Architektura

Zámek Zákupy je koncipován jako barokní venkovská rezidence v raném barokním pojetí, ale s výraznými úpravami ve stylu druhého rokoka. Atraktivní je dvůr s nejdelším světským barokním křídlem v ČR (150 m), unikátní interiéry (např. dochovaná výzdoba, mobiliář, papírové tapety, malby), osobní výtah z roku 1870, velmi unikátní technická památka. Kontrast historických vrstev, stavební kvalita přestavby a citlivě vedené obnovy potvrzují jeho významné hodnoty jak z hlediska architektonického, tak technologického a kulturně-památkového.

Na jihovýchodě Ugandy, v oblasti Buikwe, vzniká nový typ zdravotnického zařízení. Projekt dětské kliniky, zaměřené na léčbu srpkovité anémie, je výsledkem spolupráce českých lékařů a architektonického ateliéru luni. Klinika je součástí iniciativy SSUUBO, kterou v roce 2020 založil hematolog prof. MUDr. Zdeněk Ráčil, Ph.D., a jejímž cílem je zajistit systematickou péči o děti s tímto genetickým onemocněním.

S neustále rostoucími náklady na bydlení v hlavním městě nabývají na síle snahy o hledání smysluplných alternativ. Projekt Bydlení Úvaly patří v tomto ohledu k velmi zajímavým možnostem.

„Je to mimořádná událost, na zelené louce nevyrostlo v České republice a Československu za posledních více než 100 let muzeum umění.“ Tak komentoval ředitel Alšovy jihočeské galerie (AJG) Aleš Seifert plány na výstavbu její nové budovy. Stane se součástí nového českobudějovického „kulturního okrsku“.

„Konec erotického salónu v Sadu Janka Kráľa, ať žije příjemné bistro pro všechny!“ — tak zněla slova, která primátor Bratislavy Matúš Vallo použil při představování rekonstrukce samotné budovy v srdci města. Budova, která vznikla jako občerstvení a zázemí parku, se po více než čtyřech desetiletích vrací ke svému původnímu účelu. V modernistické stavbě architekta Ferdinanda Končeka se otevírá Bistro Ferdinand — místo, kam dnes směřují vycházkové kroky mnoha Bratislavanů.

Nedostatek úložného prostoru trápí většinu domácností. Je jedno, jestli žijete v malém bytě nebo ve velkém domě, věci se časem hromadí a překážejí. Zkrátka nejen šatní skříň praská ve švech a v obýváku se válí hromada dek i polštářů, jenže co s tím? Přitom stačí tak málo. Úložné systémy vám rychle změní fungování domácnosti. Navíc vám ušetří prostor, přinesou pořádek a dodají interiéru lehkost.

Růst obcí v bezprostředním zázemí Prahy je jedním z nejviditelnějších urbanistických trendů posledních dvaceti let. Zatímco hlavní město se dlouhodobě potýká s limity nové bytové výstavby – ať už kvůli komplikovanému schvalovacímu řízení, nedostatku pozemků nebo odporu části veřejnosti – okolní obce se staly útočištěm tisíců domácností hledajících dostupnější a klidnější alternativu.

Vytvořit si doma funkční, a přitom estetické pracovní místo není jen otázkou nábytku, ale i osobního stylu a potřeb. Takový prostor by měl být běžnou součástí našich životů. Bohužel, není to samozřejmé v každé domácnosti. Ať už je to kvůli malému místu, nebo jinému důvodu, poradíme vám, jak si pracovní kout zpříjemnit a navrhnout.

Město Brno procházelo ve druhé polovině 19. století po odstranění hradeb prudkým rozvojem jak co do rozlohy, tak i počtu obyvatel. Kromě mnoha velkolepých vil a veřejných budov se z tohoto období dochovala i unikátní soustava tří vodojemů, jejichž nedávná rekonstrukce si letos vysloužila nominaci na Českou cenu za architekturu.

Většina moderních staveb je navržena tak, aby vydržela přibližně padesát let. Benátky však stojí na dřevěných pilotách už více než šestnáct století a jejich základový systém představuje jedinečný důkaz důmyslu starověkého inženýrství.

V srdci Štiavnických vrchů ožil příběh Počúvadlianského mlýna, který byl za druhé světové války vypálen a dlouhá léta chátral. Architekti z ateliéru HAUS jej proměnili v citlivou připomínku historie – navržená lávka se zastavením tu vede návštěvníky klidným územím s neklidnou minulostí.

Plzeň stojí na prahu rozsáhlé urbanistické transformace. Kasárna Slovany se promění v novou obytnou čtvrť pro tisíce lidí, areál Piettovy papírny v živý multifunkční komplex propojený s parkem a náplavkou. A nejen to – ve městě zároveň vznikají další ambiciózní projekty, které v příštích letech promění jeho tvář k nepoznání.

V posledních letech se v městském i příměstském prostředí prosazuje trend označovaný jako meadowscaping, tedy cílená přeměna konvenčních, pravidelně sečených trávníků na přírodní nebo polopřírodní louky. Tento přístup vychází z poznatků ekologie, biologie a udržitelného krajinářství a nabízí řešení, které reaguje na aktuální environmentální výzvy, včetně poklesu biodiverzity, klimatických změn a vysoké spotřeby zdrojů spojené s údržbou tradičních trávníků.