Kolečko je neocenitelným společníkem pro práce nejen na stavbě, ale i třeba na zahradě. Při práci ovšem tento pomocník dostává poměrně zabrat, a proto je velmi důležitý správný výběr kolečka, které vydrží zátěž, pro kterou ho pořizujeme.
Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.
Není ničím výjimečným, když ve vzduchu pracuje na jednom úkolu více dronů najednou – a to ať už se jedná o samostatně operující drony kontrolující nedostupná místa staveb nebo o roj. V každém případě existuje určité riziko, že do sebe drony mohou narazit. Aby se zabránilo těmto, často nákladným, haváriím, představili výzkumníci z MIT v roce 2020 systém nazvaný MADER.
Mělká jezera a rybníky vypouštějí do atmosféry značné množství skleníkových plynů, ale emise z těchto ekosystémů se svým množstvím značně liší a nejsou dobře pochopeny. To chtějí změnit vědci na Cornellské univerzitě v USA – jejich nová studie měří emise metanu a oxidu uhličitého ze 30 malých jezer a rybníků (o rozloze jeden akr nebo méně) v mírných oblastech Evropy a Severní Ameriky.
Yazd, Írán, krásný letní den čítající přes 40 °C – pouštní město v srdci země se ani v nejmenším neobtěžuje s klimatizacemi. K udržení chladu má totiž mnohem lepší technologii, starověké lapače větru. Tyto vysoké, komínové stavby (persky zvané badgirs), které vyčnívají ze střech starších domů v mnoha íránských pouštních městech fungují na poměrně velmi jednoduchém principu. Chladný vánek, který prochází konstrukcí, je přesměrován dolů do domu nebo do podzemních skladovacích prostor, kde ochlazuje potraviny podléhající zkáze.
Ten pocit známe všichni – slunce svítí, ručička teploměru sahá vysoko přes 30 °C, nikde v dohledu žádné parkování ve stínu. V případě zastavení jen na pár minut to není až takový problém, ale pokud se od nás čeká několikahodinová práce nebo jednání, s největší pravděpodobností se vrátíme do auta, které bude rozpálené a jakákoliv aktivita, včetně sezení na sedačce, bude téměř nadlidským úkolem.
Častým problémem nemovitostí v teplých jarních, letních – a vlastně i podzimních – měsících se stává dotěrný hmyz. Dokud jde o nebodavý hmyz, je jeho přítomnost obtížná, ale většinou snadno řešitelná. Jakmile se ovšem objeví hmyz bodavý, pak jde většinou všechna legrace stranou. Z těch nejčastějších, dotěrných druhů se můžeme setkat například se včelou, vosou nebo sršněm.
Modře se klikatící Vltava, která poskytuje chladnou úlevu od mozaiky horké červené, zářivě oranžové a jasně žluté, která dominuje satelitním snímkům – právě tak vypadají městské tepelné mapy Prahy z ptačí perspektivy, zachycené z vesmíru.
Častým problémem nemovitostí v teplých jarních, letních – a vlastně i podzimních – měsících se stává dotěrný hmyz. Dokud jde o nebodavý hmyz, je jeho přítomnost obtížná, ale většinou snadno řešitelná. Jakmile se ovšem objeví hmyz bodavý, pak jde většinou všechna legrace stranou.
Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.
V květnu vyrobily solární a větrné elektrárny v Portugalsku poprvé více než polovinu potřebné elektrické energie – alespoň to tvrdí ekologický, neziskový think-tank Ember. Rekordy přitom padaly i ve Španělsku, Finsku a Belgii. Silné solární nasazení, dovoz elektřiny ze Španělska a nižší poptávka udržely energii vyrobenou v Portugalsku z fosilních paliv na pouhých 24 % – navzdory suchem způsobenému propadu vodní energie.
Parkoviště, na kterém je vidět víc než jen auta a prázdná místa pro další auta. Tím přidaným prvkem, který si můžeme představit, jsou obrovské pole šikmých solárních panelů, které sedí na černých ocelových podpěrách, nasávají slunce a zastiňují vozidla zaparkovaná pod nimi.
Na Twitteru se minulý měsíc objevila zajímavá zpráva poslance DUP (UK) Sammy Wilsona, který napsal: „Velká Británie musela během této vlny veder (pozn. redakce: v červnu) spustit uhelné generátory, protože slunce je příliš silné a solární panely musely být odpojeny." To ovšem není pravda.
Sektor obnovitelných zdrojů energie v Austrálii se potýká s nelehkou situací – jak ekologicky zlikvidovat 80 milionů solárních panelů, když dosáhnou konce své životnosti?
Ve vyprahlých oblastech amerického jihozápadu leží pod našima nohama neviditelný svět. Biokrusty neboli biologické půdní kůry jsou společenstva živých organismů – mezi ně patří například sinice, zelené řasy, houby, lišejníky a mechy, které tvoří tenkou vrstvu na povrchu půd v suchých a polosuchých ekosystémech.
Časopis ASB
Nejčtenější
