Přestože v názvu architektonické kanceláře figuruje jen Jacques Herzog a Pierre de Meuron, ve skutečnosti je hlavních partnerů už pět. K tomu je třeba ještě připočítat velmi dlouhý seznam dalších spolupracovníků a rázem máme světoznámé studio, které má na kontě již přes 400 staveb. I když v jejich portfoliu najdeme i rodinné domy, jejich dominantou jsou veřejné stavby. Právě začínají práce na dalším velkolepém projektu- fotbalovém stadionu ve francouzském Bordeaux.
Skyfall je v pořadí již 23. film o agentovi 007. Daniel Craig alias James Bond se v něm v doprovodu sličné dámy v nesnázích vydává na fascinující opuštěný betonový ostrov, který si jako své řídící středisko pro vyhlazení celého světa vybral hlavní zlosyn Raoul Silva. I když na plátně uvidíte pouze kulisy, byl filmový ostrov vystavěn podle reálné předlohy- ostrova Hašima v japonské prefektuře Nagasaki.
Díky skvělým technickým parametrům obohatila značka RAKO sérii Rock o další produkty. Série Rock získává do další sezóny opět zásadní impuls. Glazované slinuté dlaždice s probarveným střepem v rozměrech 60 × 60, 30 × 60, 30 × 30, 20 × 20, 15 × 15 a 10 × 10 cm a homogenní kresbou už nejsou pouze v univerzálních přírodních matných barvách, ale nyní také v těchto barvách: hnědá, žlutá, červená a modrá.
Investoři chtějí flexibilní a ekologicky úsporné certifikované budovy, které dokážou přitáhnout firmy prezentující svou zodpovědnost k životnímu prostředí. Výsledkem jsou proto často nákladné stavby vybavené nejnovějšími technologiemi a velké otevřené prostory. V tom je však také jádro problémů, se kterými se potýkají uživatelé těchto budov – každý má jiné požadavky na tepelnou pohodu, úroveň okolního hluku a pracovního prostoru. Jak tomu čelit a navrhovat budovy příjemné? A jak se mění kanceláře v době cloud computingu a tzv. generace Y, která od dětství používá informační a komunikační technologie?
Obchodní centrum Selfridges se koncem minulého roku pyšnilo bez pochyby nejvýraznějším butikem světoznámé oděvní značky Louis Vuitton. Ta navázala spolupráci s jednou z nejvlivnějších ženských umělkyní naší doby, dnes třiaosmdesátiletou Japonskou Yayoi Kusamou. Její fascinace puntíky byla inspirací limitované edice výrobků Louis Vuitton, která na nějakou dobu určila i design butiků této značky. Ten v londýnském Selfridges vytvořilo studio THEVERYMANY a získalo za něj ocenění Architizer A+ Awards v kategorii pop-up realizací.
Co se starými paneláky? Srovnat je se zemí je příliš nákladné, tak je radši úzkostlivě oblepujeme polystyrenem a malujeme je všemi barvami duhy. K tomu je dokonale utěsníme plastovými okny a paneláky nám tak pomalu vyhnívají zevnitř. Jde to ale i jinak, líp. V Paříži to na věžáku z šedesátých let ukázali architekti Druot, Lacaton a Vassal a za svůj projekt obdrželi prestižní ocenění Designs of The Year 2013, které uděluje Design Museum v Londýně.
Začátkem dubna se uskutečnil již osmý ročník soutěžní přehlídky BRICK AWARD 2012-2013 Cihla v 21. století. Přihlášeno bylo celkem 40 staveb a rekonstrukcí, při nichž byly použity převážně cihly a cihlové systémy. Mezi jednotlivými oceněními nechybí ani například cena pro stavbyvedoucího.
