Letecký pohled na objekt hrubého a mechanického předčištění září 2018
Galerie(9)

Nová vodní linka Ústřední čistírny odpadních vod v Praze dokončena

Partneři sekce:

Po necelých třech letech od zahájení stavebních prací se dne 19. září 2018 konalo za účasti primátorky hlavního města Prahy Adriany Krnáčové slavnostní zahájení patnáctiměsíčního zkušebního provozu projektu s názvem Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově, etapa 001 – Nová vodní linka. Ten se stal s hodnotou zhruba 6,3 mld. Kč největším vodohospodářským projektem v Čechách za posledních 30 let. Praze zajistí odpovídající úroveň čištění odpadních vod v souladu s normami EU na kvalitu odtoku a zároveň přispěje ke zkvalitnění životního prostředí nejen v okolí Císařského ostrova.

Stavbě byl již věnován článek v Inženýrských stavbách 3/2018, který se zabýval zejména betonem jako hlavním materiálem stavby. Nyní přinášíme komplexnější pohled. Splaškové odpadní vody přiváděné stokovou sítí budou nyní rozděleny mezi novou vodní linku (NVL) a stávající vodní linku ÚČOV. NVL byla navržena jako kaskádová aktivace s regenerační nádrží vratného kalu a s třetím stupněm čištění.

Celková kapacita biologicky vyčištěné vody je až 4,1 m³/s. Během necelých tří let se ze stavby odvezlo přes 380 000 m³ zeminy, uložilo přes 190 000 m³ betonu a 18 000 t armatury a na zpětné zásypy se použilo 180 000 m³ zeminy. NVL je ojedinělým projektem podzemní zastřešené čistírny odpadních vod, na jejíž střeše je vytvořen rekreační areál.

V jednu chvíli se na stavbě nacházelo až 18 věžových jeřábů. listopad 2016
V jednu chvíli se na stavbě nacházelo až 18 věžových jeřábů. listopad 2016 |

Nová linka má pro Prahu zásadní význam. „Když jsem před třemi lety poklepávala na základní kámen, říkala jsem, že budu dělat vše pro to, abychom novou vodní linku ÚČOV uvedli co nejdříve do provozu. Jsem proto ráda, že se podařilo takto velkou stavbu dokončit v podstatě v termínu, a to zejména s ohledem na to, kolik let byl celý projekt odkládán. Jedná se o šestimiliardovou investici, která bude mít velký vliv na životní prostředí ve městě,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Doplnila ji radní hl. m. Prahy Jana Plamínková: „Výstavba tohoto díla probíhala plynule, podle harmonogramů, bez problémů a bez skandálů tak, jak by měla výstavba v Praze vypadat. Od doby uvedení staré čistírny odpadních vod do provozu uběhlo již přes 120 let, stávající linka funguje více než půl století. Jsem přesvědčená, že uvedení této nové vodní linky bude pro hlavní město přínosem. Technologie nové vodní linky již budou zajišťovat čištění odpadních vod podle standardů 21. století.“

Dosazovací nádrže
Kruhové stěny v provzdušňovacích nádržích biologické linky
Letecký pohled na objekt hrubého a mechanického předčištění září 2018
Objekt hrubého a mechanického předčištění
Pračky písků v objektu hrubého předčištění
Stavba v červenci 2017
V jednu chvíli se na stavbě nacházelo až 18 věžových jeřábů. listopad 2016
Zařízení pro shrabování kalu v objektu dosazovacích nádrží

Zahájení stavby

Stavba NVL byla provedena na základě smlouvy o dílo podle smluvních podmínek Žluté knihy Fidic (vyprojektuj, postav a provozuj – Design, Build and Operate). Po zpracování dokumentace a získání stavebního povolení byla stavba zahájena 9. října 2015.

Téměř okamžitě započaly práce na založení stavební jámy s pomocí podzemní jílocementové těsnicí stěny s nastraženými štětovnicemi a výkopy zeminy o objemu cca 382 000 m³. V únoru 2016 pak byly zahájeny práce na železobetonových konstrukcích objektu hrubého a mechanického předčištění.

Stavba v červenci 2017
Stavba v červenci 2017 |

Hrubé a mechanické předčištění

Objekt hrubého a mechanického předčištění slouží jako první stupeň čištění odpadních vod. Je osazen česlemi pro odstranění hrubých nečistot a především šesti nádržemi DENSADEG 4D pro primární sedimentaci a separaci tuku a písku. K tomu slouží lapáky písku a flokulační zóna, které jsou jejich součástí.

V objektu hrubého a mechanického předčištění se nacházejí i další technologická zařízení včetně zahušťovačů kalu (zahušťování probíhá v homogenizačních a zahušťovacích nádržích a odstředivkách) a kontejnerového hospodářství pro odvoz shrabků a písku.

