Obytná stodola – příběh cesty k domovu

Obytná stodola – příběh cesty k domovu

Architekti Alena a Tomáš Bezpalcovi si jako své místo k žití vybrali Středočeskou vrchovinu. Dům postavili na místě původní stodoly, a protože je oběma vlastní citlivý přístup k přírodě a venkovu a respektují atmosféru místa, nemohl být nový dům okázalý a výrazný. Stavba spíše nenápadná se nepyšní nejnovějšími trendy, ani se nesnaží pateticky odkazovat na minulost, je v ní všeho „tak akorát“. Ale abych jen nepopisovala, oslovila jsem přímo Ing. arch. Tomáše Bezpalce a požádala ho, aby mi o domě něco řekl. Případně i nějaký příběh, protože každý dům má ten svůj.

Proč jste si ke stavbě domu vybrali právě tento pozemek?

Ještě za studií jsem před vyhozením zachránil dobrou, tehdy zřejmě tajnou, mapu. Na té jsme podle hustoty a orientace vrstevnic hledali jižní svah s výhledem a objevili jakousi Klokočnou v nadmořské výšce 500 m.n.m. a 35 km od Prahy. Zde byla na prodej stodola po zásahu bleskem. S prodejem musela tehdy – v roce 1978, souhlasit řada lidí, kterým do toho vůbec nic nebylo, ale nakonec se nám podařilo stodolu s pozemkem koupit. Manželka, také architektka, považovala místo na hraně svahu za až příliš dramatické a navrhla uklidnění vytvořením vodorovných ploch – nasypaných teras a malé vodní plochy.

Při návrhu nového domu jste zachovali ráz původního stavení – stodoly…

Stodola byla na pohledově velmi exponovaném místě a jiná než nízká podélná hmota po vrstevnicích by na tom místě bylo barbarství. Ale stodolu samotnou nešlo pro obytnou stavbu využít, byla vlhká a zděná na hlínu z kamení velmi různé velikosti. Dodatečnou izolaci proti vlhkosti nebylo možné udělat. Zachovali a využili jsme tedy základy a všechen materiál ze stodoly, trámy jako stavební dřevo, velké kameny jako venkovní kamenné prvky, schody a dlažby. Krytinu, malé kamení a hlínu jsme pak použili do již zmíněných násypů teras. Nový dům je při severním okraji pozemku, aby ke slunci a na výhled byla před domem co největší obytná zahrada. Rodinný dům na venkově je vždy usedlost, musí být k dispozici překvapivě rozsáhlé provozní venkovní i kryté prostory. Proto jsme na severu za domem ponechali prostor pro úzký provozní trakt a hospodářský dvůr.

Jaké je vnitřní uspořádání?

Jeden recenzent – kolega architekt kdysi napsal, že dispozice domu je místy nepřátelská. Nevím, velmi rozhodná ale je. Všechny obytné místnosti včetně kuchyně jsou důsledně orientovány do vlastní zahrady, ke slunci a na výhled, a z každé tam je možno přímo vystoupit. Průchod záměrně úzkými balkonovými dveřmi z bezpečí domu do opojného volného prostoru je zážitkem. A opačně. Všechny provozní místnosti jsou orientovány na sever do hospodářského dvora, kam se jednou z nich také dá projít. Obecně je výhodné do domu vstupovat doprostřed dispozice. V našem případě vzhledem k poloze příjezdu k domu a hospodářského dvora jsme vchod umístili do čela domu. Přes zádveří se šatnou se tak vstupuje přímo do obývacího pokoje.

Jak jste dům stavěli?

Svépomocí, ze značné části vlastníma rukama, v letech 1980 až 2002. Když jsme jako architekti měli zajímavou práci, nestavěli jsme. Ale zase jsme vydělali peníze na pokračování stavby.

Za tu dobu se hodně změnilo, prošel dům nějakými úpravami? A kdybyste stavěli znova, udělali byste něco jinak?

