Dřevo představuje pevný a přitom lehký materiál, který má dobré tepelněizolační vlastnosti, je schopen snášet velké zatížení a tlumit vibrace. Slabě vede elektrický proud a nepodléhá působení koroze. Snadno se zpracovává řeznými nástroji, dobře se spojuje lepením, hřebíky, případně vruty. V suchém stavu se snadno přepravuje, má rezonanční vlastnosti.
Masivní dřevo podléhá hnilobě, neodolává působení vysokých teplot, ohni a vodě. Obsahuje vady (suky, trhliny apod.), které snižují jeho fyzikální a mechanické vlastnosti. Uvedené nedostatky se do značné míry dají eliminovat, případně odstranit fyzikálněmechanickým a chemickým zpracováním dřeva na listové a deskové materiály. Větších rozměrů je možné dosáhnout výrobou loupaných dýh a jejich následným slepením do velkoplošných desek. Vyšší tvrdosti dřeva lze dosáhnout slisováním pod vysokým tlakem. Omezení anizotropních vlastností lze docílit slepováním vrstev dýh pod určitým úhlem dřevních vláken (překližky, vrstvené dřevo apod.), čímž se vyrovnávají vlastnosti v různých směrech dřevních vláken. Odolnost proti ohni a plísním je možné zvýšit retardační a antiseptickou úpravou. Zvýšení vodovzdornosti lze dosáhnout použitím fenolformaldehydových, případně melaminformaldehydových lepidel, fólií nebo speciální povrchovou úpravou.
Materiály na bázi dřeva se vyznačují ve většině případů velkoplošnými rozměry, stejnoměrností mechanických vlastností a větší odolností proti vnějším vlivům. Velkoplošné materiály se vyrábějí lisováním obvykle za tepla z elementů dřeva, získaných mechanickým rozdělením. Podle velikosti těchto oddělených částí se rozlišují hlavní druhy velkoplošných vrstvených materiálů:
- překližované a vrstvené masivní materiály,
- aglomerované materiály.
Překližované a vrstvené masivní materiály
Překližované a vrstvené masivní materiály si na rozdíl od třískových a vláknitých desek zachovávají vzhled přírodního dřeva.
Překližovaná deska je deska se vzájemně slepenými vrstvami, přičemž směr vláken sousedních vrstev je na sebe kolmý. Ve všeobecnosti jsou vnější a vnitřní vrstvy na obou stranách vzhledem ke středové vrstvě symetricky uspořádány.
Překližka je potom překližovaná deska, jejíž všechny vrstvy sestávají z dýh uspořádaných rovnoběžně s rovinou desky.
Překližka truhlářská má všechny vrstvy z loupaných listnatých a jehličnatých dýh lepených nevodovzdorným lepidlem. Provedení je z jedné dřeviny nebo kombinované (například povrchová dýha buk, vnitřní – smrk, borovice nebo topol, bříza, aj.), v podélném i příčném provedení (směr vláken vnější vrstvy). Dodávají se oboustranně broušené nebo nebroušené. Desky jsou určeny na výrobu nábytku, stavebně truhlářskou výrobu, zařizování interiérů a jiné vhodné použití. Nehodí se do vlhkého a mokrého prostředí.
Překližka vodovzdorná má vrstvy z loupaných listnatých a jehličnatých dýh lepených vodovzdorným lepidlem. Vodovzdorná překližka je určena jako nosná i nenosná deska pro použití ve vlhkém a venkovním prostředí. Používá se na obaly, ve stavebnictví, pro stolařskou výrobu, automobilový průmysl apod.
Překližovaná deska Multiplex je určena pro použití ve vlhkém a venkovním prostředí. Tato deska se používá jako náhrada bukového masivu na namáhané části nábytku, výrobu schodů, slévárenských modelů, desek pracovních stolů. Překližovaná deska Super Multiplex dýhovaná sesazenkou se používá pro výrobu nábytku, stolařskou výrobu a zařizování interiérů.
Překližovaná deska vodovzdorná upravená fólií je vhodná pro použití ve vlhkém a venkovním prostředí. Na úpravu povrchu se používá papír impregnovaný fenolformaldehydovou pryskyřicí (fólie). Vyrábí se ve dvou provedeních – s hladkou a protiskluzovou úpravou povrchu. Hrany překližek jsou upraveny nátěrem proti vnikání vlhkosti. Překližky s hladkou fólií jsou určeny zejména pro betonářské účely, bočnice přívěsných vozíků a jiné vhodné použití. Protiskluzovou úpravu lze použít na ložnou plochu přívěsných vozíků a nákladních vozidel.
