Povrchová úprava ocelových mostních konstrukcí se řídí příslušnými předpisy Ministerstva dopravy a Českých drah. Pro silniční mostní konstrukce vstoupily v platnost v roce 2008 Technické kvalitativní podmínky staveb pozemních komunikací kapitola 19 část B s názvem Protikorozní ochrana ocelových mostů a konstrukcí.
Na rekonstrukci a sanaci obvodových plášťů stavebních konstrukcí se kladou stále vyšší nároky, které souvisejí s tepelněizolačními vlastnostmi použitých materiálů. Jde především o budovy zatížené zvýšenou vlhkostí. V těchto případech je třeba použít hlavně materiály s vysokou otevřenou pórovitostí, nízkou hodnotou součinitele tepelné vodivosti a s dobrými mechanickými vlastnostmi.
Článek se zabývá záložními akumulačními systémy pro menší fotovoltaické elektrárny, uvádí příklad takového systému a propočítává jeho návratnost a výhodnost oproti systému bez akumulace.
Výrobci stavebních materiálů uvádějí na trh neustále nové či modifikované výrobky. Nové materiály jsou převážně výsledkem postupujícího pokroku v oblasti materiálového výzkumu a hledají si místo na trhu jako určitá náhrada tradičních materiálů.
V mostním stavitelství jsou hydrofobní impregnace hojně používanou ochranou železobetonových konstrukcí. Nejčastěji v kombinaci s ochrannými nátěry vytváří komplexní ochranu před vodou a agresivními látkami, které jsou ve vodě rozpuštěné. Avšak i samostatně použitá hydrofobní impregnace může mít životnost přesahující 10 let. V dosavadní praxi se uplatňují pouze impregnace s nižší životností z důvodů nižších počátečních nákladů, avšak s nepoměrně kratší životností.
Každé vodní dílo musí být realizováno tak, aby byly splněny všechny požadavky na bezpečnost pracovníků. Je tedy třeba přizpůsobit nejen výstavbu stavebních konstrukcí jednotlivých objektů, které jsou budovány v korytech vodních toků k plavebním účelům, ale i dalších návazných staveb na břehu.
Solární energie se v rodinných domech využívá zpravidla pomocí solárních kolektorů, přičemž akumulace tepla je řešena vodními zásobníky tepla. Využití solární energie však může být i méně tradiční – pomocí energetické střechy. U ní dochází k dlouhodobé akumulaci tepla v zemním zásobníku a následnému využití tepelné energie na minimalizování tepelných ztrát prostupem přes netransparentní konstrukce formou aktivní tepelné ochrany.
V současnosti nám inteligentní budovy nabízejí mnoho výhod. Asi největší je jejich schopnost ušetřit finance optimalizací spotřeby a vyšší schopností regulace jednotlivých procesů. S tím je spojeno značné pohodlí obyvatel, ať už díky komfortu prostředí nebo automatizaci některých úkonů v budově. Ke komfortu se ale může v budoucnosti přidat jeden zatím opomíjený aspekt – kontrola zdravotního stavu obyvatel samotnou budovou.
Vývoj v oblasti realizací podlahových konstrukcí kopíruje technologický boom ve stavebnictví. Mezi moderní, ale již zavedené technologie nahrazování betonového potěru patří aplikace samonivelačních potěrů na sádrové bázi, tzv. anhydritů.
Alternativou k tradičním betonovým či keramickým stropním vložkám jsou vložky vyrobené z lehké lisované dřevoštěpky. Vložky se ukládají na předpjaté nosníky vyrobené z betonu C50/60. Díky jejich nízké hmotnosti je montáž tohoto stropního trámkového systému rychlejší a náklady na dopravu nižší (jedna paleta materiálu postačuje na vyhotovení 100 m2 stropu). Nízká hmotnost je rozhodujícím faktorem i při výběru vhodného stropního systému do rekonstruovaných stavebních objektů.
Kompozitní tažené profily se ve střední Evropě vyrábějí už řadu let, největšího rozmachu se dosáhlo v devadesátých letech minulého století. Firmy, které se do tohoto oboru pustily, si nejdříve musely prošlapat cesty u projektantů, konstruktérů, provozovatelů a investorů. Současně bylo nutné získat i potřebné certifikáty od autorizovaných zkušeben. Ukázalo se však, že pro zkoušení kompozitů nebyly zavedeny metodiky, a proto byla řada výrobků nejprve testována ve zkušebnách technických univerzit a výsledky byly potom předávány k posouzení dál.
V poslední době se objevují dotazy na možnost případného odpojení od sítí centrálního zásobování teplem (CZT) a pořízení domovních plynových kotelen. Předpokládá se, že přechodem na vlastní kotelnu se uspoří náklady na vytápění. Bohužel se na konkrétních příkladech zákazníků, kteří se odpojili, ukazuje, že prodejci kotlů často a zcela vědomě zkreslují provozní náklady na vytápění tak, aby přesvědčili zákazníky o výhodnosti své nabídky.
Most pro pěší a cyklisty v australském Brisbane je dlouhý 470 m a široký 6,5 m. Princip tensegrity (synergie mezi napětím a tlakem v uzavřené síti kabelů a pevných tyčí) umožnil vytvořit lehkou, ale velmi silnou konstrukci a použít tenkou mostovku. LED osvětlení mostu je zabezpečeno solární energií. (Spolupráce Cox Rayner Architects + Arup)
Traťové tunely na prodloužení linky A pražského metra mezi přístupovou a montážní šachtou na Vypichu a stávající koncovou stanicí Dejvická jsou raženy dvěma moderními mechanizovanými štíty s tlakovou kontrolou čelby. Na trase délky 4,54 km se třemi stanicemi podcházela ražba zeminovým štítem dvě významná uskupení povrchové zástavby. Jedním z nich byl nový obytný komplex Hvězda na pražských Petřinách, druhým byla skupina pěti výškových panelových budov na Červeném vrchu.
Termografie se osvědčila jako nástroj pro odhalení slabých míst vně i uvnitř budov. S termokamerami se lze bezpečně dostat na stopu energetickým ztrátám a lze provádět efektivní energetické poradenství.
