Není dřevo jako dřevo

Druhy dřeva: Kompletní přehled materiálů na bázi dřeva

Dřevo představuje pevný a přitom lehký materiál, který má dobré tepelně izolační vlastnosti, je schopen snášet velké zatížení a tlumit vibrace. Slabě vede elektrický proud a nepodléhá působení koroze. Snadno se zpracovává řeznými nástroji, dobře se spojuje lepením, hřebíky, případně vruty. V suchém stavu se snadno přepravuje, má rezonanční vlastnosti.

Dřevo však má i svoje nedostatky, které snižují možnosti plného využití jeho předností. Rozměry dřevní suroviny jsou dány velikostí kmene, není možné z něho vyrobit materiál větších ploch, aniž by bylo nutné jej nejdříve rozdělit na menší části a ty následně spojit do velkoplošného materiálu. Dřevo nemá dostatečnou tvrdost a je anizotropní – v různých směrech má různé fyzikální a mechanické vlastnosti, se změnou vlhkosti mění svůj tvar (rozměry) a vlastnosti. Mechanické vlastnosti různých druhů dřevin, ale i téhož druhu jsou rozdílné.

Masivní dřevo podléhá hnilobě, neodolává působení vysokých teplot, ohni a vodě. Obsahuje vady (suky, trhliny apod.), které snižují jeho fyzikální a mechanické vlastnosti. Uvedené nedostatky se do značné míry dají eliminovat případně odstranit fyzikálně mechanickým a chemickým zpracováním dřeva na listové a deskové materiály. Větších rozměrů je možné dosáhnout výrobou loupaných dýh a jejich následným slepením do velkoplošných desek. Vyšší tvrdosti dřeva lze dosáhnout slisováním pod vysokým tlakem. Omezení anizotropních vlastností lze docílit slepováním vrstev dýh pod určitým úhlem dřevních vláken (překližky, vrstvené dřevo apod.), kdy se vyrovnávají vlastnosti v různých směrech dřevních vláken. Odolnost proti ohni a plísním je možné zvýšit retardační a antiseptickou úpravou. Zvýšení vodovzdornosti lze dosáhnout použitím polyuretanových, modifikovaných polyvinylacetátových, fenolformaldehydových, příp. melaminformaldehydových lepidel, fólií nebo speciální povrchovou úpravou.

Materiály na bázi dřeva se vyznačují ve většině případů velkoplošnými rozměry, stejnoměrností mechanických vlastností a větší odolností proti vnějším vlivům. Velkoplošné materiály se vyrábí lisováním, obvykle za tepla, z elementů dřeva, získaných mechanickým rozdělením. Podle velikosti těchto oddělených částí se rozlišují hlavní druhy velkoplošných vrstvených materiálů:

  • překližované a vrstvené masivní materiály,
  • aglomerované materiály