Flexibilní ohebná překližka se vyrábí v provedení kombinovaném z exotických dřevin (povrchová dýha ceiba, vnitřní okoumé) jako třívrstvá v tloušťkách 5, 7, a 9 mm. Je určená na výrobu nábytku, stavebně truhlářskou výrobu, zařizování zakázkových interiérů, pro výrobu dalších speciálních výrobků.
Překližovaná lůžková lamela je vrstvené dřevo z dýh, tvarované do oblouku. Lamely slouží k vytváření ložné plochy lůžkového, případně odpočinkového nábytku.
Laťovka truhlářská je konstrukční deska vyrobená oboustranným překlížením laťovkového středu loupanými dýhami. Na výrobu středové vrstvy se používá převážně smrkové řezivo. Na vrchní dýhu se používají zejména topol, bříza, buk. Výrobky z nich jsou určeny pro použití ve vnitřním (suchém) prostředí (nábytek, dveřní zárubně, stavebně truhlářské výrobky apod.). Laťovky jsou základním materiálem, který se dále upravuje dýhováním, lakováním, nátěry a vhodným způsobem se uzavírají hrany. Nehodí se do vlhkého a mokrého prostředí.
Dýhovka truhlářská je konstrukční deska vyrobená oboustranným překlížením dýhovkového středu loupanými dýhami. Na výrobu středu se používají převážně smrkové dýhy, uložené na hranách vedle sebe. Na vrchní vrstvy (překližovačky) se používají zejména topol, bříza, buk. Výrobek je určen pro použití ve vnitřním (suchém) prostředí – na výrobu nábytku, dveřních zárubní, stavebně truhlářskou výrobu, namáhané dílce a jiné. Dýhovky jsou konstrukčním materiálem, který se dále upravuje dýhováním, lakováním a nátěry. Vhodným způsobem se uzavírají hrany. Nejsou vhodné do vlhkého a mokrého prostředí.
Třívrstvá masivní deska (biodeska) je konstrukční deska vyrobená oboustranným překlížením laťkového středu řezanými dýhami. Na výrobu středové vrstvy se používá převážně smrkové řezivo. Na vrchní vrstvy se používají zejména smrk, topol, bříza, buk, dub, olše, javor. Výrobky jsou určeny pro použití ve venkovním i vnitřním (suchém) prostředí (nábytek, dveře, zárubně, stavebně truhlářská výroba, namáhané dílce atd.). Třívrstvá masivní deska je konstrukčním materiálem, který se dále může frézovat v ploše a dokončovat lakováním nebo nátěry.
Jednovrstvá masivní deska – spárovka je konstrukční deska vyrobená slepením vlysů vedle sebe. Vlysy jsou buď v celých délkách, nebo nastavované nekonečným vlysem. Na výrobu se používají zejména smrk, borovice, buk, dub, olše, javor.
Třívrstvá dřevěná plovoucí podlaha je konstrukční deska vyrobená oboustranným překlížením laťkového středu dýhami. Nášlapná vrstva je řezaná dýha, spodní loupaná nebo krájená dýha. Na výrobu středové vrstvy se používá převážně smrkové řezivo. Na vrchní vrstvy se používají zejména dřeviny třešeň, jasan, bříza, buk, dub, olše, javor nebo exotické dřeviny. Tyto konstrukční desky se dodávají broušené nebo s transparentním nátěrem (v sedmi vrstvách). Výrobek je určen pro použití ve vnitřním (suchém) prostředí. Nehodí se do vlhkého a mokrého prostředí. Tloušťka nášlapné vrstvy je 2,5 nebo 4 mm.
Dýhová sesazenka vznikne spojením listů krájených nebo excentricky loupaných dýh do formátu určených rozměrů a provedení. Kořenice je růstová odchylka, která není genetického původu. Je charakteristická velmi spletitou kresbou vláken, barevným žilkováním a jemnou součkovitostí.
Arodýha je dýha s reprodukovatelnou texturou. Vyrábí se krájením bloku dýh slepených k sobě. Blok se lisuje buď plošně, nebo pod různými tvary. Vyrobená arodýha může mít kresbu páskovou (radiální) fládrovou, plamencovou, kořenicovou nebo jinou.
Voštinová deska – dveřovka je konstrukční deska se středovou výplní, která je vložena do rámu z jehličnatého řeziva a oboustranně oblepena tvrdou vláknitou deskou. Vyrábí se v tloušťce 20, 30 a 34 mm nebo v jakémkoli plošném, účelově zvoleném rozměru, maximálně však do velikosti 120 × 250 cm. Obvodový rám má šířku 40 a 50 mm. Středová výplň sestává z příčných a podélných pásků z tvrdé vláknité desky nebo ze ztužených papírových voštin i jiného vhodného materiálu. Hlavní předností desek je nízká objemová hmotnost, tvarová stabilita a velmi dobrá pevnost držení kování, proto se používá při výrobě nábytku nebo ve stavebně truhlářské výrobě.
