Profil společnosti Deceuninck, spol. s r. o.

Profil společnosti Deceuninck, spol. s r. o.

Pobočka, která řídí prodej na trzích ve třech státech. Společnost stojící „na dvou nohou“. Výrobce, který recykluje odpady a vyvíjí nové materiály. O současných poměrech nejen v oblasti výrobců oken si s námi popovídali zástupci společnosti Deceuninck, spol. s r. o., Ing. Tomáš Klíma, generální ředitel společnosti, Ing. Radek Slabák, marketingový ředitel, a technický ředitel Petr Sýs.

Jak pronikl belgický nadnárodní gigant na trhy ve střední Evropě?

T. Klíma: Skupina firem sdružená v belgické společnosti Deceuninck se specializuje na produkci výrobků z PVC pro stavební účely – jde především o extruzi profilů na výrobu plastových oken, dveří a zimních zahrad, obkladových materiálů z PVC a mnohých dalších výrobků využitelných ve stavebním průmyslu. Jsme aktivní ve více než šedesáti zemích světa, máme jedenatřicet poboček a celkem více než tři tisíce zaměstnanců. Za minulý rok do­sáhl koncern Deceuninck celkového obratu více než 660 milionů eur. Na trhy ve střední Evropě jsme začali pronikat ještě v první polovině 90. let minulého století. Zpočátku jsme objednávky řešili dodávkami přímo z Belgie, v roce 1993 jsme však už otevřeli pobočku ve Veverské Bítýšce a o deset let později jsme se přestěhovali do současného sídla v Popůvkách u Brna. Z této pobočky řídíme prodej na třech trzích – českém, slovenském a maďarském. Náš areál postupně rozšiřujeme, aby vyhovoval intenzivnímu růstu firmy.

Soustřeďuje se ve vaší pobočce i nějaká část výroby, nebo jste čistě obchodní firmou?

R. Slabák: Naše práce spočívá hlavně v dodávání polotovarů – plastových profilů – výrobcům oken, takže z tohoto pohledu jsme spíše obchodní firma. Na přání zákazníků však dokážeme profily povrchově upravit fóliováním a právě tato část výroby probíhá přímo v naší pobočce. Fóliování nabízí širokou škálu možností od různých barevných variant až po imitace dřeva. Naši zákazníci si takovéto povrchové úpravy přejí stále častěji, takže naši výrobní část pořád rozšiřujeme. Momentálně probíhají práce na výstavbě nové haly, která by měla být dokončena v roce 2008. A v neposlední řadě jsme i významným zaměstnavatelem v regionu.

V současnosti jsou plastová okna v oblibě…

P. Sýs: Podle našich odhadů dosahují plastová okna na trhu podílu 65 až 70 procent, zbytek se dělí mezi dřevěná a hliníková okna. V jednotlivých zemích se tato čísla mohou lišit, například na Západě je obliba dřevěných eurooken o něco vyšší. Trhové preference se však postupně mění a nás těší, že ve prospěch PVC.

PVC jako materiál však asi příliš nelahodí zákazníkům s vyhraněným ekologickým cítěním…

R. Slabák: Důležitou součástí naší obchodní strategie je i strategie pro životní prostředí. Snažíme se, aby design našich profilů byl ekologický, tedy aby co nejlépe využil vlastnosti PVC, abychom během výroby zbytečně nespotřebovávali energii a materiál tam, kde to není třeba. Při extruzi nevzniká žádný vedlejší odpad.

P. Sýs: Protože společnost Deceuninck pracuje s PVC už od 60. let minulého století, poměrně včas se začala zabývat i otázkami recyklace tohoto materiálu a jeho znovupoužitím při extruzi dalších výrobků. Seriózní zájem naší firmy o životní prostředí dokazuje i to, že Deceuninck například dostal cenu Evropské unie za přínos životnímu prostředí. Toto ekologické cítění, které je běžnější v zemích západní Evropy, se snažíme vnášet i do svých aktivit na českém, slovenském a maďarském trhu, kde v této oblasti v rámci segmentu plastových oken patříme mezi průkopníky. Nedávno jsme například začali od zákazníků vykupovat odpad z našich výrobků. Tento odpad dáváme zpracovat a z recyklované suroviny se vyrábějí různé další výrobky z portfólia společnosti Deceuninck.

