Na jednu stranu jsou aktuální mrazy velmi nepříjemné, na tu druhou se majitelům a správcům objektů skýtá jedinečná možnost odhalit tepelné mosty a připravit plán rekonstrukce či zateplení nevyhovujících objektů ještě před plným rozjezdem stavební sezóny!
Když mluvíme o boji se změnou klimatu, často přemýšlíme o výsadbě dalších a dalších stromů. Pobřežní mokřady se ovšem ukazují být neméně spolehlivým řešením – uhlík totiž zachycují a ukládají snad ještě lépe než tropické pralesy.
Pro tradičně smýšlející obyvatele Británie, či přímo Cambridge, mohlo být odhalení prvního ze 438 solárních panelů na střeše kaple King’s College šokující, ba přímo koncem světa, jak ho známe nyní. Anglie, silně orientovaná na ochranu svých památek a hrdá na svou historii, protestovala proti žádosti o umístění panelů na olověné střeše mistrovského anglického gotického díla a varovala před nenapravitelným poškozením „výjimečně významné budovy“.
Podzemní vodní elektrárna se stala známou jako ‚Hollow Mountain‘. Skotská vláda nyní dala zelenou k rozšíření vodní elektrárny západním směrem. Společnost Drax, která vyrábí obnovitelnou energii, chce ve svém stávajícím zařízení Cruachan postavit nový projekt za 500 milionů liber (581 milionů eur).
Starý srílanský hydraulický systém, jehož stáří se v současné době odhaduje na zhruba dva tisíce let, využívá přírodní prvky, které pomáhají shromažďovat a uchovávat dešťovou vodu. Ve světě, který se velmi rychle otepluje a každoročně se s ničivými suchy potýkají větší a větší oblasti je tento systém záchranou pro venkovské komunity, které by bez něj neměly přístup k vodě.
Údržbu větrných turbín, konkrétně zejména kontrolu jejich lopatek, by brzy mohly provádět drony a umělá inteligence, čímž by se zvýšila bezpečnost a naopak snížily náklady – a to nejen na běžnou údržbu, ale i na opravy včas nalezených poškození.
Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.
Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.
V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Ve víru nestabilních dodávek elektřiny jsou to právě střešní solární panely, co Libanoncům nabízí příslib normálnějšího způsobu života. Jde ovšem o řešení pouze pro ty, kteří si to mohou dovolit.
Podezřelé zvuky, které se v noci linou z půdy, dupání, funění, hlasité a pronikavé pištění, rachtání střešních tašek a další zvuky mohou, ale také vůbec nemusí poukazovat na přítomnost zloděje. Tedy alespoň ne v tradičním slova smyslu. Může – a s největší pravděpodobností to tak i doopravdy je – se jednat o kunu.
V minulé části seriálu bylo vysvětleno, že okna se zpravidla rosí na čtyřech místech – zvenku, mezi skly, na rámu nebo zevnitř. Rosení zvenku je v pořádku, rosení mezi skly a v oblasti rámu by mělo podléhat okamžité reklamaci a konečně rosení zevnitř je s největší pravděpodobností způsobeno některým z faktorů, které jsme zavinili sami.
Rosení oken je poměrně častý zimní jev, který řada z nás řeší pouhým otřením kondenzované vlhkosti – může přitom jít o mnohem komplexnější problém, než jen několik zbloudilých kapek, s celou řadou často souvisejících příčin.
Dánští vědci vyvinuli chemický proces, který dokáže rozebrat epoxidový kompozit lopatek větrných turbín – a současně extrahovat neporušená skleněná vlákna i jeden z původních stavebních bloků epoxidové pryskyřice ve vysoké kvalitě.
U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.