Termovize a možnosti jejího využití
Galerie(8)

Termovize a možnosti jejího využití

Partneři sekce:

Termovize je metoda bezkontaktního měření povrchové teploty sledovaného objektu. Termovizní snímkování spadá do kategorie snímkování pro účely dálkového průzkumu Země.


Detektor termovizní kamery měří objektem vyzařovanou elektromagnetickou radiaci v infra­červené oblasti spektra. Číselně lze toto pásmo vyjádřit v rozmezí vlnových délek λ = 0,75 μm až 1 mm. Skutečnost, že záření přímo závisí na povrchové teplotě objektu (Planckův vyzařovací zákon, Wienův posunovací zákon,
Stefan-Boltz­manův zákon), umožňuje kameře tuto teplotu vypočítat a zobrazit.

Pro kvalitní pořizování termovizních záznamů platí několik základních podmínek:

  • přesná definice účelu termovizního snímkování,
  • kvalitní termovizní kamera,
  • povětrnostní podmínky, denní a roční doba snímkování,
  • vhodná letecká a navigační technika.


Přesné definování účelu termovizního snímkování

Je nutné k tomu, aby mohly být zvoleny odpovídající podmínky pro splnění dané zakázky, případně aby mohlo být pozměněno zadání podle toho, co je z termozáznamů vůbec možné vyčíst. Definice účelu je zásadní zejména při zjišťování tepelných ztrát v intravilánu. Důležitým parametrem je rozlišení termozáznamů, neboť ovlivňuje nejen čitelnost, ale i celkovou ekonomiku zakázky.

Principů termovize lze využít hlavně pro sledování projevů teplotních kontrastů v těchto případech:

  • produktovody – rozvody vody, rozvody tepla, plynovody, ropovody (vyhledávání produktovodů uložených pod i nad povrchem a jejich lokalizace, analýza rozvodů, diagnostika, detekce poruch, předcházení haváriím, kontrola kvality izolace potrubí),
  • tepelné ztráty budov – registrace úniků tepla ze střech a zdí budov, plošné snímkování městských aglomerací,
  • skládky odpadů, depozity, haldy, výsypky, kontaminace, ekologické zátěže,
  • geologie, vyhledávání tektonických poruch, kontaminace,
  • vodní díla, hráze, znečištění vodních ploch, zdroje znečišťování vodních ploch,
  • podzemní stavby, stará důlní díla, archeologie,
  • monitorování stavu populace živočichů,
  • klimatické analýzy, monitoring městských aglomerací v tropických dnech.

Kvalitní termovizní kamera
Pro realizaci většiny zakázek se používají termovizní kamery, které splňují náročné požadavky, zejména na spektrální rozsah a přesnost měření. Přídavné vyměnitelné objektivy umožňují efektivně plánovat snímkování.

Kamera s maticí 640 × 480 obrazových bodů umožňuje snímkování velkých ploch, zejména měst. Dochází k významnému snížení letových os, zvláště když úspora letového času hraje rozhodující roli. Celkovou cenu ovlivňuje i menší počet snímků.

Povětrnostní podmínky a denní a roční doba snímkování
Velice důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu pořizovaných dat jsou povětrnostní podmínky. Nevhodné povětrnostní podmínky pro realizaci zakázky jsou:

  • sluneční záření – úkol je realizován v noci nebo pod souvislou oblačností, pouze v případě zjišťování distribuce slunečního záření ve městě toto neplatí;
  • sněhová pokrývka – souvislé nebo částečné pokrytí lokality sněhem není přípustné;
  • vítr nad 3 m/s – vítr musí být pod touto hodnotou, jinak dochází k degradaci toku signálu ze Země;
  • mraky a stíny – negativním způsobem ovlivňují měření, musí se snímkovat pod souvislou oblačností nebo za jasného počasí v noci;
  • vlhkost terénu – snímkuje se za suchého počasí, posledních 36 hodin muselo být beze srážek – platí zejména pro snímkování podzemních vedení;
  • rostlinný pokryv – předpokládá se snímkování v zimních, podzimních, časných jarních měsících roku bez vegetace;
  • denní doba – snímkování probíhá v nočních nebo ranních hodinách před východem Slunce, mimořádně ve dne pod souvislou hustou oblačností;
  • vnější teplota pod 5 °C.

Tyto podmínky výrazným způsobem limi­tují použití metody termovizního snímkování. Počet vhodných dní pro snímkování se velmi zužuje. Někdy je těžké dodržet všechny podmínky a může se stát, že požadované snímkování nelze realizovat vůbec.