Objekt hrubého a mechanického předčištění
Objekt hrubého a mechanického předčištění |

Biologická vodní linka

Z objektu hrubého a mechanického předčištění natéká voda dvěma betonovými nátokovými kanály do biologické vodní linky – sestavy zakrytých nádrží, ve kterých probíhá odstranění dusíku procesem nitrifikace a denitrifikace a odplynění.

Objekt sestává ze čtyř samostatných linek se společnou předřazenou regenerační nádrží vždy pro dvě linky. Odpadní voda natéká do denitrifikačních nádrží vybavených ponornými míchadly. Nitrifikační nádrže jsou vybaveny jemnobublinovou aerací a též ponornými míchadly. Za nitrifikací jsou zařazeny odplyňovací nádrže.

Kruhové stěny v provzdušňovacích nádržích biologické linky
Kruhové stěny v provzdušňovacích nádržích biologické linky |

Dosazovací nádrže

Dosazovací nádrže představují sestavu 2 × 20 podélných nádrží se středovým kolektorem. Jsou vybaveny řetězovými shrabováky – kal jimi bude trvale shrabován do sběrných jímek ve dně nádrží. Plovoucí kal na hladině je shromažďován směrem k odtoku a odváděn pomocí naklápěcích žlabů do samostatných jímek. Z kalových jímek je vratný kal čerpán do regeneračních nádrží a na kalové hospodářství. Pro čerpání vratného kalu je zde osazeno 48 čerpadel.

Dosazovací nádrže
Dosazovací nádrže |

Třetí stupeň čištění

Předčištěná voda z dosazovacích nádrží je přiváděna kanálem do prostoru objektu třetího stupně čištění, který snižuje pomocí chemického srážení železitými solemi celkovou koncentraci fosforu. Objekt se skládá ze tří samostatných linek s předřazenými míchacími jímkami a flokulační nádrží. Technologie DENSADEG 2D v tomto objektu je založena na principu koagulace, flokulace, lamelového usazování a zahuštění kalu.

Pračky písků v objektu hrubého předčištění
Pračky písků v objektu hrubého předčištění |

Povodňová čerpací stanice

Celá nová vodní linka se nachází v oblasti, kde hrozí povodně. Posledním z rozhodujících objektů nové vodní linky je proto povodňová čerpací stanice. Ta se použije v případě povodňových stavů od Q5 do Q20, kdy již vyčištěná voda neodtéká gravitačně z NVL.

Čerpací stanice je navržena na hydraulickou kapacitu biologického stupně, tj. 6,0 m³/s. Celá stavba je zakryta a chráněna až do průtoku Q2002, což je průtok zaznamenaný v průběhu povodně v roce 2002. Prahou tehdy protékalo přes 5 000 m³ vody za sekundu.

Zařízení pro shrabování kalu v objektu dosazovacích nádrží
Zařízení pro shrabování kalu v objektu dosazovacích nádrží |

Závěr

Celková základní koncepce řešení přestavby a rozšíření ÚČOV spočívala ve výstavbě nové vodní linky, která nyní převezme až 50 % odpadních vod přitékajících na Císařský ostrov, a ve výstavbě hlavní čerpací stanice a nátoků na ÚČOV. V následujícím období bude probíhat rekonstrukce stávající ÚČOV, která je v tuto chvíli ve fázi přípravy.

Množství odpadní vody přitékající na novou a stávající vodní linku ÚČOV bude řiditelné. Základní rozdělení průtoků je sice 50 : 50, ale prakticky bude možné měnit rozdělení až do vyčerpání látkové či hydraulické kapacity více zatížené linky. Určitý minimální průtok odpadní vody oběma linkami ÚČOV však musí být zachován.

Díky nové vodní lince pak bude zajištěn požadovaný stupeň čištění odpadních vod, eliminována pachová zátěž, zredukován hluk a zvýšena spolehlivost provozu čištění odpadních vod včetně protipovodňového zabezpečení celého provozu.

Základní údaje o stavbě
Název: Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha na Císařském ostrově, etapa 001 – Nová vodní linka
Investor: Hlavní město Praha prostřednictvím Odboru strategických investic
Projektant: Sweco Hydroprojekt
Správce stavby: Pražská vodohospodářská společnost
Zhotovitel: Sdružení ÚČOV Praha (SMP CZ – vedoucí účastník sdružení, HOCHTIEF CZ, Suez International a WTE Wassertechnik)
Hodnota projektu: 6 327 082 843 Kč bez DPH
Termín: 10/2015 – 09/2018
Text: Ing. Ivo Köhler, Michal Talián
Foto: HOCHTIEF CZ
Ivo Köhler působí ve společnosti SMP CZ.
Michal Talián působí ve společnosti HOCHTIEF CZ.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžinýrské stavby 6/2018.