Tvarovaná překližka je výlisek lisovaný do požadovaného tvaru ze třech nebo více vrstev dýh ve dvou nebo třech rovinách. Určeny jsou na sedadla a opěradla sedacího nábytku, sportovní potřeby (například snowboard) a hračky. Tvarované překližky jsou zhotoveny z bukové dýhy, případně v kombinaci se smrkovou nebo topolovou dýhou. Jednotlivé vrstvy dýh se lepí močovinoformaldehydovým lepidlem.
Vrstvené lisované dřevo je druhem překližky vyrobené z většího počtu dýh, lisovaných při vysoké teplotě a vysokém tlaku s použitím syntetických lepidel. Druhy vrstveného lisovaného dřeva mohou být:
- druh A – jednosměrný průběh vláken, vlákna sousedních dýh se odchylují o úhel menší než 15°,
- druh B – křížený průběh vláken, vlákna sousedních dýh se kříží pod úhlem 90°,
- druh C – hvězdicovitě křížený materiál, vlákna sousedních dýh se kříží pod úhlem 45°,
- druh D – dýhy jsou kladeny na sebe tak, aby směr vláken sousedních dýh svíral úhel 45°, každá devátá dýha svírá úhel 90°.
Na výrobu desek z vrstveného lisovaného dřeva se používají bukové nebo březové dýhy tloušťky 1,2 mm.
Microllam – LVL je vrstvený dýhový materiál, jehož plný název zní Laminated Veneer Lumber – nosníky vyrobené z dýh. Microllam se používá zejména v dřevostavbách a na dřevěné prvky staveb. LVL se vyrábí z loupaných dýh měkkých dřevin o tloušťce 3,2 mm. Směr vláken sousedních vrstev dýh je rovnoběžný. Desky mají tloušťku 19 až 90 mm. Šířka desek je 100 až 1 200 mm, délka 2,5 až 25 m (v závislosti na přepravním prostředku). LVL se vyrábí ve dvou provedeních: KERTO S a KERTO Q. KERTO S – všechny dýhy mají souběžný směr vláken. Materiál KERTO S vykazuje vysoké hodnoty pevnosti. Vyrábí se jako deska, která je následně rozmítnuta na pásy. KERTO Q je dýhový materiál s každou šestou dýhou kolmou k delší straně desky. Jde o materiál ze dřeva s velkými rozměry a vysokou pevností. To umožňuje nová řešení pro střešní a krycí desky při realizaci tenkých střešních přesahů, tenkých záklopů a střešních desek pro větší rozpětí, při vyšších zatíženích je možno vytvořit žebrované desky nebo desky s komůrkovým systémem.
Parallam – PSL je vrstvený dýhový materiál, jehož plný název zní Parallel Strand Lumber. Parallam PSL se vyrábí nejčastěji ze dřeva jižních borovic (douglaska, borovice žlutooká). Výřezy jsou loupány na dýhu. Mohou mít zpracovány nálupové dýhy, které vznikají při výrobě překližek či vrstveného dřeva z dýh.
Listy dýh jsou po vysušení rozstříhány na pásky (strands) 3 mm tlusté, 13 mm široké a až 2,4 m dlouhé. Proužky dýh se uspořádávají tak, aby průběh vláken byl navzájem paralelní. Poté se na ně nanáší fenolformaldehydové lepidlo. Použitím mikrovlnného ohřevu jsou orientované proužky dýh slisovány pod tlakem v průběžném válcovém lisu na hustotu 670 až 720 kg/m3. Parallam PSL je vyroben jako kompaktní hranol maximálního průřezu 285 × 400 mm, který může být následně rozříznut a zkrácen na standardní délky (až 20 m). Tento materiál vykazuje vyšší pevnosti v tlaku a v tahu v porovnání s klasickým dřevem a nemá přírodní vady a jiné nehomogennosti jako dřevo.
Dalšími přednostmi jsou větší stejnorodost a zatížitelnost než dosud známé lepené materiály podobného charakteru a rozměrová stálost. Sesýchání, tvoření prasklin, kroucení, borcení, štěpení materiálu je tedy eliminováno na minimum. Taktéž jeho vzhled je vyhovující, a proto nepotřebuje být zakrýván či povrchově upravován. Z Parallamu PSL je možné vyrábět trámy, vaznice, sloupy, nosníky a překlady. Snese vysoká zatížení i na dlouhá rozpětí. Velmi dobře se obrábí klasickými způsoby, tj. dá se dobře řezat, vrtat, spojovat hřebíky apod. – stejně jako dřevo.
