Studovala Fakultu stavební ČVUT v Praze. Ve vydavatelství Jaga Media působí od roku 2018 a zastává pozici šéfredaktorky odborných titulů REALIZACE STAVEB a TZB HAUSTECHNIK.
Ve své práci se dlouhodobě věnuje tématům na pomezí architektury, urbanismu a ekologie. Zajímá ji zejména propojení stavebního prostředí s přírodou, udržitelnost v kontextu městského plánování a dopady klimatických změn na současnou i budoucí výstavbu. Ve svých textech propojuje odborné poznatky s mezioborovým přesahem a důrazem na praktické dopady do praxe.
Technologie zajišťující udržitelnou, obnovitelnou energii jsou důležité pro plnění energetických požadavků. To je životně důležité vzhledem k úloze fosilních paliv při produkci oxidu uhličitého, který je klíčovou hybnou silou změny klimatu. Obnovitelná energie roste celosvětově rychlým tempem, přičemž solární fotovoltaická energie poskytuje asi 30 % celosvětové obnovitelné energie a její množství se neustále zvyšuje.
Zhruba v polovině září měli švýcarští voliči možnost hlasovat pro (anebo proti) výstavbě obřího solárního parku v nedotčené části Alp. Projekt vzbudil, dalo by se říct, až nečekané emoce, jelikož Švýcarsko – možná poprvé ve své historii – nebylo vůči plánům nestranné. Vyjádřilo se jasně proti.
Použití elektrochemie k separaci různých částic v roztoku (také známé jako elektrochemická separace) je energeticky účinná strategie pro sanaci životního prostředí a vody, tedy přesněji řečeno pro čištění kontaminované vody.
Celá staletí se indická architektura vyznačuje charakteristickými, okrasnými, složitými, prolamovanými vertikálními konstrukcemi. Přestože se může zdát, že tyto prvky mají zejména estetickou funkci – a je pravda, že napomáhají k osvětlení interiéru, hře světla a tvorbě prostoru –, není to úplná pravda.
Kolečko je neocenitelným společníkem pro práce nejen na stavbě, ale i třeba na zahradě. Při práci ovšem tento pomocník dostává poměrně zabrat, a proto je velmi důležitý správný výběr kolečka, které vydrží zátěž, pro kterou ho pořizujeme.
Obrovská ložiska fosfátů objevená v jihozápadním Norsku by mohla být dostatečně velká, aby zásobovala výrobu elektrických vozidel, solárních panelů a hnojiv po dobu nejméně 50 let. Cennou rudu objevila v roce 2018 společnost Norge Mining, která letos v květnu odhalila, že našla dalších 70 miliard tun materiálu.
Není ničím výjimečným, když ve vzduchu pracuje na jednom úkolu více dronů najednou – a to ať už se jedná o samostatně operující drony kontrolující nedostupná místa staveb nebo o roj. V každém případě existuje určité riziko, že do sebe drony mohou narazit. Aby se zabránilo těmto, často nákladným, haváriím, představili výzkumníci z MIT v roce 2020 systém nazvaný MADER.
Mělká jezera a rybníky vypouštějí do atmosféry značné množství skleníkových plynů, ale emise z těchto ekosystémů se svým množstvím značně liší a nejsou dobře pochopeny. To chtějí změnit vědci na Cornellské univerzitě v USA – jejich nová studie měří emise metanu a oxidu uhličitého ze 30 malých jezer a rybníků (o rozloze jeden akr nebo méně) v mírných oblastech Evropy a Severní Ameriky.
Yazd, Írán, krásný letní den čítající přes 40 °C – pouštní město v srdci země se ani v nejmenším neobtěžuje s klimatizacemi. K udržení chladu má totiž mnohem lepší technologii, starověké lapače větru. Tyto vysoké, komínové stavby (persky zvané badgirs), které vyčnívají ze střech starších domů v mnoha íránských pouštních městech fungují na poměrně velmi jednoduchém principu. Chladný vánek, který prochází konstrukcí, je přesměrován dolů do domu nebo do podzemních skladovacích prostor, kde ochlazuje potraviny podléhající zkáze.
Ten pocit známe všichni – slunce svítí, ručička teploměru sahá vysoko přes 30 °C, nikde v dohledu žádné parkování ve stínu. V případě zastavení jen na pár minut to není až takový problém, ale pokud se od nás čeká několikahodinová práce nebo jednání, s největší pravděpodobností se vrátíme do auta, které bude rozpálené a jakákoliv aktivita, včetně sezení na sedačce, bude téměř nadlidským úkolem.
Častým problémem nemovitostí v teplých jarních, letních – a vlastně i podzimních – měsících se stává dotěrný hmyz. Dokud jde o nebodavý hmyz, je jeho přítomnost obtížná, ale většinou snadno řešitelná. Jakmile se ovšem objeví hmyz bodavý, pak jde většinou všechna legrace stranou. Z těch nejčastějších, dotěrných druhů se můžeme setkat například se včelou, vosou nebo sršněm.
Modře se klikatící Vltava, která poskytuje chladnou úlevu od mozaiky horké červené, zářivě oranžové a jasně žluté, která dominuje satelitním snímkům – právě tak vypadají městské tepelné mapy Prahy z ptačí perspektivy, zachycené z vesmíru.
Častým problémem nemovitostí v teplých jarních, letních – a vlastně i podzimních – měsících se stává dotěrný hmyz. Dokud jde o nebodavý hmyz, je jeho přítomnost obtížná, ale většinou snadno řešitelná. Jakmile se ovšem objeví hmyz bodavý, pak jde většinou všechna legrace stranou.
Největší světové bouře, které zpravidla bičují otevřené moře – anebo srovnávají budovy na pevnině se zemí –, dlouho strašily vývojáře větrných elektráren. To se nyní mění. Stále častěji se ke slovu dostávají turbíny navržené tak, aby vydržely tropické cyklóny. Jedním z nejnovějších příkladů je plovoucí větrná turbína odolná proti tajfunu, která brzy pomůže pohánět pobřežní ropnou plošinu v Číně.
V květnu vyrobily solární a větrné elektrárny v Portugalsku poprvé více než polovinu potřebné elektrické energie – alespoň to tvrdí ekologický, neziskový think-tank Ember. Rekordy přitom padaly i ve Španělsku, Finsku a Belgii. Silné solární nasazení, dovoz elektřiny ze Španělska a nižší poptávka udržely energii vyrobenou v Portugalsku z fosilních paliv na pouhých 24 % – navzdory suchem způsobenému propadu vodní energie.
