Geotechnika

Úkolem geotechnického průzkumu je získat a zpracovat informace, které napomohou optimálnímu řešení, návrhu a realizaci inženýrského díla po stránce technické i ekonomické. Existuje geotechnický průzkum pro různé stavební obory, ale nejčastěji realizovaným typem je průzkum pro zakládání staveb. Poskytuje údaje nezbytné pro výpočet únosnosti a návrh geometrie základů. Takový průzkum se provádí nejen pro novostavbu, ale i pro každou přestavbu, při které dochází k přitížení základů nebo změnám v distribuci jejich zatížení. Zcela nezbytný je průzkum pro návrh sanace základů, u kterých došlo k porušení.

Začátkem ledna 2009 došlo na zastávce Divnice, v km 147,150 na trati Staré Město u Uherského Hradiště–Vlárský průsmyk st. hranice, k samovolnému vznícení násypového tělesa, na kterém je umístěno nástupiště a přístřešek zastávky. K samovolnému vznícení uhlí mohlo dojít při vytvoření specifických oxidačních a vlhkostních podmínek. Tento problém je dobře znám jak v uhelných dolech, tak i v uhelných skladech.

S vývojem civilizace je odedávna spojen věčný boj lidstva s nepříznivými přírodními a klimatickými vlivy. Velmi nepříjemným a nebezpečným přírodním živlem, který ohrožoval, ohrožuje a bude ohrožovat lidskou společnost a její výdobytky, je proudící voda. V případě, že jsou ohroženy lidské životy nebo majetek, budují se různé ochranné konstrukce a stavby. V posledních letech se vlivem velmi špatných, ba až tragických zkušeností s povodněmi na vodních tocích zahájilo také v České republice daleko masivnější budování protipovodňových opatření a děl. Patří sem také ochranné hráze a stacionární i mobilní stěny.

Tunely Slivenec se v létě roku 2010 stanou novou a velmi důležitou součástí obchvatu kolem hlavního města ČR Prahy. Jedná se o jihozápadní­ část okruhu kolem Prahy, jež spojuje dvě hlavní dálniční tepny ČR (dálnice D1 a D5) směr východ–západ.

Rozptýlenou výztuží rozumíme krátká vlákna (do 100 mm) rostlinného původu nebo uměle vyrobená, která se přidávají do zeminy za účelem zlepšení jejích vlastností. Můžeme se také setkat s pojmem mikrovýztuž, materiálem, který kromě vláken obsahuje i různé pásky a síťky, jejichž velikost významně nepřevyšuje velikost zrn zeminy – na rozdíl od tzv. makrovýztuže, jako jsou kotvy, hřebíky, piloty atd. Metoda vyztužování vlákny přirozeně vyplynula z role, jakou hrají kořeny rostlin při zpevňování zeminy ve svém okolí a můžeme se s ní setkat jak u Velké čínské zdi, tak u starších vesnických staveb. V současnosti si tento způsob úpravy vlastností zemin opět získává pozornost a do popředí se dostávají především syntetická vlákna. Jak v zahraničí, tak i v České republice probíhá výzkum této problematiky.

Termovize je metoda bezkontaktního měření povrchové teploty sledovaného objektu. Termovizní snímkování spadá do kategorie snímkování pro účely dálkového průzkumu Země.

V loňském roce proběhla na středním Slovensku poblíž Strečna nebývale rozsáhlá sanační akce, jež měla za cíl odstranit havarijní stav skalních svahů a stěn nad silnicí I/18. Společnost Stavební geologie – Geotechnika, a. s. zde v rámci subdodávky pro slovenský Doprastav, a. s, závod Žilina prováděla na třech objektech speciální práce, spočívající v očištění skalních stěn předmětných stavebních objektů a jejich překrytí ocelovými dvouzákrutovými sítěmi fixovanými svorníky. Skalní svahy byly v rámci akce opatřeny záchytnými ploty různých konstrukcí a dynamickými bariérami různých odolností. Práce byly prováděny v posledním čtvrtletí loňského roku a jen díky relativně příznivému klimatu je bylo možné dokončit před příchodem velkých mrazů, které jsou v této horské oblasti běžné.

