Architektura

V posledních letech se zvyšuje zájem odborné i širší veřejnosti o udržitelná řešení v architektuře. Sledujeme snahy o snižování energetické náročnosti budov, hledání opatření proti tepelným ostrovům ve městě a vysoušení krajiny. A zatímco některé stavby si na environmentálně šetrné principy spíše hrají a plní řádky líbivých PR článků, najdou se již i u nás světlé výjimky, které mají ekologické hledisko v podmínkách zadání a výsledné architektonické řešení z něj logicky vychází. Patří mezi ně výrobní hala společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna, která ukazuje, že progresivní, šetrný přístup k výstavbě a provozu budovy je možné aplikovat nejen na rodinné a bytové domy či veřejné stavby.

Funkcionalistickou vilu v Rožnově pod Radhoštěm navrhli v letech 1933–1934 významní představitelé české architektury, bratři-dvojčata Lubomír a Čestmír Šlapetovi jako rekreační objekt pro moravskoostravského advokáta Josefa Vondráčka a jeho rodinu. Vila patřila k prvním individuálním luxusním rezidenčním projektům této architektonické dvojice. Původní krásu a současný komfort bydlení vtiskli stavbě citlivou rekonstrukcí Luděk Rýzner a František Čekal z architektonického ateliéru OK Plan.

Komorní projekt o 39 jednotkách od developera Skanska Reality je situován v pražské Libni na konci stejnojmenné slepé ulice, v zástavbě prvorepublikových vil. Libeňský vrch, kde bytový dům vyrůstá, dává tušit výhledy na pražské panorama. Kromě kvalitního bydlení nabízí projekt na české poměry nadstandardní zohlednění environmentálního hlediska stavby a provozu domu.

Apartmán v rezidenční budově ve Vilniusu má rozlohu pouhých čtyřicet pět metrů čtverečních a omezený přístup denního světla. Původně to byl jednopokojový byt s kuchyňským koutem. Projektový tým z ateliéru YCL Studio z něj vykouzlil bydlení typu „pied-à-terre“, jak si investor přál, o dvou místnostech a vložil do něj vše podstatné.

Dům s fasádou z modřínových šindelů stojí v Dobříši v chatové kolonii nedaleko obory. Jeho habitus je poměrně nezvyklý, nicméně do lokality s rozličnými malými domky, které jejich majitelé stavěli podle svých představ a schopností, zapadá přirozeně až harmonicky. Okolní stavby a též místní regulativy ovlivnily i velikost objektu.

Rajasthan School ve městě Nagaur v indickém státě Rádžastán je nízkopodlažní tříúrovňový komplex s otevřeným, polouzavřeným a uzavřeným prostorem různých objemů, do nějž architekti ze studia Sanjay Puri Architects promítli organický charakter indických vesnic a starých měst.

Když v roce 2007 společnost ČSOB otevřela první budovu nového sídla v pražských Radlicích navrženou architektem Josefem Pleskotem, jednalo se ve své době o unikátní přístup z pohledu udržitelnosti a ohleduplnosti k životnímu prostředí. O dvanáct let později se architektům Markovi a Štěpánovi Chalupovým podařilo s respektem a přitom progresivně navrhnout a realizovat rozšířenou centrálu stejné banky. Ta představuje vzácný a obdivuhodný příklad architektury, která se skutečně propojuje s okolní krajinou, vytváří komfortní prostředí pro své zaměstnance a může se pochlubit energeticky šetrným provozem.

Od letošního ledna platí norma, podle které se mohou stavět pouze domy se spotřebou energie blízké nule. To však ještě neznamená, že se takové opravdu staví.

Objekt Mlýnice, postavený v 60. letech minulého století, se nachází v bývalém bratislavském brownfieldovém areálu Lehkých stavebních hmot. Původně sloužil jako mísírna příměsí do betonových kvádrů, ovšem v roce 1992 byla výroba ukončena a stavba začala chátrat. O třináct let později se však situace s příchodem investora změnila.

Nově zrekonstruovaný prvorepublikový víkendový dům ztratil již dávno před renovací mnoho ze své někdejší krásy. V letech mezi válkami vznikaly domy, které budí úžas i dnes, jen je někdy třeba jim trochu pomoci. V případě vily s fontánou přiložili ruce a svůj um k dílu architekti z libereckého studia Mjölk a vrátili jí bývalou krásu.

Architektonický ateliér A8000 připravuje pro město Brno koncept rozvoje industriální lokality Špitálka. Záměrem města Brna je nalézt pro západní část areálu Tepláren Brno životaschopné téma jejich nového využití s respektem k historické hodnotě místa. Návrh transformuje dnešní brownfield Špitálka v živou čtvrť, která nastartuje celkovou proměnu oblasti brněnského Cejlu.

Vzájemný vztah prarodičů a vnoučat je oboustranně důležitý a přínosný. Rodinný dům v Jarovcích na okraji Bratislavy si nechali postavit prarodiče, kteří mají vnoučat hned devět. A protože ta k nim často jezdí, přáli si, aby odpovídal požadavkům na soužití těchto dvou generací.

Již mnohé renovace starších rezidencí dokázaly, že i byt, navržený a postavený ve zcela jiné době se zcela jinými standardy bydlení může s určitými úpravami vyhovovat i dnešním představám investorů. Často však takový objekt potenciální majitele okouzlí nejen dispozicemi a polohou, ale i jakousi nadstavbou.

Ta stavba je nepřehlédnutelná pro každého, kdo jde nebo jede kolem. A vyvolává silné reakce – nadšené převládají, ale majitelé se už setkali i s rozpaky. To jim ale nevadí: rodinný dům nedaleko od Prahy v Hovorčovicích s plechovou střechou i fasádou je pro ně srdeční záležitostí.

Společnost KORADO slaví v letošním roce 30 let od svého vzniku a zároveň 55 let od založení bývalého státního podniku Koventa, na který navázala.  Za tuto dobu vyrobila firma více než 40 milionů radiátorů. Stala se tak jedním ze tří největších evropských výrobců radiátorů. V posledních letech navíc KORADO rozšířilo portfolio produktů o konvektory a větrací a rekuperační jednotky.