Devítiletá rekonstrukce dálnice D1 skončila 1. října, Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zprovozňuje poslední opravovaný úsek. Rekonstrukce vyšla na 21,8 miliardy Kč bez DPH, což je proti původním předpokladům asi o dvě miliardy méně. Dokončení oprav se ovšem zdrželo o tři roky, termín byl dvakrát odsouván.
V pondělí 20. září došlo ke zprovoznění úseku silnice I/3 Velešín, kde prováděla rekonstrukci společnost Metrostav Infrastructure a.s.. Od letošního dubna probíhaly práce na úpravě křižovatky na hlavním tahu z Českých Budějovic směrem na jih do Rakouska.
Geotechnický monitoring výsypek je nezbytný pro včasnou predikci vývoje jejich deformací, které mohou v konečném důsledku vést až k iniciaci svahových pohybů a následně mohou ohrozit vlastní provoz lomu. Ve velmi přetvárném prostředí s neustále se měnící morfologií a probíhající významnou konsolidací však lze aplikovat velmi omezené množství monitorovacích metod.
Městský okruh v úseku Křimická – Karlovarská, v západní části Plzně, propojí v roce 2023 nejrozsáhlejší průmyslovou zónu města s největšími sídlišti a zároveň uleví dopravě v centru.
Dopravní stavby nezřídka provázejí výzvy dané geografií krajiny. Široká údolí, řeky, nebo naopak skály. Všude tam je třeba zapojit umění spolupráce, invenci plánování stavby a propojit um jednotlivých týmů s kvalitním materiálem. Zejména pokud jde o tak náročné projekty, jako jsou stavby tunelů.
Inženýrské stavby často zdolávají na dopravních komunikacích překážky harmonicky svázané s okolní krajinou nebo osídlenými oblastmi odpovídajícím architektonickým ztvárněním. Moderními stavebními metodami mohou být realizovány nejrůznější druhy nosných konstrukcí, a to nejen dle stanoveného časového harmonogramu, ale především při dodržení hospodárnosti, bezpečnosti a životnosti.
Když se v roce 1958 napouštěla Lipenská přehrada, zmizelo pod její hladinou i „Srdce Vltavy“, jak se říkalo specifickému meandru vltavského koryta u osady Pihlov nedaleko Horní Plané. Letošní výzkum odborníků z Katedry geomatiky Fakulty stavební ČVUT zjistil za využití sonarů a další techniky, že tvar koryta v podobě srdce je dobře zachovaný i třiašedesát let po zatopení lokality.
S horninami pod názvem vápnité jílovce, jílovité vápence, slínovce nebo také opuka (písčité slínovce) se na území České republiky pravidelně setkáváme, a to i v rámci výstavby pozemních komunikací. Jedná se o horniny křídového stáří, které se vyznačují vysokým obsahem jílových minerálů.
Liniové stavby budované člověkem protínají krajinu a nevratně tak od sebe oddělují území, podobně jako to přirozeně od nepaměti činí například vodní toky nebo ještě ve větší míře pohyby tektonických desek. Důsledkem pro divokou zvěř je znemožnění přirozené migrace po původně scelené krajině.
Ani pandemie nového koronaviru nezamávala s dovolenkovými preferencemi Čechů a statisíce jich vyrážejí do své nejoblíbenější prázdninové destinace – do Chorvatska k modrému Jadranu. Už za rok se přitom cestování do jedné části země zásadním způsobem změní.
Je nejvyšší čas otevřít opět téma využití metra jako kostry městské hromadné dopravy v Bratislavě, domnívá se dopravní expert Zdravko Rusev. Podaří se někdy výstavba systému inteligentní, vysokorychlostní, bezkonfliktní podzemní kolejové městské hromadné dopravy v hlavním městě Slovenska?
Sledovaný mostní objekt se nachází na nejvytíženější komunikaci v České republice – Jižní spojce v Praze 10. Denně zde projede zhruba 100 tisíc vozidel, z toho přes 15 tisíc kamionů. Zavěšený most převádí Jižní spojku přes areál čerpací stanice, odtahové parkoviště, Žďánickou ulici, průmyslový areál (dříve Mitas), vlečku do areálu, seřaďovací nádraží Praha-Vršovice, železniční trať Praha-Benešov a Dolíneckou ulici.
Použití předizolovaných ocelových potrubí s difuzní bariérou přináší celou řadu výhod.
Vysokorychlostní tratě (VRT), jejichž výstavbu od roku 2014 připravuje Správa železnic (SŽ), urychlí cestování z Brna nejen do Prahy nebo Ostravy, ale také do Berlína, Vídně, Bratislavy, Budapešti nebo Varšavy. Práce na první části trati na území kraje by měly začít v roce 2026.
Článek nabízí typologické seřazení jednotlivých prvků metra, zkoumá jejich vnitřní vztahy a dále také jejich vnější vztahy k organizaci území z urbanistického hlediska.
