Starý srílanský hydraulický systém, jehož stáří se v současné době odhaduje na zhruba dva tisíce let, využívá přírodní prvky, které pomáhají shromažďovat a uchovávat dešťovou vodu. Ve světě, který se velmi rychle otepluje a každoročně se s ničivými suchy potýkají větší a větší oblasti je tento systém záchranou pro venkovské komunity, které by bez něj neměly přístup k vodě.
Údržbu větrných turbín, konkrétně zejména kontrolu jejich lopatek, by brzy mohly provádět drony a umělá inteligence, čímž by se zvýšila bezpečnost a naopak snížily náklady – a to nejen na běžnou údržbu, ale i na opravy včas nalezených poškození.
Předsedkyně evropské komise von der Leyen během svého zářijového projevu o stavu Unie přislíbila větší podporu větrnému průmyslu a zároveň ocenila pokrok dosažený v rámci této oblasti obnovitelné energie.
Průlom v oblasti bioelektroniky – právě tak by se dal označit objev výzkumníků z EPFL (Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne), kteří se zaměřili na schopnost bakterií E. coli vyrábět elektřinu. Novinka tak nabízí udržitelné řešení pro zpracování organického odpadu, překonává předchozí nejmodernější technologie a zároveň otevírá nové obzory pro všestrannou mikrobiální výrobu elektřiny.
V roce 2015 kalifornská země strádala čtvrtým rokem sucha. Tehdejší guvernér Jerry Brown nařídil bezprecedentní snížení domácí spotřeby vody o 25 %. Farmáři, kteří spotřebují nejvíce vody, se také dobrovolně přihlásili k nařízení redukce vody, aby se vyhnuli citelnějšímu, povinnému šetření vodou v budoucnu. Brown tehdy rovněž stanovil cíl, aby stát získával polovinu energie z obnovitelných zdrojů.
Ve víru nestabilních dodávek elektřiny jsou to právě střešní solární panely, co Libanoncům nabízí příslib normálnějšího způsobu života. Jde ovšem o řešení pouze pro ty, kteří si to mohou dovolit.
Podezřelé zvuky, které se v noci linou z půdy, dupání, funění, hlasité a pronikavé pištění, rachtání střešních tašek a další zvuky mohou, ale také vůbec nemusí poukazovat na přítomnost zloděje. Tedy alespoň ne v tradičním slova smyslu. Může – a s největší pravděpodobností to tak i doopravdy je – se jednat o kunu.
V minulé části seriálu bylo vysvětleno, že okna se zpravidla rosí na čtyřech místech – zvenku, mezi skly, na rámu nebo zevnitř. Rosení zvenku je v pořádku, rosení mezi skly a v oblasti rámu by mělo podléhat okamžité reklamaci a konečně rosení zevnitř je s největší pravděpodobností způsobeno některým z faktorů, které jsme zavinili sami.
Rosení oken je poměrně častý zimní jev, který řada z nás řeší pouhým otřením kondenzované vlhkosti – může přitom jít o mnohem komplexnější problém, než jen několik zbloudilých kapek, s celou řadou často souvisejících příčin.
Dánští vědci vyvinuli chemický proces, který dokáže rozebrat epoxidový kompozit lopatek větrných turbín – a současně extrahovat neporušená skleněná vlákna i jeden z původních stavebních bloků epoxidové pryskyřice ve vysoké kvalitě.
U západního pobřeží Norska byla oficiálně spuštěna největší plovoucí větrná farma na světě. Fosilní gigant Equinor stojí za obrovskou farmou Hywind Tampern, která s kapacitou 88 megawattů (MW) bude vyrábět energii pro zásobování blízkých ropných a plynových plošin.
Technologie zajišťující udržitelnou, obnovitelnou energii jsou důležité pro plnění energetických požadavků. To je životně důležité vzhledem k úloze fosilních paliv při produkci oxidu uhličitého, který je klíčovou hybnou silou změny klimatu. Obnovitelná energie roste celosvětově rychlým tempem, přičemž solární fotovoltaická energie poskytuje asi 30 % celosvětové obnovitelné energie a její množství se neustále zvyšuje.
Zhruba v polovině září měli švýcarští voliči možnost hlasovat pro (anebo proti) výstavbě obřího solárního parku v nedotčené části Alp. Projekt vzbudil, dalo by se říct, až nečekané emoce, jelikož Švýcarsko – možná poprvé ve své historii – nebylo vůči plánům nestranné. Vyjádřilo se jasně proti.
Použití elektrochemie k separaci různých částic v roztoku (také známé jako elektrochemická separace) je energeticky účinná strategie pro sanaci životního prostředí a vody, tedy přesněji řečeno pro čištění kontaminované vody.
Celá staletí se indická architektura vyznačuje charakteristickými, okrasnými, složitými, prolamovanými vertikálními konstrukcemi. Přestože se může zdát, že tyto prvky mají zejména estetickou funkci – a je pravda, že napomáhají k osvětlení interiéru, hře světla a tvorbě prostoru –, není to úplná pravda.
