Inženýrské sítě

Nově otevřený obchvat kolem hlavního města České republiky se může pochlubit hned několika unikáty. Jedním z nich je most přes Lochkovské údolí, jenž je nejvyšší stavbou svého druhu v Praze. Jak po architektonické stránce, tak zejména po stránce technické patří tento most mezi světové rarity, protože 461 metrů dlouhý kolos podpírají šikmé pilíře, což není u takovéhoto typu stavby obvyklé. Většina mostní konstrukce je ocelová (kromě asfaltobetonové desky a pilířů), proto bylo velmi důležitě vybrat správnou antikorozní ochranu.

V září 2007 byla zahájena další etapa výstavby kolektorů v Brně, konkrétně v blízkosti ulice Koliště. Hlavní částí stavby byla ražba tunelu v hloubce asi 30 m pod povrchem, která trvala půl roku. Druhá část zakázky – nová přístupová šachta – byla vybudována v areálu Tepláren Brno u ulice Špitálka a umožnila napojení na kolektor Radlas.

Náročnou podzemní stavbou, která byla v Praze v roce 2008 dokončena a která se stala významnou součástí energetické sítě hlavního města, byla novostavba třetího kabelového tunelu pod Vltavou – kabelového tunelu (KT) Vltava. Jeho vybudováním se zásadně posílilo energetické propojení Nového Města a Smíchova.

Ve středu 11. června 2008 byla zahájena elektrizace traťového úseku mezi Znojmem a Šatovem včetně předelektrizačních úprav. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC), tak pokračuje v modernizaci železniční sítě i mimo hlavní koridorové trasy.

Spolehlivost a hospodárnost jsou nejdůležitějšími kritérii při projektování kanalizačních systémů. Důležitou roli přitom hraje správné napojení domovních přípojek a napojení na objekty šachet. Kvalita materiálu – tvárné litiny – ve spojení s násuvným pružným hrdlovým spojem působícím jako jednoduchý kloub umožňuje veškerá provedení kanalizačních potrubí a zaručuje spolehlivost celého kanalizačního systému.

Podkládku potrubí, kabelů a chrániček je možné realizovat několika způsoby. Jedním z nich je i metoda pluhování – speciální bezvýkopová technologie, která se provádí za pomoci pluhového zařízení a je úzce spjata s technologií řízených výplachových vrtů. Kombinací těchto dvou technologií je možné při výstavbě nových vodovodů, plynovodů, kabelovodů a tlakových kanalizací dosáhnout značných úspor. Zatímco metoda řízených protlaků se používá při pokládkách produktovodů i chrániček v obcích a ve zpevněných plochách (asfaltové pokrývky, beton, dlažba), pluhové soupravy se nasazují pouze v  nezpevněných plochách nebo v trasách přivaděčů.

Sítě technického vybavení jsou (podle ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení) kabely či potrubí včetně armatur a objektů na vedení. Zabezpečují napojení území měst, obcí, jejich částí a objektů na jednotlivé druhy technického vybavení. Jejich rozvoj je ukazatelem materiální životní úrovně společnosti.

Na území České republiky je v současné době provozováno přibližně 40 000 km stokových sítí. Čištění je součástí jejich každodenní údržby a provozu, je nutné ho provádět před každým průzkumem a sanačními pracemi. Průzkum je realizován ve většině případů jako kamerový, a to buď kamerovým vozíkem u neprůlezných profilů, nebo pracovníky s kamerou u průlezných profilů. Na základě vyhodnocení průzkumů se navrhne, zda je nutné stokovou síť sanovat, či nikoliv. Výběr sanační metody je složitý a je nutno zvážit jak ekonomické, tak ekologické dopady.