Intrallam – ISL je vyroben z plošných třísek o rozměrech 0,9 × 45 × 300 mm. Třísky jsou vrstveny a lisovány do velkoplošného materiálu.
Aglomerované materiály
Aglomerované materiály jsou vyrobeny z dřevních nebo jiných lignocelulózových částic získaných desagregací rostlinného materiálu a následnou aglomerací – seskupením za pomoci tlaku, teploty a většinou s použitím lepidla. Na aglomerované materiály se zpracovává rovnané dříví průmyslové, dřevní odpad z průmyslové výroby nebo méně kvalitní lesní sortimenty, které není možné jinými průmyslovými způsoby ekonomicky zpracovat.
Do skupiny aglomerovaných materiálů patří různé druhy dřevotřískových a dřevovláknitých desek. Původní uplatnění těchto materiálů v nábytkářské výrobě se rozšířilo postupně do stavebnictví, dopravy, výstavnictví, výroby obalů apod. Jsou hledány stále nové možnosti uplatnění, což má za následek nejen další růst výroby, ale hledají se i speciální druhy a typy desek s novými užitnými vlastnostmi. Rozvíjí se výroba desek s účelovou povrchovou úpravou, se zvýšeným stupněm odolnosti proti vlhkosti a ohni a také se sníženým obsahem formaldehydu.
Aglomerované materiály zahrnují desky dřevotřískové, dřevovláknité a speciální, pojené minerálními pojivy (například cementem, sádrou apod.).
Dřevotřísková deska
Dřevotřísková deska je materiál vyrobený lisováním za tepla z dřevěných částic (třísek, hoblin, pilin apod.) nebo jiných lignocelulózových částic (lněné a konopné pazdeří, bagasa apod.) pojených lepidlem. Při výrobě nevodovzdorných dřevotřískových desek se k lepení třísek používají především močovinoformaldehydová lepidla (UF). Ve speciálních případech, při výrobě vodovzdorných dřevotřískových desek, jsou vhodná fenolformaldehydová (PF) nebo melaminformaldehydová lepidla (MEF).
Lepidlo jako pojivo neobaluje celou třísku souvisle, ale vytváří pouze drobné kapénky na povrchu třísky o průměru 10 až 30 µm. Tím se vytváří velký počet lepidlových spojů mezi třískami. Spotřeba lepidla činí 8 až 10 % z celkové hmotnosti absolutně suchých třísek. Povrchové vrstvy obsahují 10 až 12 % lepidla, středová vrstva 4 až 6 % lepidla. Lepidlo pro povrchové vrstvy musí být méně reaktivní, aby při styku s horkými deskami lisu nevytvrdlo dříve než lepidlo ve středu desky. Lepidlo se před použitím ředí vodou; přidává se tvrdidlo, které způsobuje v určitém časovém úseku (v lisovací době) a při určité lisovací teplotě vytvrzení lepicí směsi. Pro zvýšení objemové stálosti desek (při krátkodobém styku s vodou) se přidávají do lepidla hydrofobizační činidla. Hydrofobizačním činidlem je většinou parafín. Jako pojivo při výrobě aglomerovaných materiálů mohou být použity minerální látky, například cement, sádra apod.
Třískové desky je možné členit podle různých hledisek. Podle tvaru a velikosti třísek se rozdělují dřevotřískové desky na:
- dřevotřískové desky,
- desky z velkoplošných třísek (Waferboard),
- desky z orientovaných třísek (OSB),
- desky z jiných částic (pazdeřové desky).
Dřevotřískové desky se vyrábějí třemi způsoby – plošným lisováním, výtlačným lisováním a válcovým lisováním. Jednotlivé způsoby se liší technologií výroby a uložením třísek vůči hlavním plochám desky. Výtlačně lisované desky mohou být jednovrstvé, plošně lisované desky jsou jednovrstvé, třívrstvé nebo pětivrstvé. Typická třívrstvá dřevotřísková deska má středovou vrstvu vyrobenou z třísek o tloušťce 0,3 až 0,5 mm s případnou příměsí pilin. Obě vnější povrchové vrstvy jsou z povrchových třísek o tloušťce 0,15 až 0,25 mm, o délce 8 až 12 mm a šířce 1 až 3 mm. Jejich nejdůležitějším rozměrem je tloušťka. Zvláštní kategorií povrchových třísek jsou tzv. mikrotřísky, kterými se dosahuje hladký povrch desek. Po výrobu dřevotřískových desek s plynulým přechodem vrstev (graduovaných) se používají jednotné třísky o tloušťce 0,25 až 0,30 mm.
