Praha má jeden zásadní problém. Staví se málo bytů. Jelikož je Praha atraktivní lokalitou, a to i z pohledu pracovních příležitostí, láká stále více lidí, kteří v ní chtějí žít. Demografická prognóza předpokládá, že v roce 2050 bude v Praze žít o 200 000 obyvatel více než dnes. A právě tito lidé budou potřebovat také někde bydlet.
Počet nově dokončených pasivních domů, tedy domů s velmi nízkou spotřebou energie, loni v Česku meziročně vzrostl zhruba o pětinu na 1200. Celkově jich je asi 7200. Většinou jde o rodinné domy. Podíl nových pasivních domů na celkovém počtu nově postavených rodinných domů loni stoupl o procentní bod na šest procent. ČTK to sdělil ředitel Centra pasivního domu Tomáš Vanický. Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku loni dokončeno 19.245 rodinných domů.
V minulém ročníku se o titul Stavba roku utkalo i několik velmi zdařilých rekonstrukcí. Jednou z nich je i zámek na okraji pražské aglomerace v Dolních Břežanech, který byl v letech 2016 až 2018 přebudován na hotel s nezapomenutelnou atmosférou.
Nedostatečná dostupnost bydlení v Praze má ve svém důsledku negativní vliv i na příležitosti, které mají studenti přebývající v hlavním městě při své cestě za univerzitním vzděláním. Po vyčerpání kapacit univerzitních ubytovacích prostor tak přicházejí na řadu komerční nabídky, které se již dnes začínají zaměřovat i na segment krátkodobého ubytování pro studenty.
Renovovaný Klinker Apartment z dílny studia CaSa se nachází v secesní budově ve čtvrti El Born v Barceloně a nese na první pohled typické znaky práce obou architektů. Nicméně rčení „Nikdy nevstoupíš do téže řeky“ platí i zde. Výchozí podmínky – a to nejen požadavky, ale i příběh investorů, významně ovlivňují výsledek.
Stavební firmy v Česku zahájily loni stavbu 12.491 bytů v bytových domech, meziročně o 72 procent více. Byl to nejvyšší počet od roku 2008. Nejvíce jich bylo v Praze, kde počet zahájených staveb stoupl více než dvojnásobně. Rodinných domů se v Česku loni začalo stavět o čtyři procenta více než před rokem. Vyplývá to z dnešních údajů Českého statistického úřadu.
První z devíti epizod architektonických nahrávek si mohli čeští i světoví architekti poslechnout 4. února. Na příští epizodu se můžeme těšit 11. 2., další pak budou následovat vždy v týdenních intervalech. Tématem podcastů Design and the City je stejně jako u dalších projektů organizace reSITE vztah vystavěného prostředí a jeho obyvatel, k němuž se vyjádří celá řada zvučných jmen.
Ceny Czech grand Design odhalily na konci ledna nominace za rok 2019. Šanci získat prestižní ocenění za design má za uplynulý rok celkem 84 autorů v osmi kategoriích. Jen jeden z nich se ale může stát vítězem absolutním – Grand Designérem 2019.
Architektonický návrh dvou multifunkčních věží vycházel ze specifického rytmu urbanismu v okolí Evropské třídy.
Do svého finále spěje soutěž, která si vytyčila za cíl hodnotit kvalitu českých komerčních prostor. O titul v celkem šesti kategoriích napříč celým spektrem komerčních nemovitostí usilovalo v letošním ročníku bezmála 250 projektů.
Majitel teplických Hadích lázní podal odvolání proti prohlášení objektu za kulturní památku. Případem se proto bude zabývat rozkladová komise ministerstva kultury. Výsledkem jejího jednání bude doporučení pro ministra kultury, který je odvolacím orgánem. Mluvčí ministerstva kultury Michaela Lagronová dnes ČTK řekla, že komise by měla své doporučení předat ministrovi přibližně po 10. únoru.
Nezasvěcený kolemjdoucí bude při pohledu na drobné stavby u vody potěšen přirozeností této klasické scenérie. Malé domky více či méně úpravné, jež ukrývají vše potřebné pro práci rybářů, máme v naší zemi snad už geneticky vžité.
Dělnická osada Buďánka vznikla v 1. polovině 19. století na pražském předměstí nad Motolským potokem v oblasti dnešního Smíchova. Miniaturní domky, jaké v podobných koloniích bývaly, byly nalepeny na stráni blízko sebe a i když bylo po čase toto území pohlceno rozvíjející se městskou zástavbou, zachovaly si stále svou původní tvář.
Praha zdraží nájem prostranství pro pořádání některých akcí na náplavkách. Novinářům to dnes řekl radní Jan Chabr. Cenu za užití veřejného prostranství stanoví strategie správy a rozvoje náplavek, kterou připravuje společnost Trade Centre Praha. Ta je provozovatelem a správcem vltavských náplavek.
Českými médii nedávno proběhla informace o kritice Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), která má výhrady ke stavebnímu rozvoji Prahy. Organizace se konkrétně vymezuje vůči výškovým stavbám, které podle ní mohou narušit panorama české metropole, a dále kritizuje i opatření formulovaná Metropolitním plánem a připravovaným stavebním zákonem jako potenciální nebezpečí pro pražskou památkovou rezervaci. Má UNESCO pravdu, nebo bychom měli používat vlastní rozum a vnímat upozornění od organizace jako plané hrozby?
