S pojmem vyztužená zemina se setkáváme v posledních letech stále častěji. Příchod zahraničních výrobců i domácí rozvoj v posledních patnácti letech přinesl do této oblasti potřebné know-how a vznik nových progresivních firem zabývajících se problematikou vyztužování zemin pak dal celému odvětví nové impulzy, jejichž výsledkem je celá řada moderních staveb realizovaná touto „netradiční technologií“.
K analýze a mapování povodňových rizik přispívá, spolu s dalšími údaji, i simulace 2D modelů, která napomůže získat lepší představu o působení povodně v konkrétním terénu. Z výsledných údajů se pak posuzuje míra rizika pro daný typ objektů, zjišťují a vyhodnocují se potenciální povodňové škody na jednotkovou plochu.
Současný technický a ekonomický rozvoj i růst životní úrovně byl podnětem pro co nejrychlejší modernizaci železničních koridorů v České i Slovenské republice. Je vyvíjen samozřejmý tlak provést tyto stavby co nejrychleji a samozřejmě i co nejlevněji. Aby modernizace železničních koridorů proběhla co nejkvalitněji, je nezbytné do procesu jejich přípravy, projektování i výstavby velmi důkladně zapojit geotechniku.
Podchytávání základů jako preventivní nebo sanační zásah do stávajících staveb spadá do oblasti geotechniky a může se provést různými technologiemi. Účelem článku není podat vyčerpávající přehled o jednotlivých technologiích, ale představit jednu z nich v jejích různých podobách. Článek rovněž poukazuje na některé části procesu, na jehož začátku je záměr investora a na konci stabilizovaná stavba.
Sesuvy vzbuzovaly zájem odborníků od nepaměti, jelikož se dříve zdálo, že vznikají náhle bez indikačních jevů a vždy si vybírají vysoké daně na lidských životech a majetku. Nyní se stále častěji stávají ohrožujícím faktorem nových výstaveb. Důvodem, proč dochází ke vzniku sesuvů, může být např. změna tvárnosti krajiny, nešetrné zásahy člověka do zeminy během výstavby nebo změna chemického složení atmosféry. Ke vzniku nových sesuvů, ale i k reaktivování stabilizovaných dochází v době rychlé výstavby. Staví se ve velkém, přičemž na okrajích měst dochází k výstavbě budov na půdě, která byla prozatím využívána pouze pro zemědělské účely.