Když majitelé zakoupili bývalou zemědělskou usedlost, zamýšleli provést jen nezbytné úpravy v interiéru obytného stavení a nastěhovat se. Při bližším průzkumu se však ukázalo, že vzhledem k vlhkým stěnám ze smíšeného zdiva bude nutné do stavby zasáhnout výrazně víc. Rekonstrukce se chopili architekti Tomáš a Alena Bezpalcovi, kteří za tuto realizaci získali zvláštní cenu vydavatelství Jaga Media v rámci soutěžní přehlídky BRICK AWARD 2012-2013 Cihla v 21. století.
Studentu Petru Strejčkovi z Ústavu průmyslového designu ČVUT v Praze otevřela mezinárodní studentská soutěž Axor H2O story dveře mezi profesionály. Nejenže se osobně setkal s designéry světového formátu Patriciou Urquiolou a Philippem Starckem, ale jeho vítězný návrh koupelny Elastigenic si mohli prohlédnout návštěvníci prvního ročníku studentské soutěže Axor H2O story.
Trollstigen, tedy Trolí stezka, je norská národní turistická cesta v dramatickém údolí ledovcového fjordu Geiranger. Navštívit tuto oblast lze pouze v létě, protože zimy jsou zde opravdu tuhé. Přesto se zde každý rok vystřídá obrovské množství turistů. Pro ně tu nově vznikly zpevněné stezky, bezpečnostní zábradlí i exponované platformy, které zpřístupňují dech beroucí výhledy. O citlivé, ale působivé zásahy se postaralo norské architektonické studio RRA, mimo jiné autoři oceňovaného betonového objektu, který doplňuje národní turistickou stezku u městečka Havøysund.
Další dva futuristické projekty na mužskou věznici bez ostnatých drátů a vysokých zdí zaujmou svou soběstačností. Zatímco jedna z věznic je inspirována mořskými bójkami a energii získává z vertikálního pohybu mořské hladiny, druhá využívá silné oceánské proudy.
Okolí jezera Balaton není jen vyhledávaným letoviskem, ale díky svému klimatu i vhodné prostředí pro pěstování vinné révy. Zdejší kopce sopečného původu jsou pokryté vinicemi a hojně se zde vyskytují malé zapuštěné místnosti, které sloužily jako vinné sklepy. Vinařství Laposa obhospodařuje asi 20 hektarů okolních vinic a pod jeho značkou Bazaltbor se skrývají vína s charakteristickým aroma, které získávají díky zdejšímu čedičovému podloží.
Úzké cihlové domečky, větrné mlýny a nekonečný horizont. Tak známe Nizozemsko už z obrazů barokních malířů. Od nepaměti se tato malá země musí potýkat s faktem, že dvě třetiny půdy leží pod úrovní mořské hladiny. Stále tak hrozí záplavy, voda je všudypřítomná a půdy je věčný nedostatek. Obyvatelé této nehustěji osídlené země Evropy tak žízní po inovacích a modernizaci jejich prostředí. Nizozemská architektura se proto vyznačuje experimentováním, využíváním nových technologií, konstrukcí i materiálů. Zároveň ale zůstává velmi racionální.
Kauza okolo rohového domu na Václavském náměstí utichla jen zdánlivě. Stále ještě není o demolici historického domu na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí zcela rozhodnuto. Řízení o tom, zda je dům historickou památkou, či nikoliv, ještě běží. Investor věří, že řízení dopadne v jeho prospěch a intenzivně zpracovává projekt svého „Květinového domu“.
Kopec Hollmenkollen na severním okraji Osla je už od roku 1892 dějištěm významných klání ve skocích na lyžích. Tenkrát byl skokanský můstek vyroben z větví a sněhu a k vítězství tenkrát stačil výkon 21 a půl metru. Holmenkollen hostil mimo jiné i zimní olympiádu v roce 1952. Když ale Oslo získalo pořadatelství světového zimního šampionátu 2011, rozběhly bouřlivé debaty o tom, že stávající skokanský můstek je zastaralý, malý a příliš větrný. Bylo rozhodnuto o jeho zbourání a vystavění zcela nového podle návrhu architektonického studia JDS Architects z Dánska. Nový můstek teď patří mezi turisticky nejvyhledávanější sportovní stavby světa.
