Téměř nula není nula. Na cestě k energetické úspornosti budov

Zdroj: Centrum pasivního domu.

Od letošního ledna platí norma, podle které se mohou stavět pouze domy se spotřebou energie blízké nule. To však ještě neznamená, že se takové opravdu staví.

Kdo by se staral o pasivní domy, když nájemci kanceláří prchají do home-officů a když ten, kdo potřebuje bydlení, kupuje cokoliv, co ještě zbylo? 

Téma má však stále zásadní význam, a to nejméně ze dvou důvodů. Prvním a dostačujícím je nutnost naplnění směrnice Evropské unie o energetické úspornosti budov. Podle ní se od počátku letošního roku musejí nové stavby a rekonstrukce stávajících objektů realizovat tak, aby jejich celková spotřeba energie byla minimální nebo nulová.

Druhým důvodem je, že jde o jedno z mála ekologických opatření EU, ne-li jediné, které funguje. Což znamená, že jeho splnění neruinuje průmyslová odvětví, stavebníky ani konečné uživatele budov. Těm naopak zpravidla přináší zlepšení životních podmínek. A zároveň toto opatření zřejmě skutečně chrání životní prostředí.

Pasivní dům pod smrkem, autor: Archcon.
Pasivní dům pod smrkem, autor: Archcon. | Zdroj: Centrum pasivního domu.

Krok za krokem podle velikosti

K pasivnímu standardu neboli k šetrným či udržitelným budovám se dospělo postupným zpřísňováním norem a všichni zúčastnění, architekti, projektanti, investoři, zhotovitelé i výrobci stavebních materiálů, měli dostatek prostoru na vzdělávání, získávání informací, osvojení si nových dovedností a postupů i na jejich ověření v praxi. Udržitelnému stavění jsou nápomocny také certifikační systémy budov, nejznámější jsou zřejmě BREEAM a LEED, které ovšem sledují mnoho dalších aspektů vedle spotřeby energie.

„Nejedná se o žádnou revoluci ve stavění, jde spíše o rozumnou evoluci ve výstavbě domů,“ říká Petr Stejskal, obchodní a marketingový ředitel výrobce stavebních materiálů Heluz. „Proto se intenzivně věnujeme školením, sdílení informací a ukázkám správných příkladů z praxe, aby projektanti a architekti měli podklady pro své klienty, kteří chtějí kvalitně bydlet ve svém domě.“

K tomu se přidává Marek Žídek, obchodní ředitel cihlářské firmy KM Beta: „Návrh a realizace pasivního domu neřeší jen hodnotu součinitele prostupu tepla vnější stěny, ale souhrn opatření vedoucí k tomuto cíli, jako je tvarové řešení stavby s minimální plochou opláštění, orientace stavby ke světovým stranám, využití obnovitelných zdrojů energie, správné řešení konstrukčních detailů a co nejnižší součinitel prostupu tepla u výplní otvorů a v neposlední řadě i u vnějších stěn.“

Řídící systémy

Důležitou součástí úsporných domů jsou moderní technologie. Zpravidla se schovají pod pojem „chytrý dům“. Dovedou zajistit optimální vytápění, chlazení, větrání i osvětlení budov nejen pomocí vnitřních zařízení (topení, vzduchotechniky, osvětlení aj.), ale také vnějších (zastínění oken, fasády, zelené střechy).

Jejich úloha vzroste, když si uvědomíme, že v mnoha velkých objektech, například ve veřejných budovách, jako jsou úřady, kanceláře, divadla nebo obchodní centra, po část dne, leckdy po většinu dne, není téměř nikdo nebo je pohyb a rozmístění lidí uvnitř velmi nerovnoměrné. Efekty mají jak pokročilé řídicí systémy, tak samotné funkční systémy, jako jsou solární panely, fotovoltaické články, tepelná čerpadla, rekuperační jednotky a další.

Návrh pasivní budovy MŠ Mydlinky v Praze 12, autor: LOXIA |

Změny stavebních předpisů a nabídka nových technologií však mají i nepříjemný aspekt rychlého morálního zastarávání staveb. Mnohé budovy sotva dvacetileté jsou zralé ke generální rekonstrukci, jiné objekty, jimž není ani 40 let, čeká destrukce. Není zdaleka snadné dnes rozhodnout, zda i tento aspekt je „ekologický“.

Poptávka po úsporných stavbách

A nejednoznačný je i poměr v poptávce po energeticky úsporných stavbách. Developeři kancelářských prostor se k udržitelnému stavění kloní už řadu let. Vylepšují tím svůj dojem, který vytvářejí na veřejnosti, i image budoucích uživatelů budov – nájemců, kteří zase tvrdí, že na vyspělé a progresivní kancelářské prostory snáze nalákají vysoce kvalifikovanou pracovní sílu.

Především se však při únosném zvýšení pořizovacích nákladů zvyšuje také tržní hodnota objektu. Na výši nájemného se to nemusí odrazit bezprostředně, záleží ještě na mnoha dalších okolnostech (poptávce a nabídce příslušných prostor, lokalita apod.), ale citelněji se tento fakt projeví při prodeji budovy. Což u developerů bývá jen několik let po dokončení, resp. obsazení budovy.