Budovy dosahují v současnosti výšky několika stovek metrů a je pouze otázkou času, kdy bude pokořena další hranice. Trendem je zvyšování počtu pilot s cílem minimalizovat nerovnoměrné složky sedání. Investoři by se měli rozhodnout, zda extrémní minimalizace sedání nesměřuje ke zbytečně velkým nákladům.

Kostel Sv. Jana Křtitele ve Sv. Janu pod Skalou je významnou památkou, jednou z nejnavštěvovanějších v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Po celou existenci této významné stavby se v různých časových intervalech projevovaly v její konstrukci zásadní poruchy prezentované trhlinami a deformacemi jako důsledky situování a založení stavby v lokalitě s mimořádně komplikovanou geologickou stavbou. Řešení těchto stavů, často víceméně nahodilá, spočívala v opakovaných opravách a částečných rekonstrukcích.

V poslední době nacházejí i v České republice stále širší uplatnění metody hloubkového zlepšování vlastností zemin. Jednou z těchto nejmodernějších technologií je Deep Soil Mixing (DSM). Jak vyplývá z anglického názvu, jedná se o mechanické hloubkové míchání zemin, které může mít rozličné postupy a výrobní procesy. V některých zemích jsou podmínky použití této metody vhodnější, a tím i vývoj samotné metody je dynamičtější a metoda je hojněji uplatňována. Případy využití metody DSM jsou známy dokonce i z České republiky.

Voda je podmínkou života i mnoha jeho příjemných stránek, může se však stát i jeho ničitelem a významně poškozovat materiální hodnoty. Voda je rovněž nezbytnou součástí mnoha technologických procesů vedoucích k tvorbě hodnot. Nejinak je tomu v inženýrském stavitelství. Bez vody by některé stavební práce vůbec nebylo možno provádět. Na druhé straně může voda často výstavbu komplikovat, a někdy dokonce hotové stavby poškozovat.

Vývoj skal je trvalým procesem, jehož přirozenou součástí jsou při překročení mezních posunů i pády a zřícení kamenů či bloků velikosti jednotek až desítek krychlových metrů. Každoročně je na území Národního parku České Švýcarsko a Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce zaznamenáno několik takových událostí. V zónách mimo ohrožení zdraví a majetku se přirozený vývoj skal nereguluje. Naopak v místech s osídlením nebo dopravními cestami je třeba mít vývoj pod kontrolou. K tomu slouží geotechnický monitoring vybraných objektů a na základě získaných a vyhodnocených dat pak návrhy a realizace sanačních opatření (obr. 1, 2). Při zjištěném ohrožení se volí optimální metoda obvykle mezi odstraněním ohrožené části masivu nebo její stabilizací (podezděním, přikotvením apod.).

I když to ve skutečnosti nebylo zdaleka takové jednoduché a přímočaré, osud přivedl prof. Ing. Josefa Aldorfa, DrSc., k hornictví a podzemnímu stavitelství, kterému zasvětil nakonec celý svůj život. Na Vysoké škole báňské v Ostravě působí více než 40 let a letos tam slaví i svoje 70. narozeniny. Na Katedře geotechniky a podzemního stavitelství jsme si povídali o tom, jak to vlastně všechno bylo…

S pojmem vyztužená zemina se setkáváme v posledních letech stále častěji. Příchod zahraničních výrobců i domácí rozvoj v posledních patnácti letech přinesl do této oblasti potřebné know-how a vznik nových progresivních firem zabývajících se problematikou vyztužování zemin pak dal celému odvětví nové impulzy, jejichž výsledkem je celá řada moderních staveb realizovaná touto „netradiční technologií“.

K analýze a mapování povodňových rizik přispívá, spolu s dalšími údaji, i simulace 2D modelů, která napomůže získat lepší představu o působení povodně v konkrétním terénu. Z výsledných údajů se pak posuzuje míra rizika pro daný typ objektů, zjišťují a vyhodnocují se potenciální povodňové škody na jednotkovou plochu.