Dřevotřísková deska MFP (multifunkční panel) se používá ve stavebnictví, v nábytkářství, interiéru a obalovém průmyslu. V interiéru nachází tento typ desek uplatnění pro plovoucí podlahy, nástěnné obklady a další dekorativní využití. Tento typ třívrstvé desky byl vyvinut jako alternativa k deskám s orientovanými třískami OSB. Deska MFP má dřevní třísky uloženy ve všech třech vrstvách nahodile, tj. úmyslně neorientované, bez určení směru. Základním elementem je dlouhá, štíhlá tříska, která je ve vrchní i středové vrstvě nepravidelně rozptýlena. Díky této struktuře deska MFP vykazuje stabilní mechanické vlastnosti bez jakýchkoliv rozdílů v závislosti na směru výroby. Jako pojivo se používá kvalitní, hygienicky nezávadná močovinomelaminová syntetická pryskyřice. Přednosti materiálu jsou vysoké pevnostní vlastnosti, odolnost vůči vlhkosti, rovnoměrná struktura v průřezu desky, kvalitní, stejnoměrný a broušený povrch a dobrá opracovatelnost (vrtání, řezání a obrábění). Vzhledem ke kvalitnímu povrchu se dají desky navzájem snadno slepit, aby vytvořily silnější element. Symetrické drážky a pera umožňují přesné a rychlé sesazování jednotlivých dílců.
Deska s orientovanými třískami OSB
Deska s orientovanými třískami OSB (Oriented Strand Board) je velkoplošný kompozitní materiál vyráběný z dlouhých, štíhlých a tenkých třísek. V povrchových vrstvách jsou třísky orientovány podélně s délkou nebo šířkou desky. Ve středové vrstvě jsou orientovány buď náhodně, nebo kolmo na průběh lamel (třísek) vnějších vrstev. Orientace a velikost třísek mají rozhodující vliv na vlastnosti desek. Optimální tříska pro výrobu OSB má rozměry 75 × 25 × 0,6 mm. Orientovaná třísková deska (OSB) je novinka, která byla vyvinuta v USA. Základem pro její vývoj byly desky Waferboard. Tyto materiály jsou vyráběny z dlouhých, širokých a tenkých třísek (tvaru oplatku), které se v neorientovaném stavu lepí tak, aby vznikla deska.
Pro výrobu OSB desek jsou vhodné dřeviny, jejichž hustota se pohybuje v rozmezí 350 až 700 kg/m3. Surovina musí být dokonale odkorněna. Třísky se získávají stejně jako u DTD na roztřískovačích, následně jsou vysušeny na technologickou vlhkost 2 až 4 % (původní vlhkost 70 %). Vzhledem k tomu, že je většinou u OSB desek požadována vodovzdornost, používají se jako pojivo především fenolformaldehydová nebo izokyanátová lepidla. Mohou však být použita i močovinoformaldehydová nebo melaminformaldehydová lepidla.
Při výrobě OSB desek je rozhodující operací, která má zásadní vliv na vlastnosti výsledného produktu, vrstvení třískového koberce. Důležitým faktorem je dodržení orientace povrchových a středových třísek v požadovaném směru. Orientace třísek se dosahuje mechanicky nebo elektrostaticky. Mechanicky jsou třísky orientovány v podélném směru pomocí horizontálně a vertikálně kmitajících nožů nebo pomocí diskových válců. Při příčném orientování jsou středové třísky ukládány vrstvicími válci na podložku ve směru kolmém na postup výrobního toku. Elektrostatický způsob orientace třísek využívá principu nasměrování třísek procházejících mezi elektrodami ve vytvořeném elektrostatickém poli. Elektrody jsou uspořádány rovnoběžně a působí jako dipól. Navrstvený třískový koberec je formátován a potom lisován v lisech. Teplota lisování je 220 °C při lisovacím tlaku 5 MPa. Po vylisování jsou OSB desky podélně a příčně formátovány. Při použití PF lepidel mohou být desky stohovány bez chlazení v turniketech.
V Severní Americe jsou desky OSB používány z 65 % na stavbu nových domů, zejména jako konstrukční materiál stěn (obklady), střešní desky, materiál na podlahy. Dalších 19 % OSB slouží k renovaci domů, kde nahrazuje především překližku. Dále jsou OSB používány jako obalový materiál, materiál na bedny, bubny, skříňky a palety. V Evropě se schválené typy OSB používají ve stavebnictví jako vyztužovací desky v dřevěných kostrách a ve střešních konstrukcích. Jejich další použití je při stavbě dělicích stěn, jako jsou dekorativní elementy, obalový materiál nebo ztracená betonářská bednění.