V letošním roce by mělo být v Praze otevřeno 19 nových kancelářských objektů, z toho 10 novostaveb a 9 rekonstruovaných. Není už překvapivé, že všechny jsou či budou certifikovány v některém ze systému BREEAM nebo LEED. Dá se říci, že energeticky úsporná kancelářská budova je dnes už standardem a stává se jím i v segmentu maloobchodních nemovitostí.

Bydlení až nakonec

Méně průkazný je průboj udržitelného stavění do rezidenční výstavby. Je to dáno mj. tím, že příslušné normy vstupovaly v platnost postupně v čase podle velikosti budov. Rodinné domy přišly na řadu naposledy – letos. Mnoho malých soukromých stavebníků se proto snažilo získat stavební povolení a zahájit stavbu v roce 2019, aby se na ně zpřísněné normy ještě nevztahovaly.

Dalším důvodem jsou pořizovací náklady. Energeticky úsporné domy jsou v pořizovacích cenách dražší. Projektanti i zhotovitelé se jen nemohou dohodnout o kolik. Odborné odhady se pohybují mezi 5 a 30 procenty ve srovnání s „obyčejným“ domem. Nejčastěji se ale zvýšené náklady pohybují mezi 10 a 15 procenty.

I to může ale být hodně pro malého stavebníka, který neuvažuje o tom, že dům za několik let prodá nebo že jej výhodněji pronajme. Jako s ekonomickou protiváhou může uvažovat o nižších provozních nákladech, vyšším komfortu bydlení a snad přidá i své ekologické smýšlení.

Pětinový nárůst

Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že loni bylo v ČR dokončeno 19 245 rodinných domů. Centrum pasivního domu vypočítává, že rodinných domů s velmi nízkou spotřebou energie bylo jen asi 1 200 a dohromady celkem 7 200. Roční nárůst tak byl pětinový, celkový podíl těchto domů se ovšem zvýšil o jeden procentní bod na 6 procent. Je to velmi málo ve srovnání s téměř stoprocentním podílem šetrných budov veřejných a státních.

Ačkoliv přísnější standardy byly známy dlouho dopředu, nejméně od roku 2013, kdy byla příslušná směrnice EU přijata a postupně jednotlivými členskými státy implementována, do rezidenční výstavby vstupovaly na poslední a velmi nevhodnou chvíli. Tedy v období, kdy ceny bydlení začaly neúměrně stoupat ve všech svých složkách, cenou pozemků počínaje a cenou stavebních prací nekonče.

Zřejmě ani státní dotace, jako např. tituly Zelená a Nová zelená úsporám, nedokázaly zvýšené náklady přiblížit finančním možnostem, resp. rozumné ekonomické návratnosti z pohledu stavebníků. Ze stejného důvodu – udržení cenové dostupnosti a konkurenceschopnosti – k udržitelným projektům přistupovali velmi opatrně i developeři bytových domů. I když faktem zůstává, že v poslední době se energetická úspornost prodrala do čela marketingu řady nových bytových souborů.

Téměř nulová spotřeba energie

Odborníci uklidňují veřejnost, že nové předpisy nejsou nikterak drastické. Za pomoci dobrého projektu, vhodných stavebních materiálů a střízlivého využití moderních (obnovitelných) zdrojů energie se lze do odhadovaných 13 % zvýšení nákladů „vejít“. Není totiž pravda, že se od letoška u nás smějí stavět domy pouze pasivní nebo s nulovou spotřebou energie. Platná vyhláška hovoří o domech „s téměř nulovou spotřebou energie“, které ke skutečné nule mohou mít ještě dost daleko.

Citovaný pojem zavedl již v roce 2000 zákon 406 o hospodaření s energií. Tento zákon ukládá za povinnost, aby stavby navržené od jistého data byly projektovány jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Tato povinnost platí pro všechny nové budovy veřejné moci od roku 2018 a pro ostatní budovy bez ohledu na velikost od roku 2020. Pro větší budovy u obou typů nastala tato povinnost již dříve, podle velikosti objektů. 

Poslední novela zákona z letošního ledna definuje budovu s téměř nulovou spotřebou energie jako „… budovu s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. 

V dosavadním textu bylo záměrně užito nejrůznějších názvů pro energeticky úsporné, udržitelné, ekologicky přátelské stavby, abychom si nyní, při citaci zákonů, různé termíny upřesnili. U budov s téměř nulovou spotřebou energie se měrná potřeba tepla může pohybovat mezi 30 až 80 kWh/(m2.rok).

„Například nízkoenergetický dům je definován měrnou potřebou tepla na vytápění do 50 kWh/(m2.rok), pasivní dům potřebou 20 kWh/(m2.rok). Pokud lidé chtějí získat nejvyšší možnou dotaci z programu Nová zelená úsporám, měla by se tato hodnota vejít do 15 kWh/(m2.rok),“ vysvětluje Ondřej Žídek, energetický specialista firmy G Servis CZ, na portálu tzb-info.cz.

