Dřevostavby

Freedomky jsou jedinečné zejména svou mobilitou, nabízejí způsob bydlení, které v sobě snoubí design, stylovou čistotu a kvalitu materiálů. Více v článku Freedomky – bydlení pro singles, startovací dům nebo chata.

Montované stavby sice mohou mít i dnes stále ještě punc dočasnosti a nízké kvality, ovšem již dávno je nelze srovnávat s montovanými dřevostavbami z minulosti či s paneláky nízké technické, funkční i estetické kvality. Montovaný dům může být naopak jednou z cest k rychlému a kvalitnímu bydlení.

Aby se dům stal domovem, je důležité mít možnost ovlivnit jeho vzhled, dispozice i vybavení, prostě být při jeho vzniku. Majitelé dřevostavby, kterou dnes navštívíme, nenechali nic náhodě.

Dřevo je tradiční materiál používaný na stavbách od nepaměti. V současnosti se dostává opět stále více do popředí, moderním stavbám dodává šmrnc, dělá je pocitově příjemnějšími, útulnějšími. Dřevo, které zůstává ve stavbě zabudované, je potřebné správně ošetřit. O tom, na co si dát pozor při realizaci stavby s použitím dřevěných konstrukcí, jsme si promluvili s Pavlínou Hozovou, produktovou manažerkou firmy Fungi.

Letos v červnu se ve francouzském Épinalu konal 9. ročník již etablované akce nazvané Les Défis du Bois - workshopu pro odborníky a studenty z řad architektů a stavebních a dřevařských inženýrů. Cílem akce je seznámit studenty i veřejnost s možnostmi využití dřeva pro stavby, s jeho výhodami i nevýhodami i s jeho krásou.

Vloni během necelých třech měsíců vyrostla na vrcholu kopce Kramolín dřevěná stezka vedoucí korunami stromů podle projektu německého architekta Josefa Stögera, autora obdobné stavby Baumwipfelpfad u Neuschönau v Bavorském lese. Stezka se sklonem 6 stupňů stoupá postupně až do výšky 24 metrů nad zemí, kde vchází do vyhlídkové věže.

Japonský architekt Shigeru Ban je považován za průkopníka současné architektury. Pokud jste fanouškem dřeva nebo inovativních návrhů, nechte se inspirovat budovou navrženou pro švýcarskou mediální společnost. Budova Swiss media company Tamedia se nachází v centru Zurichu a je největší budovou s dřevěnou konstrukcí ve Švýcarsku.

Dodnes jsou dřevostavby jen zřídka vyšší, než čtyři patra. Hlavním důvodem, proč u vyšších budov nad dřevem vítězí beton a ocel, je výše nákladů. Architekt Michael Green z ateliéru MGA je ale přesvědčen, že moderní materiály ze dřeva dokážou nejen konkurovat svou cenou, ale oproti běžně užívaným materiálům mají i výrazně lepší vlastnosti. Sám věří, že dřevo představuje budoucnost výstavby výškových budov a projektuje dřevěný mrakodrap o třiceti patrech ve Vancouveru.

Poslední dobou trápí rodiče i obce v celé republice nedostatečná kapacita školek. Jako účinný lék se jeví moderní modulová výstavba, která je nově k vidění i v Jesenici u Prahy. Projektantem školky realizované jako kontejnerová sestava byl Ing. Vít Kocourek. Generálním dodavatelem byla společnost UNIKO Zlín, která si pro zpracování stěn modulů vybrala materiály fermacell.

Tak trochu jiná energeticky soběstačná dřevostavba kotví na přílivové řece Beaulieu River v jižní Anglii. Jde o napůl umělecký a napůl vědecký projekt britského umělce Stephena Turnera, který si ve spolupráci se studiem SPUD vybudoval velké plovoucí vejce, jenž mu poslouží jako zázemí k pozorování a zkoumání změn v řece.

Stále častěji se Česká republika potýká s ničivými povodněmi. Přesto se stále najde mnoho investorů, kteří při stavbě ignorují veškeré normy výstavby v záplavových oblastech a povodně pak na jejich majetku zanechají velké škody. Bohužel ani dodržení všech pravidel pro výstavbu v záplavových oblastech vám nezajistí naprosté bezpečí, takže je nutné kalkulovat s možností povodně. Jaké dřevostavby povodním lépe odolávají a jak dřevostavbu ošetřit po zásahu velkou vodou?

Pod pojmem dřevostavba si většina lidí představí hlavně rodinný dům. Společnost ELK ale nabízí z tradičních sendvičových panelů i objekty z oblasti občanské výstavby. V posledních letech se jí v této kategorii kromě střední a západní Evropy mimořádně daří i na Britských ostrovech. Potvrzuje to i dodávka dvou čtyřpatrových budov, do kterých se budou v průběhu roku 2013 stěhovat studenti univerzity v Oxfordu.

Autory této drobné, ale působivé dřevostavby jsou Jiří Žentel, Alena Žentelová a Zdeněk Lachout z A11 Atelier Žentel. Na dvaceti pěti čtverečných metrech vytvořili stavbu, kterou při listování letošní ročenkou Salonu dřevostaveb nemůžete přehlédnout. Mezi ostatními dřevostavbami se vymyká nejen svou jasnou a jednoduchou formou, ale také umístěním v hustě zalesněném svahu Šáreckého údolí.

Dny 21. – 24. února by měli mít ve svém kalendáři zakroužkovány všichni milovníci kvalitních moderních dřevostaveb. V tyto dny se totiž bude na pražském holešovickém Výstavišti konat SALON DŘEVOSTAVEB, největší nesoutěžní přehlídka těch nejlepších staveb s použitím dřeva, které u nás za poslední rok vznikly. Celkem se návštěvníkům představí 34 staveb nejen z Česka, ale i ze Slovenska.

Dřevěné stavby v rámci individuální (rodinné, rekreační, podnikatelské a jiné objekty), ale také společenské výstavby (sportovní, kulturní a jiné objekty) mají i v současnosti mezi stavbami na bázi silikátů, železobetonu a kovu významné místo. Příčinou jejich výstavby v různých účelových a stavebních situacích jsou požadované rozličné výhody spojené s přednostmi dřeva.

Rodinné domy s dřevěnou rámovou konstrukcí se staly v České republice samozřejmostí. Vícepodlažní domy, které mají ve Skandinávii a Severní Americe dlouhou tradici, však u nás stále ještě naráží na problémy. Důvody je nutno hledat především v požadavcích na požární ochranu staveb – za nimi se skrývá strach z možného šíření požáru konstrukčními dutinami a obava z pozdějšího selhání nosné konstrukce v důsledku skrytého doutnání.