Pozvání na čaj do čajového domu
Čajový dům je typickým zástupcem tradičních dřevěných staveb japonské architektury. V současné podobě je znám několik staletí, i jeho návštěva je stále pro hosty mimořádnou událostí. Ideální spojení místa, kde se dům nachází, se stylem stavby a neobyčejnou atmosférou při pití čaje poskytuje prostor k uvolnění a oproštění se od každodenních starostí.
V našich končinách jsou sice zatím stále poměrně netypickými stavbami, nicméně z výše popsaného vyplývá, že by se zde stavět určitě měly. Stejný názor měli také architekti David Maštálka a Lenka Křemenová z ateliéru A1 Architects a nezůstali jen u slov. Lenky Křemenové jsem se zeptala, jak vznikl nápad postavit ne jeden, ale hned několik takových domů?
První čajový dům byl předmětem Davidovy diplomové práce na UMPRUM. Téma si zvolil jednak s cílem navrženou stavbu osobně fyzicky zrealizovat, ale také proto, že i přestože je stavba čajového domu na první pohled malá svým měřítkem, je v ní ukryt „velký“ obsah. Pro nás samotné bylo posléze překvapením, kolik dalších stavebníků se ozvalo s podnětem pro návrh a realizaci podobných staveb. Dnes jsou dle našeho návrhu zrealizované již čtyři a další dva jsou ve stavu projektu.
Mohou být čajové domu určeny i k bydlení nebo jde o víkendové stavby či objekty k občasnému využívání?
Zjednodušeně lze říci, že čajový dům je takový minimální prostor pro setkávání, kde můžete hovořit se svými hosty, o čemkoliv chcete, „zapomenout“ na svět kolem vás nebo si jen tak přijít v klidu přečíst knížku. A u toho popíjet, cokoliv co chcete. Tím se dostáváme k tomu, že nejsme rozhodně žádní ortodoxní následovníci některé z čajových škol – máme jen prostě rádi čaj. Tyto drobné stavby nejsou ani mnohdy určené k dlouhodobému pobytu, nicméně přespat se v nich dá a je to vždy zážitek, protože hlavním motivem stavby je to, aby byla co nejmenší a přitom působila jako velká.
Jaké dřevo a další stavební materiály a technologie byly pro stavbu použity?
U všech našich projektů preferujeme použití lokálních dřevin, a to zejména z toho důvodu, že dobře ustojí místní podnební podmínky. V případě nosných konstrukcí jde často o dub, naopak na vnější plášť doporučujeme modřín – vždy bez povrchové úpravy. Vnímáme jako přirozené, že dřevo stárne, šedne, praská – je to jedna z jeho kvalit – i jako staré je vždy velmi krásné.
Jde o domy podle přísně japonského vzoru nebo je to jakási česká modifikace – tedy dům přizpůsobený místním podmínkám, případně způsobu života?
Domy jsou samozřejmě japonskou tradicí inspirované, ovšem velmi často pouze v ideové rovině. To znamená, že dům by měl mít ohniště a nízký vstup. Nízký vstup proto, že host by měl vyjádřit při vstupu dovnitř určitou pokoru – v nízkém vstupu tedy vždy sklopí hlavu. Každopádně návrh velmi často čerpá z evropského pohledu na prostor a svět kolem nás.
Kde jste sbírali zkušenosti a inspiraci – byli jste třeba na workshopu v Japonsku…?
Inspirací v architektuře nám jsou skutečně cesty a původní řemeslná práce. Mnohdy jde o cesty po Čechách, které jsou rozmanitostí své krajiny skutečně velmi pestré. Konkrétně pro čajové domy nám však skutečně největší inspirací bylo dvouměsíční putování po Japonsku, při kterém jsme se společně seznámili s profesorem a architektem Trunobu Fujimorim.
Jaká je konstrukce čajových domů – jsou zateplené?
Žádný z čajových domů, které jsme zrealizovali, zateplený není, ten poslední má již na podlaze pod rohoží elektrickou topnou rohož.
NEPŘEHLÉDNETE: ČERNÝ ČAJOVÝ DŮM PROPOJUJE LES A ZAMYŠLENOU ZAHRADU
Od partnerů ASB
Jací lidé si takový domek pořizují, pokud lze shrnout například zájmy, způsob života a podobně?
V tomto směru nelze jakkoliv zobecňovat – jsou to lidé, kteří mají zkrátka rádi čaj a nehraje rozhodně roli jejich finanční nebo jiné zázemí.
Můžete sdělit alespoň rámcovou cenu – nemusí jít o částku, ale třeba o srovnání s jinými stavbami podobné velikosti či účelu…
Docházíme k závěru, že čím menší stavba, a současně větší nároky na řemeslo, tím je její cena vyšší. Dostáváme se obvykle až na pětinásobně vyšší cenu metru čtverečního podlahové plochy, než bývá průměrná cena metru čtverečního novostavby rodinného domu. I proto jsou naše čajové domy skutečně malé.
Připravila: Daniela Bartošová
Foto: David Maštálka
