Partneři sekce:
  • XELLA

Více zeleně, respekt k památkám. Známe výslednou podobu nové pražské čtvrti Bubny-Zátory

Bubny Zátory pohled sever

Budoucí městská čtvrť Bubny-Zátory v Praze má finální podobu. Územní studie, ke které se občané vyjadřovali loni v létě, byla aktualizována dle připomínek. Mezi nejzásadnější změny ve studii oproti předchozímu návrhu patří snížení výškové hladiny v některých částech čtvrti, větší důraz na zeleň a obecně větší respekt k památkám.

Souběžně s pořízením územní studie probíhá i změna územního plánu, která byla schválena v říjnu 2020. Veřejné projednání návrhu změny územního plánu se odehraje zhruba za rok. Ovšem již nyní mají vlastníci možnost projektovat podle finální verze studie.

„Díky všem aktérům, co se na téhle složité dohodě v území podíleli, včetně kolegů z městské části. Nová městská čtvrť nabídne bydlení pro 25 tisíc obyvatel a k tomu ještě 29 tisíc pracovních míst,“ uvedl Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora hl. m. Prahy a dodává: „vše jsme navíc paralelně urychlili novou změnou územního plánu, která šetří všem skoro dva roky času, než kdybychom pokračovali podle dosavadního předpokladu, tedy podle původní změny územního plánu z roku 2008. Tu jsme proto již v říjnu definitivně ukončili.“

Z brownfieldu čtvrť pro 25 tisíc obyvatel

Praha tímto krokem i nadále pokračuje v plánech na postupnou obnovu všech zásadních brownfieldů, které jsou nyní jen jizvami města. Přeměna 110 hektarového území Bubny-Zátory se nyní výrazně posunula dopředu. Územní studie, která určuje, jak by měla nová městská čtvrť vypadat, má totiž finální podobu. Návrh studie, kterou zpracoval atelier Pelčák a partner architekti s atelierem Thomas Müller + Ivan Reimann Architekten ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), byla představena veřejnosti v létě 2019.

Občané, spolky i městská část se mohli k návrhu vyjádřit a podat připomínky, což se také stalo. Autoři společně s magistrátem připomínky následně zpracovali a vytvořili finální návrh studie, podle které vznikne nová čtvrť. Podrobnost územní studie je vypracovaná do detailu, který odpovídá regulačnímu plánu.

„Holešovice a Letná se propojí, jak to je již sto let plánováno. Čeká nás ještě dlouhá práce, aby vznikla část města, která splní očekávání jak stávajících, tak budoucích obyvatel Prahy 7. Děkuji všem sousedům z naší městské části, kteří se na výsledku podíleli připomínkami a komentáři,“ říká starosta Prahy 7 Jan Čižinský.

Změna územního plánu

Finální podoba studie navazuje na nově schválenou změnu územního plánu. Díky dobré spolupráci a koordinaci všech zainteresovaných bylo možné změnu územního plánu schválit souběžně s dokončením finální podoby studie. Nedošlo tedy k žádnému zbytečnému zdržení kvůli administrativě.

Snímek obrazovky 2020 12 16 v 15.13.56
Návrh předpokládaného harmonogramu dle SE1 MHMP / Ing. arch. Filip Foglar a tým doc. Ing. arch. Petr Hlaváčka | Zdroj: IPR Praha

Hlavní změny v územní studii, které se upravily na základě připomínek:

1/ Změna výškové regulace věže u Výstaviště

Dochází k citlivějšímu urbanistickému řešení mezi novou čtvrtí a areálem Výstaviště u Stromovky. Nově je maximální výška věže na této straně stanovena na 12 podlaží místo původních 18 podlaží.

8
1/ Změna výšková regulace věže u Výstaviště |

2/ Respektování všech památek

Studie nově zachovává i objekt historické vodárny a ochraňuje budovu bývalé holešovické elektrárny s kovárnou, a to dokonce v památkově „očištěné“ původní podobě.

1
2/ Respektování všech památek |

3/ Lepší propojení Centrálního parku se Stromovkou

Nově došlo k rozšíření zeleného koridoru propojující Centrální park se Stromovkou až na 30 metrů.

2
3/ Lepší propojení Centrálního parku se Stromovkou |

4/ Nové zelené plochy

Ve studii přibyly nové zelené plochy a obecně byl kladen větší důraz na rozšíření zeleně. Příkladem může být i nový požadavek na doplnění ploch zeleně v okolí filharmonie nebo nový parčík mezi dvěma železničními tratěmi.

3
4/ Nové zelené plochy |

5/ Centrální park

Studie na Centrální park nyní nahlíží jako na specifický projekt, který bude mít svou vlastní koncepci. Podobně je na tom i projekt nového náměstí u Nádraží Holešovice, který bude mít také svůj vlastní projekt. Projekt se nyní bude dále dopracovávat a prioritně řešit.

4
5/ Centrální park |

6/ Nové uspořádání bloku obchodního centra

Původní jeden blok nákupního centra je nově rozdělen na 3 jednotlivé bloky. Navíc dochází i ke zmenšení obchodní plochy dle připomínky městské části. Jednotlivé bloky nyní lépe zapadají do celkové struktury čtvrti.

5
6/ Nové uspořádání bloku obchodního centra |

7/ Koordinace členění bloků podle vedení trasy metra

Navrhované budovy jsou upraveny tak, aby lépe respektovaly stavění nad trasou metra. Došlo tak k úpravě ploch veřejných prostranství a některých bloků.

6
7/ Koordinace členění bloků podle vedení trasy metra |

8/ Předpolí Hlávkova mostu

Detailní územní studie vypracovaná městem prověřila možnosti a potvrdila původní řešení. Území určené pro výstavbu Vltavské filharmonie vytvoří jednak předprostor a jednak propojí budovu Vltavské filharmonie s nábřežím. Podoba budovy Vltavské filharmonie a ztvárnění celé parcely včetně nábřeží však vzejde až z architektonické soutěže.

7
8/ Předpolí Hlávkova mostu |

„Při koncepci celého území nejde na prvním místě o řešení dílčích problémů – např. dopravy, rozvoje nebo městské zeleně. Naopak je potřeba nejdříve objasnit úlohu a význam území v kontextu celého města. Z tohoto pak musí být vyvozeny nové priority,“ vysvětluje důležitost územní studie jeden z autorů Petr Pelčák z Pelčák a partner architekti.

Původní změna územního plánu byla letos v říjnu nahrazena novou změnou se zrychleným režimem pořizování. Ta bude proto už posledním zásadním krokem před samotnou výstavbou. Předpokládá se zároveň dopracování schválené územní studie do podoby územní studie pro rozhodování v území nebo jiné formy regulační dokumentace. Již nyní však mohou vlastníci pozemků v území plánovat výstavbu dle finální verze územní studie. Celý proces se tedy posunuje výrazně dopředu a předpokládá se, že samotná výstavba by mohla začít zhruba do čtyř let.

„Těší mě, že se daří takto velký projekt posouvat dál. Věřím, že i nadále bude fungovat dobrá spolupráce s vlastníky, městem a investory a podaří se nám tak zužitkovat jeden z největších brownfieldů v Praze,“ uzavírá Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

TEXT: Red
ZDROJ: IPR Praha
RubrikyUrbanismus