Průkaz energetické náročnosti budov

Skutečnost, že budova splňuje zákonné standardy, se prokazuje Průkazem energetické náročnosti budovy. Teoreticky tedy lze požadavkům vyhovět třeba jen vhodnými stavebními materiály a silnější izolací. V praxi se do výpočtů zahrnuje energie, velmi zjednodušeně řečeno, kterou dům spotřebovává, a energie, kterou pro svou spotřebu získává „zvenčí“ z neobnovitelných zdrojů. Té musí být co nejméně. Proto se dnes takový dům bez moderních technologií neobejde. Není však nutné použít všechny nebo ty nejdražší.

Návrh nejvyšší dřevostavby v ČR – nové sídlo centrály společností GoPay a TERMS | Zdroj: Perspektiv

Požadavek krytí spotřeby energie obnovitelnými zdroji „ve značném rozsahu“ konec konců požaduje i citovaná vyhláška. Avšak žádný „rozsah“ ve skutečnosti nedefinuje. „Tento požadavek celé problematice energetické náročnosti přidává nový rozměr. V praxi vyvolal řadu rozporuplných reakcí mezi energetickými specialisty a projektanty.“

„V konečném důsledku by striktní aplikace tohoto ustanovení zákona znamenala, že nové budovy by byly notně osázeny solárními nebo fotovoltaickými panely nebo by bylo nutné je vytápět tepelnými čerpadly či s pomocí kotlů na biomasu apod.,“ konstatuje Petr Horák z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně.

Obnovitelné zdroje

Ministerstvo průmyslu a obchodu ovšem v roce 2017 vydalo stanovisko, které splnění této podmínky v praxi nevyžaduje. „Ve stručnosti toto stanovisko uvádí, že při výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie je postačující splnit požadavky dle vyhlášky 78/2013 Sb. týkající se hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla, celkové dodané energie a dodané neobnovitelné primární energie.“

„Podmínku dle zákona 406/2000 Sb., že spotřebovaná energie musí být pokryta převážně z obnovitelných zdrojů, není tedy nutné splnit. V praxi to znamená, že můžeme mít nové budovy, které splní požadavek na budovu s téměř nulovou spotřebou energie, aniž by tato budova měla instalovaný obnovitelný zdroj energie,“ vysvětluje P. Horák ve svém článku na tzb-info.cz.

Pochopit a šetřit

Legislativa tedy není docela jednoduchá a ve vykazování plnění norem se dá i šidit. Jde o to, aby k tomu bylo co nejméně důvodů. A důvodů bude tím méně, čím levnější budou materiály a technologie, čím kvalitnější poradenství, čím šikovnější projektanti a čím vzdělanější a nadšenější budou stavebníci, respektive investoři.

Tím se vracíme k začátku nejen tohoto, ale téměř všech odborných článků na dané téma: kvalitní nízkoenergetický dům začíná kvalitním projektem. Když se proberete základními radami a zásadami, zůstává pravidlo správné orientace vůči světovým stranám, vůči okolní zástavbě a tvaru terénu, vhodná vnitřní dispozice.

Kvalita projektu

Vyplývá z toho domek ideálně ve tvaru kostky nebo kvádru s delší stranou obrácenou k jihu, s kuchyní a technickým zázemím na severní straně, s oddělenými sektory vytápěnými a nevytápěnými, s plochou nebo jen mírně skloněnou střechou. Domek z kvalitních materiálů, s minimem tepelných mostů, s detailně propracovanými a provedenými konstrukčními spoji.

Architekti uklidňují, že unifikace vnějšího vzhledu, diktovaná termodynamickými zákony a počítačovými modely, nehrozí. Vkus a osobní potřeby zadavatelů jsou nejméně tak rozmanité jako přírodní podmínky, do kterých je ten který projekt zasazován.

Preference uživatelů vedou k tomu, že kompromisy budou jedni hledat a akceptovat v jiných parametrech než druzí. Ačkoliv se zdá, že nízkoenergetických rezidenčních objektů je stále málo, pro inspiraci jsou již k dispozici velmi pozoruhodné realizace, na které upozorňují odborné časopisy, weby i výsledky architektonických soutěží.

Návrh nejvyšší dřevostavby v ČR – nové sídlo centrály společností GoPay a TERMS | Zdroj: Perspektiv

Rezidenční i veřejné stavby

Od partnerů ASB

To se týká nejen rezidenčních, ale i veřejných staveb. I pro ně platí normy a fyzikální zákony. „Estetika je velice subjektivní věc a každý architekt inklinuje k nějakému jinému výrazu,“ oponuje Jana Mastíková, hlavní architektka studia Loxia.

„Musíme pracovat s tím, co je, a já netvrdím, že všechny normy jsou správné. Nemyslím si, že fanatická posedlost snižováním energetické náročnosti a emisí oxidů uhlíku je správná. Vždy si musíme říci, k jakému účelu má stavba sloužit. Nenapadlo by mne, že kostel má být energeticky pasivní. Mateřská školka určitě ano, tam to úplně sedí.“

Text: Jan Tesař
Foto: Centrum pasivního domu, LOXIA a Perspektiv
Článek byl publikovaný v časopise Green ASB 6/2020.