T. Klíma: Trhy ve státech střední Evropy se neustále dynamicky vyvíjejí, proto je logické, že vzniká i stále více odpadu. Naší snahou je, aby se tento recyklovatelný mate­riál nedostal na skládku, ale zpátky k nám. Máme na to takové úsloví, že stejně jako peníze i PVC musí být stále v oběhu (smích). V našich ekologických snahách však chceme jít ještě dále. Při rekonstrukcích starších budov se téměř vždy vyměňují okna. Ve spolupráci s různými organizacemi proto chceme iniciovat opatření, která by realizačním firmám uložila za povinnost postarat se o kompletní recyklaci starých oken. Sklo, dřevo, plast i kovy – to všechno jsou materiály, které se dají opět použít, a určitě je škoda jen tak je vyhodit na skládku.

Co všechno tedy vaše společnost z plastu vyrábí?

R. Slabák: Z pohledu produktů stojí naše firma „na dvou nohou“. Divize okenních a dveřních systémů vyrábí plastové profily oken, dveří a zimních zahrad, divize stavebních systémů dodává ostatní sortiment pro stavebnictví – parapety, vnější i vnitřní obklady, terasy a kryty bazénů.

Veřejnost vás však asi nejvíc vnímá v souvislosti s profily plastových oken.

P. Sýs: To je dáno historicky, protože to byl a stále je náš klíčový výrobní program, ve kterém nabízíme rozsáhlý sortiment s množstvím variací. Každý z profilů má svoje charakteristické vlastnosti. Například pro Zendow je typický oblý design hran, zatímco systémy Inoutic Elite a Prestige se vyznačují spíš ostřejším, „techničtějším“ vzhledem. Záleží na vkusu zákazníka, ale i na jeho očekáváních v oblasti technických parametrů, pro který profil se rozhodne. Mohu říct, že nejlepších tepelněizolačních vlastností dosahují šestikomorové profily Inoutic Prestige, které v součinnosti s pěnovou výplní komor a s použitím trojskla a středového i dorazového těsnění splňují náročná kritéria pro aplikaci v nízkoenergetických a energeticky pasivních domech. Toto je náš top produkt, jemuž se ve výrobě oken těžko hledá konkurence.

PVC profily zaznamenaly v minulosti prudký vývoj, který jako by se dnes začal zpomalovat. Dá se ještě vůbec v tomto vývoji někam jít?

P. Sýs: První plastová okna byla dvoukomorová, ale vzápětí se objevily profily se třemi komorami, u nichž se vydrželo šest či osm let. Později se přidala čtvrtá, pátá komora a dnes máme už šestikomorové systémy. Je ale třeba si uvědomit, že přidávání dalších komor a rozšiřování rámu není příliš efektivní. Pokud by se začal vyrábět řekněme osmi- či desetikomorový systém široký 100 mm, spotřebovalo by se na něj o 30 procent více materiálu a větší množství energií než na profil Inoutic Prestige. Tepelněfyzikální vlastnosti profilu by se však zlepšily jen minimálně. Proto si myslím, že vývoj se nebude ubírat směrem k rozšiřování profilů, ale spíš směrem k využívání nových technologií a vylepšování tepelně­izolačních vlastností pomocí nových materiálů a různých příměsí do PVC.

T. Klíma: Na druhé straně můžeme vyvíjet nové profily, můžeme vylepšovat vlastnosti materiálů, ale když se okno na závěr chybně namontuje, výsledek je horší než u starého dvojkomorového systému. Montáž je stejně důležitá jako okno samotné. Proto jsme letos spustili vzdělávací projekt Deceu­ninck akademie, kde se snažíme naše obchodní partnery a jejich koncové zákazníky – realizační firmy – poučit o zásadách správné montáže.

Koho se snažíte vaší zákaznickou podporou oslovit?