TJI nosník je speciální případ, kde se používají OSB desky. Nosník je vytvořen jako dvojitý T-nosník a nalézá použití v konstrukcích střech jako velmi úsporný materiál. Mezi dvěma dřevěnými pásy se nachází speciálně vyvinutá tenká stojina z OSB (tloušťka 3 až 5 mm), která se z úsporných důvodů používá jako střední vrstva místo překližky.
Dřevovláknitá deska
Dřevovláknitá deska je materiál o tloušťce 1,5 mm a více, vyrobený z lignocelulózových vláken většinou za pomoci tepla a tlaku. Soudržnost je dána zplstnatěním vláken (a jejich přirozenou lepivostí) s případným přídavkem syntetické pryskyřice na vlákno. Vláknité desky mohou být vyrobeny suchým nebo mokrým způsobem. Desky vyrobené mokrým způsobem mají při lisování vlhkost koberce vyšší než 20 % a desky vyrobené suchým způsobem nižší než 20 %. Podle hustoty se dřevovláknité desky vyrobené mokrým způsobem rozdělují na:
- izolační desky měkké – nelisované (hustota do 400 kg/m3),
- polotvrdé desky (hustota 400 až 900 kg/m3):
- polotvrdé s nižší hustotou (400 až 560 kg/m3),
- polotvrdé s vyšší hustotou (560 až 900 kg/m3),
- tvrdé – (hustota nad 900 kg/m3).
Základní surovinou pro výrobu dřevovláknitých desek (DVD) jsou jehličnaté štěpky s maximální příměsí kůry do 10 %. Vyšší příměs zhoršuje jakost a ztěžuje čištění odpadních vod. Optimální vlhkost štěpek se pohybuje kolem 40 %. Dřevovláknité desky vyrobené z jehličnanů se mohou vyrábět bez pojiva. Při zhoršení kvality dřevní hmoty, a pokud nejsou dosahovány pevnostní parametry vláknitých desek z jiných důvodů, přidává se při výrobě mokrým způsobem fenolformaldehydová pryskyřice. Pro zvýšení odolnosti proti působení vlhkosti se přidávají hydrofobizační prostředky – parafinová emulze.
Výroba DVD mokrým způsobem spočívá v mechanickém zpracování dřevního odpadu na štěpky. Optimální velikost štěpek je 25 × 45 × 4 mm. Štěpky musejí být vytříděny, nežádoucí příměsi a nevyhovující částice je nutno odstranit. Důležitým způsobem odstraňování nečistot je praní štěpek ve speciálních pračkách. Štěpky se rozvlákňují v defibrátoru ve vodním prostředí, kde vlákna zplstnatěním a vlastní lepivostí vytvoří velkoplošný materiál. Postup výroby vláknité desky měkké a tvrdé má shodný začátek linky, liší se pouze lisovacím úsekem. Měkká deska je nelisovaná a tvrdá vzniká lisováním. Z toho vyplývá rozdíl hustot dřevovláknitých desek.
Polotvrdá vláknitá deska (MDF – Medium Density Fibreboard) je vyráběná z dřevních vláken nebo vláken jiných lignocelulosových materiálů. Desky se vyznačují stejnorodou strukturou slisovaných vláken v celém svém průřezu. Jsou vyráběny převážně jako jednovrstvé, ale ve speciálních případech mohou být i vícevrstvé. Hladký, stabilní povrch a homogennost v průřezu vytváří předpoklady pro třírozměrné, tj. reliefní opracování. Jemná struktura vláken dává deskám vysokou rozměrovou stabilitu a vysokou mechanickou pevnost.
Zejména pozoruhodná je vysoká pevnost držení vrutu v úzké boční ploše, což je velkým problémem u třískových desek.
Pro výrobu polotvrdých vláknitých desek se používá listnaté a jehličnaté dřevo, které se nejdříve rozměrově upravuje na štěpky o velikosti 20 × 5 mm. Štěpky se zbavují mechanických nečistot na třídiči a praním. Potom jsou štěpky hydrotermicky upravovány pařením při teplotě 160 °C a následně dochází k rozvláknění v defibrátoru. Rozvlákněný materiál postupuje do sušárny, kde působením tepla obsaženého ve vláknině a tepla v sušárně dojde k vysušení. V potrubí mezi komorou defibrátoru a sušárnou dochází k injektování pryskyřice. Používají se lepidla UF, někdy s přídavkem melamínové pryskyřice. Fenolická lepidla se používají ke zvýšení vodovzdornosti. Z vysušené vlákniny s lepidlem se vytvoří vláknitý koberec. Následuje předlisování koberce na požadovanou tloušťku, jeho ořezání na šířku a délku. Předlisované formáty vláknitého koberce se transportují do lisu. Buď se používají jednoetážové nebo víceetážové lisy vytápěné parou nebo olejem, nebo lisy s vysokofrekvenčním ohřevem. Teplota vylisovaných desek vycházejících z lisu činí až 180 °C. Následuje chlazení, kondicionování a broušení. Tloušťková tolerance při tloušťce desek 22 mm činí ± 0,2 mm, u vyšších tlouštěk je tolerance ± 0,3 mm.