Když jsme dům někdy v roce 1978 navrhovali, mysleli jsme, že budeme muset do smrti chodit do práce, takže dům byl čistě přízemní s pouze malou pracovnou. Po revoluci jsme příčky vymezující pracovnu zbourali, obývací pokoj zvětšili a zcela jinak uspořádali, část půdy změnili na atelier a s obývacím pokojem jej propojili schodištěm. Docílili jsme tak „jednotu bydliště a pracoviště“. Jak ve středověku. Po věcné stránce bychom asi nic jinak nedělali. Ale snad bychom stavbu domu lépe vedli a řídili. Na vlastních chybách jsme se něco naučili. Stavbyvedoucí a mistr jsou totiž svébytné profese, úplně jiné než to, čím se zabývá architekt – navrhováním, projektováním a dozorováním staveb. 

Které materiály jste při stavbě použili, využili jste nějakou speciální povrchovou úpravu či zpracování? Byly při stavbě použity zvláštní či netradiční postupy, má dům nějaké  vychytávky či zajímavá řešení?
Využili jsme ty nejprimitivnější materiály a experimentovali jsme sami na sobě. Kamenný sloup je z místní žuly, tak, jak byl vylomen bez dalších úprav. Stropní trámy jsou z použitého dřeva. Atelier v podkroví nemá vnitřní podpory. Krov je vzepjat ocelovými táhly skrytými v podlaze. Kuchyňské pracovní desky a bordury dlažeb jsou z kletovaného betonu. Kapotáž otevřeného krbu je z tlustého ocelového plechu s dolíčky od koroze. Bílíme vápnem. Topíme vodou 30°C teplou v pivních trubkách v podlaze – v domě realizace tehdy nic jiného nebylo. Svítíme holými žárovkami tam, kde právě potřebujeme. Vodu v koupací tůňce ošetřujeme tak, že ji jednou za měsíc vyměníme. Zahrada je, jak říká náš klient povoláním zahradník, překoniferovaná. Největší radost máme z manželkou objevených Cypřišovců Leylandových. Jsou stálezelené, nic z nich nepadá, nepíchají, přirůstají více jak metr ročně a rozpustile se klátí ve větru.

Co byste poradili lidem s romantickými představami o poklidném životě na venkově, kteří by si chtěli pořídit takové bydlení?
Ať rozhodně jdou za svým snem. Když o víkendu ráno vystoupíte z domu na zahradu, zmocní se Vás takový boží klid a mír. Rodinný rozpočet ale zpočátku poněkud narušuje skutečnost, že týž klid a mír se Vás zmocňuje i v pondělí ráno a celý zbytek pracovního týdne.

Technické údaje

Projekt: 1978 až 1980
Realizace: 1980 až 2002
Rozloha pozemku: 1600 m2            
Zastavěná plocha: 200 m2
Užitná plocha: 200 m2

Konstrukce

Základy: původní kamenné zdivo, monolitický beton
Nosné obvodové stěny: cihelné zdivo, 100 mm polystyrenu, dřevěný plášť
Střecha: dřevěný fošnový krov se střední vaznicí, parking: letmá střecha kvůli zajíždění
Příčky: cihelné zdivo
Schodiště: dřevěné a ocelové točité        
Střešní krytina: pozinkovaný plech ze svitků
Okna: dřevěná zdvojená, vnější sklo Ditherm
Podlahy: keramická, v koupelnách teracová dlažba v bordurách z kletovaného betonu, v atelieru smrkové palubky
Oplocení: latě z bukových krajin zakoupených jako palivové dřevo
Topení: podlahové, tepelné čerpadlo vzduch – voda, otevřený krb
Příprava teplé vody: elektrický bojler        
Investor: Architekti Bezpalcovi
Autor a projektant: Architekti Bezpalcovi
Zhotovitel: Architekti Bezpalcovi        
Autorský dozor: Architekti Bezpalcovi    
Stavební dozor: Architekti Bezpalcovi

Na cestě ke zdařilému domu pomůže inspirace Desaterem.

Text: Dana D. Daňková

Fotodokumentace: Jan Malý, Jaroslav Hejzlar, Architekti Bezpalcovi