R. Slabák: Snažíme se oslovit každého, kdo nějakým způsobem figuruje v rámci stavebního procesu. Našimi přímými zákazníky jsou, jak jsme již uvedli, výrobci oken, ale dalšími relevantními subjekty jsou všichni, kteří se nějakým způsobem podílejí na stavebním procesu (tj. koncový uživatel, realizační firmy, architekti, projektanti atd.). Každou z těchto zákaznických skupin se snažíme obeznámit s výhodami našich systémů a přidanou hodnotou, kterou spolu s profily dodáváme. Našim obchodním partnerům dokážeme poskytnout marketingovou, technickou a logistickou podporu, zákaznický servis a internetový obchod, díky němuž nám vidí „až do skladu“ a mohou si sami objednávat naše výrobky podle potřeby. Investujeme do rozvoje a modernizace výrobních a skladových prostorů, abychom byli schop­ni uspokojit požadavky našich zákazníků na všech trzích. Koncovým zákazníkům se zase snažíme pomocí našich internetových stránek poradit, jak si vybrat vhodný okenní profil. Architekty a projektanty obeznamujeme s naší nabídkou na různých školeních, kde šíříme osvětu v rámci toho segmentu trhu, na kterém se pohybujeme.

Zmiňme ještě onu „druhou nohu“ vaší společnosti…

R. Slabák: Divize stavebních systémů se zabývá produkcí okenních parapetů, vnějších i vnitřních obkladů z PVC, teras a krytů na bazény. U nás ve firmě říkáme, i když to někteří lidé neradi slyší, že dokážeme celou budovu zvenku i zevnitř obalit do PVC. Je to opravdu propracovaný systém komponentů, které na sebe plynule navazují. I zde nabízíme široký sortiment, aby si každý člověk dokázal vybrat řešení přímo na míru. Ať už jde o konzervativního člověka nebo o zákazníka, který chce svůj dům ladit v moderním duchu.

V oblasti teras a obkladů přicházíte s převratnou novinkou.

R. Slabák: Jedná se o kompozitní materiál Twinson, který je z 50 procent tvořen PVC a z 50 procent dřevem. Říkáme o něm, že spojuje to nejlepší z obou světů – svým vzhledem připomíná dřevo, je příjemný na dotek, dobře se opracovává, neštípá se, je bezúdržbový a minimálně nasákavý. Z tohoto materiálu vyrábíme zatím dva produkty – terasové desky Terace a fasádní obklady Face. Desky Terace představují plnohodnotnou alternativu drahým dřevinám, které se těží v deštných pralesích. My získáváme dřevní hmotu z borovic, které v našich podmínkách rostou poměrně rychle, takže vliv na životní prostředí je minimální. Materiál Twinson je celosvětovou novinkou a v podstatě jím nastolujeme trend využití kompozitních materiálů ve stavebnictví.

Díky české centrále působíte ve třech státech. Jaká specifika mají jednotlivé trhy?

T. Klíma: Stavební boom v České repu­blice má přibližně dvouletý předstih před Slovenskou republikou a vývoj ve stavebnictví na Slovensku má zase určitý náskok před Maďarskem. Docela nám vyhovuje, že tento boom neprobíhá všude stejně bouřlivě, i když jako obchodníci bychom samozřejmě chtěli naráz prodat co nejvíce zboží. Kdybych měl porovnat slovenský a český trh, pak na Slovensku jsme začínali z nižší hladiny, ale ročně zaznamenáváme 30- až 40procentní nárůst objemu prodeje. Český trh je velmi vyspělý – roste například poptávka v oblasti povrchových úprav profilů, to znamená, že lidé si zvykají na to, že okna z PVC nemusejí být jen bílá, což je pozitivní. Slovenský trh je pro nás mimořádně zajímavý, protože dnes se už nestaví jen v okolí Bratislavy, do popředí se dostávají i jiná města, například Žilina, Prešov, Košice… Stoupající tendenci je vidět ve všech segmentech stavebnictví.

Dokážete z jednoho místa koordinovat při současném stavebním boomu všechny tři trhy naráz?

T. Klíma: Pro nás je důležité, aby měl náš zákazník stoprocentní servis – obchodníka, který ovládá jeho rodnou řeč a je vždy tam, kde je třeba. Naše poloha u Brna je ideální, odsud je přibližně stejně daleko na západ České republiky, na východ Slovenska i na jih Maďarska. Naši obchodníci trvale žijí a pracují ve svých domovských zemích, jen jednou za 14 dní navštěvují pobočku. Pokud jde o samotné dodávky, máme tu velký sklad, takže zboží dokážeme zákazníkovi dodat velmi rychle. Máme silné zázemí pro všechny tři země centrálně na jednom místě, proto nevidím důvod, proč bychom měli naše síly tříštit.

Milan Bohunický
Foto: autor