Desky MDF se používají hlavně při výrobě stylového nábytku, kuchyňského nábytku, výrobě moderního nábytku do obývacích pokojů a ložnic, nálisků a profilovaných lišt. Do úvahy přicházejí i další možnosti jejich použití, například hudební nástroje, hudební nábytek, hračky, rakve apod. Tyto desky nahrazují jehličnaté a listnaté řezivo, třísková deska, laťovky a překližky a používají se i na výrobu laminátových podlah (nosný materiál).
Další aglomerované materiály
Difuzní deska FORMline DHF je středně tvrdá vláknitá deska, která nachází hlavní použití v dřevostavbách, a to pro vnější opláštění stěn a střešních záklopů na krokve pod tvrdou krytinu nebo jako spodní krytina u krokvové izolace. Hustota této středně tvrdé desky je cca 600 kg/m3. Je vyrobena s přísadou syntetického pojiva a parafínové emulze. DHF desky vyhovují přísným hygienickým požadavkům z hlediska obsahu a emise formaldehydu. K výrobě se používají štěpky z posekaných odpadních dřevních sortimentů získaných při probírkách a výchovných zásazích v lesích. Lisování desek se uskutečňuje v moderních kontinuálních lisech za vysokého tlaku (6 až 7 MPa).
Jako stěnové opláštění rámových staveb slouží DHF materiál jako vnější, difuzní, paropropustná deska odvádějící vodu s izolační funkcí proti působení větru v odvětrávaných stavbách. V případě aplikace ve střešních konstrukcích se používá jako difuzní, druhá spodní krytina pod vrchní, tvrdou střešní krytinu. Hrana desky se vyznačuje asymetrickým, kónickým profilem pero a drážka. Tento profil zamezuje vniknutí vody a větru hranou desky do konstrukce. Výhodou je, že preventivní chemická ochrana nosné dřevěné konstrukce není zpravidla nutná.
Základním materiálem pro výrobu pazdeřových desek je lněné a konopné pazdeří. Rozdíl oproti výrobě DTD spočívá v tom, že odpadá celý výrobní úsek roztřískování. Naopak větší pozornost se věnuje třídění suroviny. Výchozí surovina (pazdeří) umožňuje úsporu investičních a provozních nákladů na roztřískovací úsek a úsporu nákladů vyplývající z rozdílných cen vstupních surovin. Technologický postup výroby pazdeřových desek mimo roztřískování je shodný s výrobou DTD.
Základním materiálem pro kůrovou desku je kůra jehličnatých dřevin. Je možné použít i kůru topolu, nevyhovující je buková kůra. Do kůry se přidává asi 30 % drenážní látky (odpadního dřevního vlákna, pilin, egalizovaných zbytků jednotlivých dřevin), aby se usnadnilo odvodnění kůry, snížila se přílišná tvrdost hotových desek a omezilo se vysoké smrštění při sušení.
Elastická třísková deska Recoflex se skládá zhruba ze stejného podílu dřevního, korkového a latexového granulátu a polyuretanového pojiva. Recoflex se vyrábí z 95 % z obnovitelných, stále rostoucích surovin. Jeho velkou přednosti je bezproblémová recyklovatelnost a minimální obsah volného formaldehydu. Barva Recoflexu je přibližně identická s barvou přírodního dřeva. Materiál Recoflex není stálý vůči UV záření. Elasticity Recoflexu je dosaženo jednak použitím elastomerického polyuretanu a latexu, pórovitou konzistencí a nízkou hustotou materiálu, rozměry granulátu a neuspořádanou, homogenní materiálovou strukturou.
Recoflex je možno zabudovat do vícevrstvých systémů, ve kterých pak tvoří jádro. Vyznačuje se též dobrým útlumem zvuku (kročejový útlum) a díky tomu nachází široké použití v konstrukcích podlah. Při ohýbání do velmi malých poloměrů je odolný vůči zlomení.