Vhodná letecká a navigační technika
Pro náležité splnění zakázky je nutno mít vhodnou leteckou a navigační techniku. Jenom tak je možno provést snímkování lokality souvisle a pokrytě. Téměř všechny faktory, které ovlivňují kvalitu fotografického a fotogrammetrického snímkování, jsou důležité i pro snímkování termovizní. Je nutno dodržet podélný a příčný překryt, výšku letu, snímky nesmějí být posunuté ani pootočené vůči náletové ose, velký podélný a příčný sklon je rovněž na škodu. Ostrost snímků musí být během letu neustále kontrolována – nelze obecně zaostřit na nekonečno. Letoun musí letět stabilně a pomalu, protože přístroje nejsou opatřeny jako u měřické kamery protismazovým zařízením. Z těchto důvodů je používána následující technika:

 Intravilán stupnice – rain
 Intravilán stupnice – iron  Intravilán stupnice – gray

Letoun
Pro realizaci termovizních zakázek je volen zpravidla letoun Cessna 206, a to z několika důvodů. Především pro větší možnost volby rychlostí. Snímkuje se při rychlostech 120 až 150 km/h. Do prostoru snímkování je však třeba se dostat co nejrychleji, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí. Přeletová rychlost činí 220 km/h. Letoun je hornoplošník, což přispívá obecně k jeho stabilitě během letu. Letoun Piper Aztec je používán zejména při letu nad velkými městskými aglomeracemi, kde jsou zakázány lety jednomotorových letounů.

Gyroskopický závěs SM 2000 a GSM 3000
Aby pás terénu zachycený termovizní kamerou a následně kvalitu výsledných snímků neovlivnily turbulence, je nutno kameru instalovat do gyroskopického závěsu SM 2000 (GSM 3000). Gyroskopický závěs zabezpečuje během letu:

  • dynamickou stabilizaci termovizní kamery proti kývání letounu kolem všech tří os,
  • pasivní ochranu termovizní kamery proti chvění vlivem vibrací letounu,
  • automatickou horizontaci termovizní kamery,
  • kompenzaci úhlu snosu letounu.

Navigační systém
Vlastní navigace v prostoru snímkování je rea­lizována prostřednictvím navigačního systému CCNS. Tento systém je standardní v oblasti navigačních systémů pro fotogrammetrické snímkování, které má vysoké nároky na dodržení přesnosti vedení letounu po náletové ose a přesné dodržení letové výšky. Výraznou předností tohoto systému je jednoduchost obsluhy a odolnost vůči podmínkám snímkového letu. Součástí systému je přijímač signálu GPS, anténa, navigační obrazovka a řídicí počítač.

Technologie zpracování
Termovizní záznamy je možno prezentovat stejně jako jiné mapové polohopisné podklady. Georeferencováním termovizních záznamů dohází k umístění do souřadného systému. Termovizní záznamy dostanou konkrétní souřadnice, a tím získáváme možnost prezentace v měřítku, měření vzdáleností a ploch. Prezentace společně s dalšími mapovými podklady je možná jak v tištěné formě, tak v různých softwarových platformách (CAD, GIS …). Podkreslení mapovým podkladem nebo ortofotomapou zlepšuje orientaci v termovizním záznamu. Pro určité typy úloh, kdy je vyžadovaná rychlost vyhodnocení, lze nasadit metodu tzv. přímého georeferencování (využít jen přímo měřené prvky GPS/INS bez nutnosti použití jiných mapových podkladů).

 Fabrika (stupnice – rain)  Fabrika (stupnice – iron)

Závěr
V souvislosti se vzrůstajícími cenami energií a nákladů na jejich dopravu pomocí dálkových teplovodů k uživateli se zvyšuje snaha tyto sítě mapovat a dobře spravovat. Současný rozvoj termovizního snímkování podporuje mimo jiné i skutečnost, že se na šetření energie a ochranu životního prostředí v souvislosti s globálním oteplením zaměřují také programy EU.

Zdeněk Klusoň, Marcel Janoš
Foto: GEODIS BRNO

Zdeněk Klusoň je od roku 1994 jednatelem společnosti ARGUS GEO SYSTÉM, s. r. o. V roce 1985 absolvoval Vojenskou akademii – obor geodézie a kartografie, v letech 1985–1987 pracoval ve VTOPÚ v Dobrušce a v letech 1987–1994 ve fotoletecké skupině řízení leteckého snímkování.

Marcel Janoš pracuje jako specialista pro zpracování dat a obchodní manažer ve společnosti ARGUS GEO SYSTÉM, s. r. o. V letech 1986–1988 praxoval v důlním měřictví OKD, v roce 1995 ukončil VŠB – TU v Ostravě obor inženýrská geodézie a v roce 2000 skončil doktorandské studium důlního měřictví a fotogrammetrie.

Článek byl uveřejněn v časopisu Inžienierske stavby/Inženýrské stavby.