titanzinek je obecně slitina tří hlavních prvků – zinku (elektrolyticky čistého o ryzosti 99,995 % s podílem ve slitině okolo ± 99 %), titanu (s podílem ve slitině 0,06 až 0,2 %) a mědi (s podílem ve slitině 0,06 až 1 %). Důvodem pro vytvoření slitiny titanzinku byl především zájem o použití zinku ve stavebnictví za předpokladu vylepšení jeho mechanickopevnostních vlastností.
Sesuvy vzbuzovaly zájem odborníků od nepaměti, jelikož se dříve zdálo, že vznikají náhle bez indikačních jevů a vždy si vybírají vysoké daně na lidských životech a majetku. Nyní se stále častěji stávají ohrožujícím faktorem nových výstaveb. Důvodem, proč dochází ke vzniku sesuvů, může být např. změna tvárnosti krajiny, nešetrné zásahy člověka do zeminy během výstavby nebo změna chemického složení atmosféry. Ke vzniku nových sesuvů, ale i k reaktivování stabilizovaných dochází v době rychlé výstavby. Staví se ve velkém, přičemž na okrajích měst dochází k výstavbě budov na půdě, která byla prozatím využívána pouze pro zemědělské účely.
Nejčastějším důvodem k výměně střešních oken jsou jejich nedostatečné tepelně-technické vlastnosti – poškození dřevěných rámů kondenzátem nebo jejich špatná funkčnost, zejména způsob otevírání. Výměnu střešních oken lze provádět dvěma způsoby: buď klasickou demontáží starých a osazením nových oken, nebo pomocí specializovaných renovačních programů. Ty jsou výhodné zejména tehdy, kdy ostatní konstrukce střešního pláště vykazují vyhovující tepelnětechnické a izolační parametry, případně jsou nahrazována okna atypických rozměrů či investor požaduje zachovat původní interiér.
Vysoké budovy mají obvykle několik podzemních podlaží a značné hloubky založení, takže se u nich většinou nevyskytují problémy se splněním podmínek stability pro první skupinu mezních stavů, související s únosností základové půdy, a to ani při zohlednění seizmických účinků a nárazů větru. Hlavním problémem se proto stává druhá skupina mezních stavů, která souvisí se sedáním a jeho nerovnoměrnými složkami.
Stavba s eliptickým průřezem a progresivní nosnou konstrukcí, zakončená třemi rovinami v čelních štítových stěnách, vytvořila ve sportovním areálu nový dynamický prvek. Architektonické řešení ateliéru ATX Architekti z Brna vycházelo z potřeby zvládnout výrazný objem haly o půdorysu 38 × 62 m ve stísněných územních podmínkách.
Ekologizace vytápění s využitím solární techniky a tepelných čerpadel probíhá v obci Strážný od roku 2004. Její podstatou je náhrada původních zdrojů tepla na tuhá paliva za obnovitelné zdroje v objektech v majetku obce. Obec se tak stala součastí pilotního projektu, který by mohl být v mnohém inspirativní při aktualizaci energetické koncepce NP a CHKO Šumava nebo jiných územních celků České republiky.
Investorem české stanice na antarktickém ostrově Jamese Rosse, která nese jméno zakladatele genetiky Johanna Gregora Mendela, byla Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Při projektování stanice se hledal konstrukční materiál, který musel splňovat tyto požadavky – výstavba je možná pouze suchou cestou, materiál musí být vysoce energeticky účinný, lze ho snadno převézt i na velkou vzdálenost, musí odolávat blizardu apod.
Při montáži konstrukcí suché výstavby je třeba dodržet některé obecné zásady, které zpravidla určuje výrobce v technologických postupech pro práci se svými výrobky. Toto pravidlo samozřejmě platí i v případě deskových podhledů. Obcházení správných technologických postupů totiž může vést k degradaci celé konstrukce jak z funkčního, tak z estetického hlediska.
Schodiště jsou jedním z nejexponovanějších prvků stavby. Měla by proto splňovat určitá kritéria. Jiné nároky jsou kladeny například na schodiště v rodinném domě, jiné v případě jeho využití v průmyslovém objektu či v budově školy. Konstrukce by však měla být vždy vytvořena z vhodného materiálu zvoleného s ohledem na budoucí provozní zatížení.
Rekonstrukci rozvodů plynu v panelových domech lze v současnosti realizovat z měděných potrubních materiálů. Výhodou je hlavně to, že měděné potrubí se dá velmi dobře zpracovat, má dlouhou životnost a k jeho spojování lze využít rychle zhotovitelné lisované spoje, které splňují požadavek vysoké požární odolnosti. Spokojenost projevují i obyvatelé bytů v panelových domech, protože tato technologie je velmi rychlá a nezpůsobuje v bytovém prostředí žádné znečištění, prašnost nebo zadýmení prostorů.
Tepelné čerpadlo Box Air od společnosti MasterTherm získalo na na veletrhu Aqua-therm Praha 2007 čestné uznání za nejlepší exponát celého oboru. Toto kompaktní tepelné čerpadlo systému vzduch-voda bylo oceněno díky výbornému poměru cena/výkon, technické vyspělosti a ovládání přes internet.
Průzkumy jsou zásadní podmínkou a současně nejdůležitější fází celého procesu rozhodování o způsobu sanace. Návrh sanačních opatření by měl směřovat v první řadě k odstranění příčin vlhnutí zdiva a teprve posléze k řešení jejich důsledků. Pro návrh optimální technologie sanace objektu je třeba na základě výsledků všech částí průzkumu včetně laboratorních rozborů zjistit především příčiny vzniklých poruch.