Recoflex lze ručně i pomocí lisu formovat v každém směru. Není schopen se uchovat získaný tvar, a proto musí být určitým způsobem fixován. Nejspolehlivěji se fixuje v tvarovém lisu – z obou stran recoflexového jádra se nalepí oplášťovací materiál. Pro zvýšení tvarové stability je možno lepidlem slepovat několik desek mezi sebou. Pak je možné pouze jednostranné opláštění anebo použití tenčího oplášťovacího materiálu. Recoflex může být nalepen jedno- nebo oboustranně na kovové tvarové elementy; kovové jádro zabezpečuje potřebnou stabilitu. Recoflex je na venkovních plochách viditelný a slouží jako prvek utvářející vzhled výrobku. Takto se vyrábí například sedáky židlí.
Recoflex je použitelný pro různé účely, například na viditelné plochy nábytku a rozličné prvky interiéru. Zde kromě plochy hrají významnou estetickou roli hrany a způsoby jejich dokončení. Recoflex je možno napouštět v broušeném či nebroušeném stavu. U broušeného Recoflexu vznikají hladké, lehce strukturované plochy, které tmavnou. Napouštění by mělo být provedeno až po tvarování materiálu tak, aby lak nebyl dodatečným tvarováním narušen. Při povrchové úpravě olejem zůstává Recoflex elastičtějším než po lakování. Moření dýh použitých k opláštění je dalším možným způsobem povrchové úpravy. Při použití pěnových dýhovacích lepidel nevznikají propady lepidla, což jinak souvisí se savostí materiálu. Plochy lze rovněž uzavírat pomocí speciálních fólií, které se na ně natavují. Jsou pak vysoce lesklé, hladké a odolné vůči mechanickému poškození.
Desky EUROPLY představují nový materiál na bázi dřeva z průmyslového dříví a z něho vyrobených pásků, tzv. Eurostrips. Materiál vyrobený z pásků loupaných dýh tloušťky cca 3 mm je již delší čas známý pod obchodním názvem PARALLAM. Velká tloušťka dýh nevyhnutně způsobuje početné póry uvnitř desek. Tyto póry však nemohou přenášet žádné síly. Také dřevní materiál vyrobený z vrstvených dýh (LVL) je běžně zhotovován z loupaných dýh tloušťky 3,2 mm. Po slisování dochází k redukci jejich tloušťky na cca 3,0 mm. Se snižující se tloušťkou dýh se zvyšuje jakost výrobku, ale bohužel rostou i výrobní náklady. Vrstvené dřevo nebo překližka z tenkých loupaných dýh (například tloušťky 1 mm) je drahé a jeho použití je omezeno na relativně malý, specializovaný okruh zákazníků. Celosvětově je produkováno rovněž velké množství překližek různých konstrukcí za použití dýh různých tlouštěk i desek s orientovanými třískami, tzv. OSB.
Výchozí hmota pro výrobu dřevních pásků (Eurostrips) je připravována z cenově příznivého průmyslového dříví. Protože deskové materiály nebo nosníky musejí mít vysokou kvalitu a musejí mít uzavřené řezné hrany, jsou na dřevní pásky kladeny zvláštní požadavky: musejí být značné délky, stejné šířky, rovnoměrné tloušťky (pokud možno pod 1,0 mm), bez výskytu tzv. šplitrů. V důsledku maximálně rovnoměrné tloušťky pásků dochází působením tlaku, tepla a parního nárazu v lisu k rovnoměrné a rychlé plastifikaci lisovaného materiálu. Všechny pásky (třísky) se přetvářejí a ukládají těsně na sebe bez vzniku jakýchkoliv pórů. Vznik šplitrů na velkých klasických třískovacích strojích nelze vyloučit. Jak uvádí literatura, má dřevo samo o sobě při dělení tendenci ke tvorbě šplitrů, zejména při nedostatečném zajištění materiálu jdoucího do posledního řezu přítlakem. Všem doposud zkonstruovaným třískovacím strojům chybí pevná opora materiálu vstupujícího do stroje. V lisovaném materiálu jsou šplitry nežádoucí, neboť jsou nedostatečně prohřáty, a tím málo plastifikovány, způsobují pórovitost a snížení kvalitativních ukazatelů (pevnost v ohybu, modul pružnosti v ohybu).
Desky EUROPLY se hodí obzvláště ke spojení s běžnými OSB deskami. Mohou-li být využity i piliny a štěpky, dochází pak ke stoprocentnímu využití dřevní hmoty na jednom místě, bez jejich dalšího transportu do jiné výrobní lokality.
Překližované a vrstvené masivní materiály nacházely a stále nacházejí široké možnosti svého uplatnění v různých oblastech:
|
doc. Dr. Ing. Pavel Král
Foto: Finnforest
