Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.
V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Ve víru nestabilních dodávek elektřiny jsou to právě střešní solární panely, co Libanoncům nabízí příslib normálnějšího způsobu života. Jde ovšem o řešení pouze pro ty, kteří si to mohou dovolit.
Podezřelé zvuky, které se v noci linou z půdy, dupání, funění, hlasité a pronikavé pištění, rachtání střešních tašek a další zvuky mohou, ale také vůbec nemusí poukazovat na přítomnost zloděje. Tedy alespoň ne v tradičním slova smyslu. Může – a s největší pravděpodobností to tak i doopravdy je – se jednat o kunu.
V minulé části seriálu bylo vysvětleno, že okna se zpravidla rosí na čtyřech místech – zvenku, mezi skly, na rámu nebo zevnitř. Rosení zvenku je v pořádku, rosení mezi skly a v oblasti rámu by mělo podléhat okamžité reklamaci a konečně rosení zevnitř je s největší pravděpodobností způsobeno některým z faktorů, které jsme zavinili sami.
Rosení oken je poměrně častý zimní jev, který řada z nás řeší pouhým otřením kondenzované vlhkosti – může přitom jít o mnohem komplexnější problém, než jen několik zbloudilých kapek, s celou řadou často souvisejících příčin.
Dánští vědci vyvinuli chemický proces, který dokáže rozebrat epoxidový kompozit lopatek větrných turbín – a současně extrahovat neporušená skleněná vlákna i jeden z původních stavebních bloků epoxidové pryskyřice ve vysoké kvalitě.
U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.
Technologie zajišťující udržitelnou, obnovitelnou energii jsou důležité pro plnění energetických požadavků. To je životně důležité vzhledem k úloze fosilních paliv při produkci oxidu uhličitého, který je klíčovou hybnou silou změny klimatu. Obnovitelná energie roste celosvětově rychlým tempem, přičemž solární fotovoltaická energie poskytuje asi 30 % celosvětové obnovitelné energie a její množství se neustále zvyšuje.
Zhruba v polovině září měli švýcarští voliči možnost hlasovat pro (anebo proti) výstavbě obřího solárního parku v nedotčené části Alp. Projekt vzbudil, dalo by se říct, až nečekané emoce, jelikož Švýcarsko – možná poprvé ve své historii – nebylo vůči plánům nestranné. Vyjádřilo se jasně proti.
Použití elektrochemie k separaci různých částic v roztoku (také známé jako elektrochemická separace) je energeticky účinná strategie pro sanaci životního prostředí a vody, tedy přesněji řečeno pro čištění kontaminované vody.
Celá staletí se indická architektura vyznačuje charakteristickými, okrasnými, složitými, prolamovanými vertikálními konstrukcemi. Přestože se může zdát, že tyto prvky mají zejména estetickou funkci – a je pravda, že napomáhají k osvětlení interiéru, hře světla a tvorbě prostoru –, není to úplná pravda.
Kolečko je neocenitelným společníkem pro práce nejen na stavbě, ale i třeba na zahradě. Při práci ovšem tento pomocník dostává poměrně zabrat, a proto je velmi důležitý správný výběr kolečka, které vydrží zátěž, pro kterou ho pořizujeme.
Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.
Není ničím výjimečným, když ve vzduchu pracuje na jednom úkolu více dronů najednou – a to ať už se jedná o samostatně operující drony kontrolující nedostupná místa staveb nebo o roj. V každém případě existuje určité riziko, že do sebe drony mohou narazit. Aby se zabránilo těmto, často nákladným, haváriím, představili výzkumníci z MIT v roce 2020 systém nazvaný MADER.