DeNormanville, svěží rekonstrukce domu z počátku 20. století

Cihlový obytný dům DeNormanville se nachází v rychle se rozvíjející čtvrti Rosemont-La Petite-Patrie v Montrealu. Je součástí jednopatrové zástavby z počátku 20. století, běžně označovaných jako „krabice od bot“ a budovaných souběžně s rozvojem tramvajového systému.

V průběhu let byla část těchto ikonických domů nahrazena nízkopodlažními bytovkami, v zájmu jejich zachování byla proto nařízena dočasná stavební uzávěra s následným stanovením pravidel pro citlivou obnovu těchto staveb.

Zdařilý projekt proměny jednoho z těchto domů je autorským dílem architektonického studia TBA. „Jednoduché jednopodlažní stavby s plochou střechou byly projektovány jako startovací domy, jejichž plocha často nepřesahovala 55 m²,“ vysvětluje architekt Thomas Balaban. „Avšak byly navrženy tak, aby bylo možné je později rozšiřovat podle potřeb a finančních možností majitelů.“

Záchrana stromů jako impuls k neobvyklému řešení

Projekt je prvním krůčkem v příběhu obnovy kompaktní rodinné čtvrti pro střední třídu. Klienti, kteří vlastnili nemovitost několik let, sdíleli od počátku s architektem touhu zachovat vzhled i atmosféru stavby s jejím přímým propojením s okolním venkovním prostorem, ale zároveň potřebovali rozšířit svůj malý domov a přizpůsobit ho rozrůstající se rodině.

Požadovaný návrh se zrodil z tříletého procesu zkoumání nejrůznějších variant, jak sladit potřeby rodiny, finanční možnosti a územní plánování. Majitelé nakonec jako nejreálnější a nejzajímavější zvolili přístavbu, propojující vnitřní a venkovní prostor.

Projekt na jedné straně radikálně rozšiřuje stavbu, ve své vnější typologii však současně respektuje okolní zástavbu a reaguje na ni. Primárním výchozím bodem rekonstrukce bylo zachování původní struktury stavby, do návrhu byly zahrnuty také vzrostlé stromy v lokalitě. Jádrem rekonstruovaného objektu je původní historický dům z červených cihel, k němu je přičleněna světlejší moderní přístavba.

Aby se průčelí vyrovnalo s domy v sousedství, ale současně mohly zůstat zachovány vzrostlé sibiřské jilmy před domem, obepisuje obvodová stěna stavby ve frontální části kolem stromů kruh. Tato křivka se zpětně propisuje do chodby v interiéru, výsledkem je klikatá hranice mezi interiérem, architekturou, krajinou a městským kontextem.

Otevřenost nového vs. intimita původní stavby

Zmíněná chodba je páteří a spojnicí nové stavby s hmotou historického domu. Díky přístavbě došlo k rozšíření obytných prostor a soukromé pokoje byly odděleny od společenské části stavby.

Příjemný dojem budí již prosklené vstupní dveře, vedoucí do foyer a společenské části domu. Jde o velký a otevřený prostor s kuchyní a jídelnou, kde tráví rodina intenzivní společný čas. Z chodby lze vstoupit také do koupelny a servisních místností. Klidové prostory – ložnice a obývací pokoj, jsou umístěny v původním objektu v zadní části pozemku, který poskytuje větší intimitu díky menším oknům a nižším stropům. „Cílem bylo zachovat nejen stávající dům, ale také topologii podlaží,“ dodává Thomas Balaban.

Interiéry přístavby jsou světlé s bílými stěnami, podlahami ze světlého dřeva a bílým nábytkem. Velkorysé prosklené plochy v obálce domu nabízejí jak spojení s předzahrádkou, tak s nádvořím. Zvláště efektní je zaoblená prosklená stěna obrácená na oblázkové nádvoří mezi starou a novou stavbou. Nové i staré konstrukce se liší použitými stavebními postupy, sjednocují je však čisté linie, dokonalé detaily a jednoduché barevné kombinace. S výhodou využívají autoři návrhu kontrasty hladkých a hrubých povrchů a teplých a chladných materiálů.

Od partnerů ASB

Bilance pilotních projektů FENIX Group je zcela jednoznačná

Technické řešení zaměřené na zvýšení úspor tepla v tepelných napáječích a ve větších dimenzích tepelných sítí

 Od počátku bylo záměrem vyzdvihnout praktické vlastnosti původní typologie – zachovat „maison de plain-pied“, přízemní stavbu, a vtisknout přístavbě symbolickou kvalitu, vycházející z moderní interpretace původní stavby. Prostřednictvím moderních prostředků a geometrické abstrakce tak vznikl dům se skromným, ale hrdým charakterem „krabice od bot“.

O ateliéru:
T B A je malé architektonické studio založené v roce 2009 Tomem Balabanem. Pracuje v soukromém i veřejném sektoru, zabývá se návrhy novostaveb i komplexními rekonstrukcemi. „Vyhledáváme příležitosti, jak zpochybnit standardní praxi, změnit současné konvence a vytvořit kvalitnější prostředí. Naše projekty poskytují smysluplné sociální a fyzické vjemy, které odrážejí jak historii místa, tak jeho trajektorii. Ateliér TBA byl v celokanadské soutěži zvolen jako oficiální reprezentant země na 17. bienále architektury v Benátkách v roce 2021.