Stromy jako záchranáři: Zeleň ve městech může zachránit miliony životů
Eliška Hřebenářová Rychle postupující urbanizace a změna klimatu představují pro městské populace dvojí výzvu – koncentrace zástavby zvyšuje letní teploty ve městech a současně ubývá přírodních prvků, které by mohly tyto negativní efekty tlumit. Nová globální studie však přináší zásadní poznatek: rozšíření zeleně ve městech může hrát klíčovou roli při ochraně zdraví a životů obyvatel.
Podle modelových výpočtů mohlo 30% zvýšení vegetace v městských oblastech v letech 2000 až 2019 zabránit více než 1,1 milionu úmrtí souvisejících s horkem. Stromy a další rostliny se tak ukazují být nejen estetickým, ale především životně důležitým prvkem městského prostředí.
Vegetace, klíč v boji s hotspotem
Vystavení extrémním teplotám představuje závažné zdravotní riziko, které bude vlivem klimatické změny nadále narůstat. V uvedeném dvacetiletém období bylo podle výzkumu s vysokými teplotami spojeno přibližně 500 000 úmrtí ročně, což představuje téměř 1 % všech úmrtí na světě. Prognózy přitom varují, že do konce století by v nejhorších scénářích globálního oteplování mohl podíl úmrtí souvisejících s horkem v některých částech světa vzrůst až na 16,7 %.
Rozšíření zeleně ve městech přitom nabízí jednu z nejefektivnějších možností, jak čelit těmto rizikům. Vegetace ochlazuje okolní prostředí několika způsoby – stíní povrchy, odráží sluneční záření a zvyšuje evapotranspiraci, tedy kombinaci výparu vody z půdy a transpirace rostlinami. Tento proces přispívá k proudění vzduchu a celkovému snižování teploty. Například zvýšení podílu vegetace o zmíněných 30 % by podle modelu vedlo ke snížení průměrné denní teploty o 0,19 °C. I takto malý pokles může znamenat zásadní rozdíl v počtu lidí vystavených nebezpečným teplotním extrémům.
Komplexní vliv na lidské zdraví
Přínosy městské zeleně ovšem nekončí u termoregulačního efektu. Výzkum naznačuje, že vegetace může snižovat riziko úmrtí spojeného s horkem i prostřednictvím dalších mechanismů. Patří sem zlepšení kvality ovzduší, podpora fyzické aktivity, snížení stresu a pozitivní dopady na duševní zdraví. Zeleň také přispívá k sociální soudržnosti, čímž posiluje odolnost komunit vůči environmentálním stresorům.
Globální model výzkumu zahrnoval data z 830 městských oblastí v 53 zemích a využil satelitní index vylepšené vegetace (EVI), který vyhodnocuje množství a hustotu zeleně. Z výsledků vyplynulo, že zvýšení vegetace o 10 %, 20 % a 30 % by vedlo ke snížení teploty o 0,08 °C, 0,14 °C a 0,19 °C, což by mohlo zabránit 0,86, 1,02 a 1,16 milionu úmrtí v souvislosti s horkem. To představuje 27,2 %, 32,2 % a 36,7 % všech úmrtí souvisejících s horkem v letech 2000 až 2019. Tyto hodnoty odpovídají více než třetině všech úmrtí tohoto typu během sledovaného období. Nejvýraznější pozitivní dopad byl modelován pro Asii, zejména její jižní a východní část, kde se podařilo simulovat více než půl milionu potenciálně zachráněných životů.
Zeleň jako součást klimatické strategie měst
Získaná data ukazují, že rozšiřování zeleně není jen estetickým nebo ekologickým zlepšením městského prostředí, ale přímou strategií pro zlepšení veřejného zdraví. Stromy a další vegetace představují jednu z mála možností, jak v krátkodobém horizontu účinně zmírnit dopady rostoucích teplot. Opatření zaměřená na výsadbu stromů, zachování parků a zavádění zelené infrastruktury tak musí být nedílnou součástí klimatické adaptace měst.
Vzhledem k tomu, že extrémní horko bude v nadcházejících desetiletích stále častější a intenzivnější, je třeba jednat systematicky – nejen snižovat emise skleníkových plynů, ale i vytvářet prostředí, které dokáže chránit zdraví a životy obyvatel. Stromy a traviny ve městech v tomto směru představují překvapivě účinný nástroj.
Zdroj: Euronews, Pragmatica, Phys
